VYBERTE SI REGION

I Morava měla moře. Naposled v třetihorách

Vyškovsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Mechovkový a Hřebenatkový útes obsahují zkamenělé schránky pravěkých živočichů. Připomínají dobu, kdy byla jižní Morava pod vodou.

1.10.2012
SDÍLEJ:

Mechovkový útes a Hřebenatkový útes tvoří zkamenělé schránky pravěkých rostlin a živočichů, třeba dírkovců.Foto: Zdeněk Novák, Pavla Tomanová Petrová

Všude se rozkládá mělké moře. A pod jeho hladinou tvoří kolonie drobní živočichové a rostliny. Tak vypadaly některé části jižní Moravy před patnácti miliony let. Bylo to poslední období, kdy toto území zaplavila mořská voda. Připomínky mladších třetihor zůstávají v krajině dodnes. Mechovkový a Hřebenatkový útes u Rousínova na Vyškovsku totiž skrývají zkamenělé schránky dávných mořských organismů. K prvnímu z nich se sjíždějí zahraniční vědci při návštěvách Česka. Oba útesy jsou přírodní památky. Deník Rovnost jim věnuje další díl seriálu Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Paleontologové zkoumali obě vápencové skály hlavně v druhé polovině dvacátého století. „Zkameněliny tam ale kameníci museli objevit už v devatenáctém a snad i osmnáctém století. Tehdy tam fungovaly vápencové lomy," upozorňuje vedoucí geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Růžena Gregorová.

Oba útesy vznikly nahromaděním vápenitých schránek mořských živočichů a rostlin. Stalo se to díky tomu, že tehdejší třetihorní moře bylo mělké. „V těchto místech dosahovalo hloubky do několika desítek metrů. Zaplavilo oblast v pásu mezi dnešním Znojmem, Mikulovem, Brnem, Vyškovem, Přerovem a Ostravou," vysvětluje geoložka Pavla Tomanová Petrová z České geologické služby.

Útesy se liší složením, jak napovídá jejich název. „Hřebenatkový útes v místní části Rousínova Kroužek tvoří rostliny, červené řasy a hřebenatky. A Mechovkový útes mezi nedalekými Podbřežicemi a Dražovicemi mechovky, tedy živočichové," vysvětluje Tomanová Petrová. Kromě nich tam objevili vědci i pozůstatky žraločích zubů nebo mořských červů.

Podobné útesy vznikají i v dnešních mořích. „Tvoří je různé druhy korálů a jiných živočichů tvořících kolonie. Vznikají při pobřežích, kde není kal a voda tam za přílivu přináší dost potravy přisedlým živočichům," uvádí Oldřich Knap v knize Geologické vycházky po vyškovském okrese.

Objevit obě památky v krajině může být pro zájemce problém. Obě místa jsou dnes ve špatném stavu a zarostlá. „Mechovkový útes jsem poprvé navštívila ještě jako studentka brněnské přírodovědecké fakulty. Tehdy byla několikametrová vápencová stěna skvěle pozorovatelná. Naposled jsem tam byla v loňském roce. Byla jsem v šoku, že je místo zarostlé a snad i zasypané. Přitom je okolní krajina pěkná. Útes nabízí rozhled na Drahanskou vrchovinu či kostel v nedaleké Lulči," stěžuje si Tomanová Petrová.

Místní útesy moc neznají. „K Mechovkovému útesu nevede cesta nebo turistická trasa. U nás v Dražovicích o něm lidé moc nevědí. Pouze si vybavuji, že mě tam jako malou vzali rodiče. Byl to pro mne zážitek nacházet vzory mušlí otištěné do kamene," vzpomíná starostka Dražovic Miloslava Svobodová.

Stejné je to i s Hřebenatkovým útesem v Kroužku. „Oba útvary jsou pro lidi z Rousínova spíš neznámé. Abychom je místním přiblížili, uspořádali jsme nedávno sérii poznávacích akcí. Dva dny jsme věnovali právě těmto památkám," říká starosta Rousínova František Havíř.

Dodává, že seznámit návštěvníky s Hřebenatkovým útesem může i nové odpočivadlo s informační tabulí. Město je plánuje u památky zřídit ještě letos.

Havíř strávil v okolí Hřebenatkového útesu mládí, protože z Kroužku pochází. „Význam útesu jsem přesto pochopil až v dospělosti. V okolí skály jsem žádnou lasturu nebo ulitu nenašel. Nejlépe se sbíraly schránky mořských živočichů v polích na jaře. Zoraná pole se připravovala na setí vláčením, hroudy se krásně rozpadaly a z nich zkameněliny vypadávaly," vypráví Havíř.

Mechovkový a Hřebenatkový útes nejsou jediná místa, kde je možné zkameněliny připomínající třetihorní moře objevit. „Zbytků útesů máme na jižní Moravě víc. Nejblíž Brna takové horniny známe například z Výhonu u Židlochovic, Starých hor poblíž Újezdu u Brna nebo z Prateckého kopce. Na něm stojí Mohyla míru, která je z těchto vápenců dokonce postavená," podotýká geoložka Tomanová Petrová.

Přesto je pro odborníky zvlášť Mechovkový útes jedinečný. „Místo je zastávka všech zahraničních vědeckých návštěv. Je ojedinělý tím, že se v něm dochovaly takřka jen zkameněliny mechovek. Nyní zkoumáme, co vedlo k tomu, že se tam mechovky tak rychle v poměrně krátkém čase přemnožily," uzavírá odborník na mechovky Kamil Zágoršek z pražského Národního muzea.

Mechovkový a Hřebenatkový útes

Forma ochrany: přírodní památky

Vyhlášeno: 8. listopadu 1990

Rozloha: obě památky mají rozlohu okolo 200 metrů čtverečních

Jak se tam dostat: Hřebenatkový útes leží jihovýchodně od Rousínova v místní části Kroužek. Od něj víc na východ mezi Podbřežicemi a Dražovicemi leží Mechovkový útes. Obě památky jsou poměrně těžko přístupné.

Důvod ochrany: zkameněliny flóry a fauny, doklad třetihorního moře

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 86

Odborník na mechovky a paleontolog Kamil Zágoršek o památce říká: Útes skrýval 150 druhů

V dětství ho zajímaly lišejníky. Nakonec skončil v kroužku pro paleontology. Kamil Zágoršek z paleontologického oddělení pražského Národního muzea je dnes jeden z nejvýznamnějších odborníků v republice na výzkum mechovek. Od roku 1999 navštěvuje Mechovkový útes mezi Podbřežicemi a Dražovicemi na Vyškovsku alespoň jednou ročně.

Odkdy mechovky studujete?
Začal jsem se o ně zajímat na univerzitě, když jsem psal diplomovou práci. Jsou to mořští živočichové, kterým se nikdo nevěnoval. Všichni o nich mluvili jako o nezajímavé a nedůležité skupině. Dodnes se snažím dokázat, že to tak není.

Čím vás tito živočichové zaujali?
Rozmanitostí, vnitřní krásou a složitostí stavby schránky. Také životními procesy a spoluprací jedinců uvnitř vlastní kolonie.

Věnoval jste se paleontologii amatérsky už v dětství?
Ano, od roku 1974 jsem sbíral zkameněliny a navštěvoval v Bratislavě paleontologický kroužek. I když původně jsem chtěl chodit do kroužku, kde děti studovaly lišejníky. Jenže jeho vedoucí neměl moc času a v tom paleontologickém bylo málo členů. Tak jsem se nakonec přihlásil tam. Od roku 1979 jsem v něm pracoval jako instruktor a od roku 1982 už jsem ho vedl.

Navštěvujete i Mechovkový a Hřebenatkový útes na Vyškovsku?
Od roku 1999 alespoň jednou ročně. Mechovkový útes je povinná zastávka všech odborných zahraničních návštěv. Byl také součástí exkurze takzvaného Larwood meetingu, který se konal letos v Brně. Zúčastnilo se ho sedmadvacet odborníků z celého světa. Hřebenatkový útes v Kroužku je o něco méně zajímavý.

V čem přesně jsou tato naleziště pravěké flóry a fauny oproti jiným jedinečná?
Mechovkový útes vyniká množstvím nalezených druhů mechovek. Jde o více než 150 typů tohoto živočicha. Vápenec se zkamenělinami je navíc výborně odkrytý. Je tak možné studovat delší časové období.

Upoutalo vás okolí obou útesů ještě jinak než jako naleziště zkamenělin?
Ano, mám rád jižní Moravu. Dýchá z ní zvláštní, velice příjemná atmosféra.

Kolonie mechovek.Kolonie mechovek jsou podobné úlům

Mechovky jsou malí živočichové. Jejich kolonie obývají i dnešní moře. V Mechovkovém útesu nedaleko Podbřežic na Vyškovsku se našlo množství jejich zkamenělin. Připomínají třetihorní moře. „Na první pohled se podobají korálům, ale jsou menší a lépe organizované. Podobají se víc mraveništi nebo včelímu úlu. Různí jedinci mají totiž různé funkce. Někteří se například starají o potomky, jiní zajišťují obranu," uvádí geoložka Pavla Tomanová Petrová.

Vápence z řas.Vápence z řas používali stavitelé

Spolu s mechovkami se na vzniku vápencových útesů podílely také červené vápnité řasy. Jsou to vodní mnohobuněčné organismy s červeným barvivem. „Tato řasa ukládala vápník z mořské vody ve svých buňkách a vytvářela nepravidelné bochníkovité útvary různé velikosti," popisuje rostlinu geoložka Růžena Gregorová z brněnského Moravského zemského muzea. Dodává, že vápence s touto řasou používali stavitelé na celé Moravě včetně Brna.

Podle prvoků lze určit stáří horniny.Podle prvoků lze určit stáří horniny

Mechovkový a Hřebenatkový útes nedaleko Rousínova na Vyškovsku ukrývaly i vápenité schránky dávných prvoků. Tito jednobuněční živočichové tvoří dohromady schránky menší než milimetr i velké několik centimetrů. Jsou také součástí korálových útesů. „Jejich zkameněliny se často vyskytují v jemnozrnných horninách. Jsou velice důležité pro určování stáří hornin a prostředí, ve kterém tito prvoci žili," uvádí geoložka Pavla Tomanová Petrová.

Autor: Klára Židková

1.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies