VYBERTE SI REGION

Hraniční kameny posunou o 400 let v čase zpět

Brno /FOTO/ - Do lesa vejdeš, cestičku uvidíš. Po cestičce – li půjdeš, kámen najdeš… Jako v pohádce si může připadat návštěvník brněnské obory Holedná, který se vydá na toulky přírodou mezi brněnskými čtvrtěmi Jundrov, Kohoutovice a Bystrc. Hraniční kameny, které cestou potká, ho přenesou o čtyři sta dvacet let nazpět.

28.5.2009 2
SDÍLEJ:

Hraniční kameny staré čtyři sta dvacet let Foto: Deník/ Attila Racek

Jeden z nich se nachází necelé dva kilometry od zastávky autobusu 52 Stará dálnice. Pokud se zvědavý návštěvník bude držet zelené turistické značky, u cesty stoupající vzhůru k jezírkům uvidí čtyři kameny z roku 1589.

„Pod letopočty jsou vytesány i iniciály majitelů tehdejších panství. U brněnského mistra Hanse Ziroly je zakoupili pan Tomáš z Torralby s panem Blaženavským, správcem anenského kláštera. Zaplatili za ně dvanáct grošů a s jejích pomocí vytyčili hranice mezi dnešním Žebětínem a Jundrovem, který tehdy patřil jezuitům,“ připomněl místostarosta Žebětína Václav Kříž. Ten údaje o historických památkách vyhledal v kohoutovické kronice.

Kromě letopočtu jsou na kamenech k vidění i značky. Poukazovaly na rozhraní panství kláštera u sv. Anny (zkratka SA), kláštera Králové na Starém Brně (KK) a klášteru Herburek při kostele Panny Marie v Jundrově (SM). Tyto patří k nejvzácnějším v zemi.

„Jsou jedny z nejstarších. Kameny z 15. a 16. století jsou u nás velmi vzácné, nejvíce jich potkáte z 18. století,“ vyzdvihla unikátnost hraničních kamenů brněnská historička Milena Flodrová.

Někteří návštěvníci Holedné nádech historie v oboře vítají. „Člověk rád potkává věci, které přežily minulost. Může si také říct, jestli po něm taky něco zůstane. Přijde mi, že jsou skoro součástí přírody,“ zapřemýšlela studentka Kateřina Telecká, která do obory chodí na procházky.

Ačkoliv dnes je mnohý host obory přehlédne, dříve hrály tyto kameny velkou úlohu v životě pánů a obyčejného lidu. Jejich ustanovení bylo společenskou událostí.

„Usazení kamene se účastnilo širé okolí. Vytyčování hranic byli jako svědci přítomní sousedé a jejich pacholata,“ popsala význam památek Flodrová. Protože jiné značení hranic neexistovalo a jejich dodržení bylo pro správu panství nezbytné, přistupovali brněnští páni k dosti tvrdému způsobu jejich zapamatování.

„V obci se vybrali tři chlapci, kteří následně u hranic dostali několik ran. Když pak někdo kameny přesunul, mohli ukázat jejich původní místo. Člověk si totiž moc dobře pamatuje místa spojená s bolestí,“ vysvětlila středověké praktiky historička. Chlapci, kteří bití postoupili, následně za ně dostali odměnu a byli propuštěni.

Podobné kameny sloužily nejen k rozdělení území. „Pokud došlo k nějakému vážnému zločinu a pachatele chytli, musel skutek odčinit a nechat udělat na vlastní náklady takzvaný smírčí kámen. Ten pak symbolizoval smíření mezi znesvářenými stranami,“ nastínila dřívější zvyk historička. O vytesání se podle ní starali kameníci.

„Byli zvyklí rychle tesat na stavbách, a tak jim výroba jednoho kamene většinou nezabrala více než několik dní. Nikde se nepsalo, co se odehrálo,“ upřesnila. Vždy tedy šlo pouze o značku a datum, událost zaznamenali kronikáři do místních letopisů. Vesměs byly kameny menší, do jednoho metru vysoké a kolem půl metru široké.

Hraniční kameny staré čtyři sta dvacet let

„Všechny brněnské zatím popsány nejsou, je jich jen pár. Lidé je dnes ničí, to dříve bylo nemyslitelné. Věřilo se totiž, že tyto kameny jsou opředené kletbou a nevyplácí se k nim chovat neuctivě. Pachatele by pak stihl trest,“ uvedla historička.

O vzácný doplněk obory se dnes stará městská část ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. „V kamenech jsou důlky, které se zanáší smetím. Čas od času je tedy čistíme,“ potvrdil místostarosta.

Obora Holedná se nachází mezi Jundrovem, Kohoutovicemi a Bystrcí. Jsou zde k vidění divoká prasata, mufloni, daňci a jeleni sika. Jedná se o účelové myslivecké zařízení sloužící obornímu chovu mufloní a dančí zvěře.

Součástí je i malá obůrka s divočáky a několik jezírek. Oborou vede značená naučná stezka s informacemi o chované zvěři. Odpočinkové altány i posezení slouží k relaxaci obyvatel z blízkého i vzdálenějšího okolí. Hlavní zpevněné cesty umožňují i kondiční sportovní vyžití.

Autor: Marija Nobilisová

28.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies