VYBERTE SI REGION

Jáma po bývalém kotli v brněnské spalovně je velká jako desetipatrový dům

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Temnou halou se rozléhá hlasitý hukot kotlů spalujících odpad. Místnost, která je velká asi jako desetipatrový panelák, lemuje přibližně deset balkónů a schodišť pro obsluhu. Uprostřed zdí je však místo strojů obrovská mezera. Takzvanou jámu, kde dřív stával jeden z kotlů, představuje další díl seriálu Za zavřenými dveřmi.

28.7.2016 AKTUALIZOVÁNO 29.7.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Místnost, která je velká asi jako desetipatrový panelák, lemuje přibližně deset balkónů a schodišť pro obsluhu. Uprostřed zdí je však místo strojů obrovská mezera. Takzvanou jámu, kde dřív stával jeden z kotlů, představuje seriál Za zavřenými dveřmi.

Místnost, která je velká asi jako desetipatrový panelák, lemuje přibližně deset balkónů a schodišť pro obsluhu. Uprostřed zdí je však místo strojů obrovská mezera. Takzvanou jámu, kde dřív stával jeden z kotlů, představuje seriál Za zavřenými dveřmi.Foto: DENÍK/Attila Racek

Spalovna společnosti SAKO dříve využívala k likvidaci směsného komunálního odpadu tři kotle. Jeden ale dělníci demontovali při rekonstrukcích v roce 2010. „Místo třech kotlů vznikly dva, které byly výkonnější. Momentálně zpracuje každý osm až čtrnáct tun odpadu za hodinu," popisuje mluvčí podniku Martin Drozd.

Spalováním odpadu vzniká pára. Ta se používá k výrobě elektrické energie a také je distribuována do sítě centrálního zásobování teplem a vytápí tak brněnské domácnosti. „Stoprocentně pokrýváme potřeby Brna, odkud svážíme necelých sto tisíc tun odpadu ročně a dovážíme jej ještě z jiných krajů, například z Vysočiny, Olomouckého nebo Moravskoslezského kraje. Každý z nich má povinnost určité procento odpadu energeticky využívat, jenže spaloven v České republice je málo," vysvětluje Drozd.

Mezi roky 2020 až 2022 plánuje SAKO do jámy umístit nový kotel. „Chceme navýšit kapacitu energeticky využívaného odpadu. Momentálně zpracujeme 248 tisíc tun odpadu ročně a třetí kotel by množství zvedl na 320 tisíc tun. V současné době každý člověk průměrně vyprodukuje 170 kilo směsného komunálního odpadu za rok a při našich navýšených kapacitách dokážeme obsloužit dva miliony lidí," říká Drozd.

Společnost tím také reaguje na zákaz skladování odpadu, který má platit od roku 2024. Spalovací kotle fungují nepřetržitě. Pozastaví se jen dvakrát do roka, kvůli technologickým úpravám, při nichž se čistí od různých usazenin. „Trvá asi dvacet minut, než odpad pořádně prohoří, až na materiál, který dál nepracuje a vzniká škvára," líčí Drozd.

Minimální teplota v kotli, aby odpad kvalitně prohořel, je 850 stupňů Celsia. Občas v nich naměří ale i 1100 stupňů. „Odpady hoří, aniž bychom tam přidávali plyn nebo jiné palivo. V zásobníku odpadu odsáváme vzduch a tím udržujeme podtlak, aby se zápach, který tam vzniká, nedostával ven. Odsátý vzduch využíváme při spalování, protože podporuje hoření," přibližuje Drozd.

Než se odpad nasype do kotle, čeká jej dlouhá cesta. Před vyprázdněním popelářských aut do zásobníku odpadu, odkud putuje na spálení, jej kontroloři pečlivě váží a prohlížejí. „U každého auta se musíme podívat, jestli vezou to, co by podle dokladů měli mít a zda nejsou odpadky příliš velké. Denně dohlížíme na více než dvě stě aut," vypráví jeden z kontrolorů, Karel Augustin.

Autor: Markéta Chumchalová

28.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies