VYBERTE SI REGION

Jarošův mlýn: děti samy pouštějí výtah na obilí

Veverská Bítýška /TIP NA VÝLET/ – Historické dřevěné stroje potřebné k výrobě mouky nebo krupice, Francisovy turbíny i vodní náhon se stavidly. To vše si mohou lidé prohlédnout v unikátním muzeu mlynářského řemesla, Jarošově mlýně ve Veverské Bítýšce na Brněnsku.

3.7.2010
SDÍLEJ:

Jarošův mlýn.Foto: www.prygl.net

Další tipy na výlet najdete ZDE

Historickým čtyřpodlažním mlýnem z třicátých let minulého století návštěvníky provází mlynář Karel Zatloukal, který je potomkem původních majitelů. „Lidé si prohlédnou unikátní stroje a dozví se, k čemu sloužily,“ řekl Zatloukal. Pomocníky se mu při prohlídce stávají návštěvníci, hlavně děti. „Třeba předškoláky nechávám pustit výtah, jímž obilí putuje z přízemí do čtvrtého patra mlýna. Na pásu jsou malé plechové kapsičky, které obilí nabírají ze zásobníku. Všechny překvapí, jak rychle výtah pracuje,“ uvedl mlynář.

Zájemci se dozvědí i zajímavosti z historie mlynářského řemesla. „Například válcovací stolice, na kterých mlynáři vyráběli třeba šrot nebo ovesné vločky, měly po straně zvoneček. Signalizoval, že není co mlít,“ řekl Zatloukal. Když zemřel mlynář nebo mlynářka, stroj běžel deset minut naprázdno. „Tak se teď u nás lidé loučili s Ladislavem Smoljakem. Vzpomněli tím jeho roli mlynáře ve filmu Na samotě u lesa,“ dodal Zatloukal.

Ještě dál do historie řemesla se návštěvníci vydají v mlýnici. Jsou tam totiž stroje staré až 150 let. Pískovcové kameny, které melou pšenici, rozhýbávali mlynáři šlapáním. Právě k tomuto stroji se váže rčení „mít něco za lubem“. Aby mouka neprášila kolem, dávali mlynáři na kameny dřevěný kryt zvaný lub. Po mletí za ním zůstávalo na prst mouky. Mlynář si ji mohl nechat.

Potomci původních majitelů získali mlýn zpět v devadesátých letech, ministerstvo kultury jej zapsalo na seznam kulturních památek. Muzeum je otevřené denně kromě pondělí od devíti ráno do sedmi večer. O svátcích tam provázejí i v pondělí.

Jak do Jarošova mlýna
Cíl trasy: Jarošův mlýn. Z náměstí ve Veverské Bítýšce po modré značce, přibližně 400 metrů.
Délka trasy z Brna: 12 kilometrů
Zajímavosti: Vodní mlýn na Bílém potoku, historické stroje z třicátých let minulého století.
Cesta autobusem: Linka č. 303 z Brna-Bystrce do Veverské Bítýšky.

LUDMILA ČECHOVÁ

Autor: Redakce

3.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies