VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hartlovku u Lulče si oblíbili ke schůzkám zamilovaní

Luleč /PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ/ - Skalní tůň Hartlovku u Lulče na Vyškovsku využívají rybáři stejně jako vyznavači přírodního koupání. Oceňují tam hlavně klidné prostředí

3.8.2012
SDÍLEJ:

Skalní tůň Hartlovka nedaleko Lulče na Vyškovsku.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Když Alena Kramářová opouštěla s rodiči zatopený kamenolom u Lulče na Vyškovsku, měla slzy v očích. Na skalní tůň Hartlovka, které je věnovaný další díl letního seriálu Deníku Rovnost Přírodní koupaliště, má nejlepší vzpomínky.

„Rodiče se k lomu přistěhovali v roce 1937 z Brna. Tehdy se hodně propouštělo a situace je donutila poohlédnout se po práci jinde. Tatínek byl vyučený instalatér, v místě dělal údržbáře. Byl velmi šikovný, dokázal opravit třeba čerpadlo. O dva roky později jsem se tam narodila," vzpomíná pamětnice.

Podle ní byl lom pro koupání vždycky ideální. „Moc ráda jsem tam chodila, dokonce jsem se v Hartlovce naučila plavat," vzpomíná Kramářová. V dřevostavbě u lomu bydlela do sedmnácti let. „Pak jsme si v dědině postavili rodinný dům. Opustit Hartlovku bylo těžké," doplnila žena.Přírodní koupání, klid i rybolov nabízí skalní tůň Hartlovka nedaleko Lulče na Vyškovsku.

Lom se nachází několik stovek metrů nad lulečským přírodním koupalištěm U Libuše. Také vzniklo z bývalého kamenolomu, který musel majitel zavřít v roce 1935. Z hloubky tam totiž podle některých pamětníků náhle vytryskla voda takovým proudem, že lom zatopila za pouhé tři dny. Drobné těžaře vytlačila i konkurence. „V lese od Libuše až k Hartlovce jsou dodnes vidět díry po lámání kamene. Jakmile velké podniky začaly využívat trhaviny, soukromníci si tak nákladnou těžbu nemohli dovolit a podnikání v okolí pomalu skomíralo," řekl lulečský pamětník Vítězslav Kramář. Pro něj byla Hartlovka ideální místo pro schůzky s děvčaty.

Dnes lom patří hlavně soukromníkům. „Skalní tůň Hartlovka vlastní zhruba z třetiny obec, jinak je v soukromých rukou. Voda dřív byla čistší. Bohužel tam chodí hodně lidí se psy, které tam koupou," připomněl bývalý lulečský starosta Josef Vlach.

Podle hospodáře vyškovské organizace Moravského rybářského svazu Petra Bárka plavci lom stále vyhledávají. Právě vyškovští rybáři v revíru hospodaří. „Hartlovka se považuje za sportovní revír. Jsou tam hlavně cejni a karasi, ale také kapři nebo sumci. Dbáme o to, aby ryby měly stejnou délku. Je proti pravidlům vysazovat do jedné nádrže malé a velké ryby. Kapr v takhle studené vodě navíc moc neroste, takže raději vypouštíme do vody už půlmetrové ryby," objasnil hospodář.

V místě oceňuje hlavně klid. „Voda je tam studená. V některých místech prý hloubka dosahuje až sedmnácti metrů. Lidé lom využívají jako cíl procházek, dá se tam založit ohniště. Protože tam nezasahuje lidská ruka, je místo o to vzácnější," vyzdvihl Bárek.

Přírodní koupání, klid i rybolov nabízí skalní tůň Hartlovka nedaleko Lulče na Vyškovsku.

Autor: Michal Kočí

3.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies