VYBERTE SI REGION

Gustav Brom: swingová kometa a král jazzu

Brno /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Dirigent Gustav Brom se považoval za brněnského patriota a zahraniční města pokaždé srovnával s Brnem. Bude mít také svou ulici

19.5.2010
SDÍLEJ:

Gustav Brom má hrob na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Brněnská swingová kometa, velký kapelník a fenomenální muzikant. Tak o něm hovoří lidé, kteří se s ním setkali a pracovali. Chtěl být stavebním inženýrem a architektem, stal se však českou jazzovou legendou.

Dirigenta, klarinetistu, zpěváka a skladatele Gustava Broma představuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaný Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Narodil se jako Gustav Frkal 22. května 1921 na Slovensku v městečku Veĺké Leváre. Už v dětství prošel tvrdou školou života. Podnik jeho otce na Slovensku zkrachoval, otec utekl s penězi do ciziny, kde zemřel. Bromovu matku Marii přiměla tato událost k návratu na rodnou Moravu. Protože jako poštovní administrátorka jezdila s vlaky po celé Moravě, Gustava a jeho o rok staršího bratra Milana svěřila do péče dětských domovů a příbuzných. V roce 1933 se rodina konečně usadila – v Brně.

Gustava Frkala přijali na reálku v Antonínské ulici. „Začal také pravidelně chodit na hudební výchovu k pozdějšímu řediteli brněnské konzervatoře Josefu Tomaštíkovi a za nějakou dobu zvládal hru na klarinet i saxofon. V kvintě založil studentskou kapelu R-BOYS,“ popisuje Bromovy muzikantské začátky hudební publicista Jiří Sehnal.

Změnil si jméno

Ještě před maturitou se v Brně okupovaném Němci odvážně pustil do roznášení protinacistických letáků. Prvního června 1939 ho gestapo zatklo a Gustav strávil čtyři měsíce ve vězení na Špilberku. „Jen zázrakem unikl transportu do koncentračního tábora v Dachau. Po propuštění ještě stihl maturovat,“ pokračuje Sehnal. Právě tehdy si Gustav na radu přátel rozhodl změnit příjmení. Našel je náhodně ve slovníku, když se hrot jeho tužky zapíchl do názvu chemického prvku brom. Později toto jméno přijal i úředně.

První angažmá získala jeho kapela v roce 1940 v Rožnově pod Radhoštěm, v lednu 1941 si Brom opatřil živnostenský list jako kapelník. Po válce začal jeho orchestr hrát v kavárně Passage dnešního hotelu Slovan v Lidické ulici. Přestože taneční a jazzovou hudbou muzikanti publikum oslnili, do roku 1948 kapela nijak zvlášť nevynikala. Patřila k těm, které se živily hraním zejména po hotelech a v lázních. Pak nastal zlom a Bromovi učarovala světová jazzová scéna. „Nespokojil se jen s přebíráním americké hudby a sestavil orchestr ve vlastním obsazení. Hrál se čtyřmi saxofony, trubkou a rytmikou. Brom první ukázal, že se u nás dá hrát moderní jazz,“ uvedl o něm hudební kritik Ivan Poledňák.

Brom se snažil, aby se kapela co nejvíce dostala do éteru. Spolupracoval s brněnským činoherním souborem, brněnským rozhlasem a v roce 1960 se pak upsal ke spolupráci rozhlasu v Ostravě. Tam také vznikl 12. dubna 1961 hit, který podle některých lidí otevřel kapelníku Bromovi dveře do světa.

Nejprve Margarin

Píseň Pozdrav astronautovi zazněla z rádia během dvou hodin poté, co se soubor dozvěděl, že Jurij Gagarin je prvním člověkem ve vesmíru. „Když muzikanti brblali, že se zas budou všude hrát budovatelské písně, navrhl jim Brom, aby složili něco sami. Jaromír Hnilička pak přinesl hudbu, Pavel Pácl text a Brom ji nazpíval,“ vzpomíná manažer souboru Tibor Lenský.

Kosmonauta Gagarina však Brom v písni přejmenoval na Margarina. „Ujelo mu to. Písnička už byla hotová, když za ním vyběhl ředitel ostravského studia a volal: Gusto, vrať se, to není Margarín, ale Gagarin,“ vypráví Lenský.

Od šedesátých let zaznamenal Orchestr Gustava Broma řadu úspěchů na festivalech v Československu, i v zahraničí. Hostoval v něm Edmond Hall, klarinetista, hrající řadu let s Louisem Armstrongem, a zpívaly s ním i současné české pěvecké hvězdy: Lucie Bílá, Hana Zagorová, Helena Vondráčková, Věra Martinová či Hana Ulrychová. „Otevřel nám nový hudební svět. Svět skvělých muzikantů a výborné muziky. Když občas zaslechnu z rádia nahrávky Orchestru Gustava Broma, tak najednou zase stojím na jevišti. Pak přichází řada na mou písničku a za mnou to rozbalí kapela,“ vzpomíná Hana Ulrychová.

Zahraniční turné byla pro členy orchestru požehnáním. I finančním. Z Manchesteru, Norimberku nebo Varšavy se trasy zájezdů protáhly do Ruska, Indie nebo na Kubu. „Třeba i třikrát denně jsme hráli v Německu a během dvouměsíčního zájezdu si člověk vydělal na auto. Byly to fantastické časy. V té době byla návštěva jazzového koncertu něco jako podvratná činnost, takže jsme měli stále plno,“ vzpomíná na účinkování v orchestru zpěvák Milan Černohouz. Kritici orchestr vychválili po vystoupení na festivalech ve Varšavě nebo Manchesteru. V roce 1963 získala Bromova kapela prvenství na Pražském jazzovém festivalu.

Vrcholem byl pro soubor zájezd na mezinárodní jazzový festival v Antibes ve Francii v roce 1965. I po špatně naplánované cestě a třech dnech v autobusu měli hudebníci úspěch. Díky kvalitě hudby a sehranosti. „Gustav byl nejen výborný muzikant, ale i manažer. Udržet pohromadě smečku vlků, aby hrála jako tým, to bylo umění. Všichni jsme si ho vážili a respektovali. Je pro mě čest, že jsem s ním mohl spolupracovat,“ říká zvukař Oldřich Fiala. V Orchestru Gustava Broma prožil pětadvacet let.

Ještě lepší než manažer byl podle některých Brom dirigent. Na každou skladbu měl vypracovanou svou choreografii. „Při jedné z nich stále couval. Na forte vyskočil a málem skončil v propadlišti. Členové souboru na to už byli připravení a někteří dopředu volali: Gusto, pozor,“ sahá opět do vzpomínek Lenský.

Prakticky celá Bromova profesionální dráha se propojila s totalitním režimem. Swing a jazz nebyly u komunistů oblíbeným žánrem. Proto se Orchestr Gustava Broma objevoval i v zábavních estrádách společně se zpěváky populární hudby. „O režimu říkal, že hlavou zeď neprorazíš. Hlídal si hudební a uměleckou stránku, do politiky se nepletl,“ dodává Lenský.

Vítězné Brno

Stálým zázemím při turné po světě byla pro Gustava Broma rodina. V srpnu 1947 se oženil s majitelkou brněnského módního salonu Marií Gergelovou, s níž měl dceru a syna. Považoval se za brněnského patriota, v zahraničí vždy srovnával, co mají tam, a co v Brně. Pokaždé u něho vyhrálo Brno.

Gustav Brom zemřel 25. září 1995 v Brně. Město pro něho našlo místo mezi čestnými hroby na brněnském Ústředním hřbitově a po hudebníkovi plánuje pojmenovat i některou z nových ulic. „Ulici Gustava Broma máme v databance a jakmile se objeví vhodné místo, tak ji umístíme,“ přislíbil mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Rozený jazzman a bytostný muzikant Gustav Brom řídil svou kapelu s obrovským osobním kouzlem a vysokou profesionalitou 53 let. Byl v Evropě nejdéle působící dirigent u jednoho souboru. Brom přivedl orchestr na vrchol světového úspěchu a patří mu přední místo ve dvoraně slávy českého jazzu.

Fandil Zbrojovce Brno. Vášnivě

Gustav Brom dirigoval, i když jen z tribuny, fotbalisty brněnské Zbrojovky. Byl skalním fanouškem, prožíval s nimi zápasy doma i na hřištích soupeřů, radil trenéru Masopustovi, pracoval ve výboru a klub podporoval i penězi.

Sám nesportoval. Podle přátel mu muzika zabírala většinu času. „Možná proto tak prožíval fotbalové zápasy. Na tribuně měl dokonce čestné místo, jakousi lóži,“ říká jeho přítel Tibor Lenský.

Výsledky brněnských fotbalistů sledoval Brom i na zahraničních turné. Na malém tranzistorovém rádiu chytal informace o jejich prohrách i výhrách třeba v Kazachstánu nebo na Kubě. Spolufandy muzikanty tahal časně ráno z postele, aby si výsledky poslechli a případnou výhru oslavili.

Na Broma v hledišti stadionu vzpomínají i fanoušci. „Nebyl to bouřlivák, ale fandil s vervou,“ říká například Tonda Hančl. Fenomenálního dirigenta znali také tehdejší hráči. „Sedávali jsme s ním a trenérem Masopustem v jeho vile v Jiráskově (Masarykově) čtvrti a fotbal probírali. Hře rozuměl,“ tvrdí Karel Kroupa, který patří do sestavy mistrů republiky z r. 1978.

Kroupa se s Bromem setkal později i jako manažer klubu v devadesátých letech. „V účetnictví byl dluh vůči Gustavu Bromovi. Celý dluh nám odpustil a nebyla to malá částka,“ poukazuje na jeho štědrost Kroupa.

Ostatně štědrost byla jednou z vlastností Gustava Broma. Peníze půjčoval také hráčům v orchestru. „Pomáhal všem, choval se k nám jako táta,“ dodal Lenský.

Současné výsledky brněnských fotbalistů by prý Gustava Broma moc netěšily. „Myslím, že by je peprně komentoval, i když jinak byl člověk velmi uvážlivý a dával si pozor, co říká,“ upozorňuje zvukař Oldřich Fiala. S Bromem a jeho psem, kterému nikdo neřekl jinak než Rikoš, chodil na zápasy fotbalistů i hokejistů. „Možná to málokdo ví, ale kromě muziky a sportu měl Gustav hezký vztah i ke zvířatům,“ dodává Fiala.
Orchestr Gustava Broma letos slaví sedmdesátiny. Manažer Tibor Lenský tvrdí:

Martina Chodúra by Brom miloval

Brno /ROZHOVOR/ - Po smrti Gustava Broma působí orchestr pod názvem Gustav Brom Big Band a vede jej bratislavský dirigent Vladimír Valovič. Ještě za svého života ho do funkce jmenoval Brom. Soubor připravuje na velké turné k sedmdesátému výročí založení zpěvák a manažer Tibor Lenský.


Manažerem souboru jste dnes, byl jste jím i za života Gustava Broma. Změnilo se něco?
Gustav Brom byl fenomenální manažer, který navíc citlivě vybíral a doplňoval nové hráče. Po jeho smrti jsem byl dva roky jak bez ruky. Teď už má soubor opět zvuk a je ve vynikající kondici.

Orchestr slaví 70 let na scéně. Jak?
Začínáme 26. května koncertem na Pražském jaru. Možnost účinkovat na tomto festivalu je pro nás poklona. Vrcholem oslav bude koncert 24. září v brněnském Boby centru. Přijedou i hvězdy ze zahraničí.

V jakém složení Big Band hraje?
Rozjela se nová etapa s mírně pozměněným názvem pod vedením Vladimíra Valoviče. Kapela se stala mezinárodní, účinkují v ní muzikanti nejen z Brna, Prahy, Olomouce, Ostravy, ale i z Bratislavy a odjinud ze zahraničí. Do programu se dostávají moderní aranžmá a repertoár se neustále vyvíjí. Právě to je budoucnost orchestru Gustav Brom Big Band. Bude nadále hledat nové talenty.

Máte na mysli i účinkování Big Bandu v Superstar nebo taneční soutěži Let´s Dance?
I to jsou důležitá vystoupení, díky nim se dostáváme víc a víc do povědomí diváků.

V Superstar jste narazili i na Martina Chodúra. Spolupracujete?
Chodúr zpívá jako člen kapely. Měl jsem z toho strach, ale takový talent jsme v kapele dlouho neměli. Hlasově, povahově, stylově nám moc sedí.

Měl by Chodúra rád i Gustav Brom?
Miloval by ho. Je to hotový zpěvák.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

19.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies