Spalovna společnosti SAKO dříve využívala k likvidaci směsného komunálního odpadu tři kotle. Jeden ale dělníci demontovali při rekonstrukcích v roce 2010. „Místo třech kotlů vznikly dva, které byly výkonnější. Momentálně zpracuje každý osm až čtrnáct tun odpadu za hodinu," popisuje mluvčí podniku Martin Drozd.

Spalováním odpadu vzniká pára. Ta se používá k výrobě elektrické energie a také je distribuována do sítě centrálního zásobování teplem a vytápí tak brněnské domácnosti. „Stoprocentně pokrýváme potřeby Brna, odkud svážíme necelých sto tisíc tun odpadu ročně a dovážíme jej ještě z jiných krajů, například z Vysočiny, Olomouckého nebo Moravskoslezského kraje. Každý z nich má povinnost určité procento odpadu energeticky využívat, jenže spaloven v České republice je málo," vysvětluje Drozd.

Mezi roky 2020 až 2022 plánuje SAKO do jámy umístit nový kotel. „Chceme navýšit kapacitu energeticky využívaného odpadu. Momentálně zpracujeme 248 tisíc tun odpadu ročně a třetí kotel by množství zvedl na 320 tisíc tun. V současné době každý člověk průměrně vyprodukuje 170 kilo směsného komunálního odpadu za rok a při našich navýšených kapacitách dokážeme obsloužit dva miliony lidí," říká Drozd.

Společnost tím také reaguje na zákaz skladování odpadu, který má platit od roku 2024. Spalovací kotle fungují nepřetržitě. Pozastaví se jen dvakrát do roka, kvůli technologickým úpravám, při nichž se čistí od různých usazenin. „Trvá asi dvacet minut, než odpad pořádně prohoří, až na materiál, který dál nepracuje a vzniká škvára," líčí Drozd.

Minimální teplota v kotli, aby odpad kvalitně prohořel, je 850 stupňů Celsia. Občas v nich naměří ale i 1100 stupňů. „Odpady hoří, aniž bychom tam přidávali plyn nebo jiné palivo. V zásobníku odpadu odsáváme vzduch a tím udržujeme podtlak, aby se zápach, který tam vzniká, nedostával ven. Odsátý vzduch využíváme při spalování, protože podporuje hoření," přibližuje Drozd.

Než se odpad nasype do kotle, čeká jej dlouhá cesta. Před vyprázdněním popelářských aut do zásobníku odpadu, odkud putuje na spálení, jej kontroloři pečlivě váží a prohlížejí. „U každého auta se musíme podívat, jestli vezou to, co by podle dokladů měli mít a zda nejsou odpadky příliš velké. Denně dohlížíme na více než dvě stě aut," vypráví jeden z kontrolorů, Karel Augustin.