VYBERTE SI REGION

Jeden z nejlepších vědců světa bádá v Králově Poli

Brno - Už padesát let vchází Armin Delong každý den v šest ráno do své laboratoře a pokouší se zdokonalit svůj nejvýznamnější vynález, stolní elektronový mikroskop.

13.10.2008 3
SDÍLEJ:

Zakladatel české elektronové mikroskopie a jeden z nejvýznamnějších českých vědců Armin Delong.Foto: DENÍK/Ondřej Surý

Zakladatel české elektronové mikroskopie a jeden z nejvýznamnějších českých vědců si bez své práce život neumí představit a ve svých třiaosmdesáti letech se do důchodu rozhodně nechystá. I proto, že je Delong slavnější v zahraničí než u nás, vám dnes brněnský Deník Rovnost přináší jeho příběh ve speciálním díle seriálu Patnáct minut slávy.

Delongova záliba v elektronice začala už na základní škole. Ve třetí třídě totiž dostal od otce elektrickou stavebnici. „Za chvíli jsem ze součástek uměl udělat i telefon. Později jsem stavěl primitivní rádia. Elektřina mě chytla, ale pak jsem se dostal do kola předválečných událostí,“ vzpomíná Delong, který pochází ze severní Moravy. Před druhou světovou válkou však Těšínsko, kde žil, zabrali Poláci a později Němci. Odešel proto do Hranic, kde ve fyzikálních pokusech pokračoval. „Pořád jsem stavěl rádia a vysílačky, i když to bylo zakázané. A těšil jsem se, až po válce půjdu do Brna studovat techniku,“ vypráví vědec.

Podle Delonga je nejdůležitější, aby se talenty začali u dětí rozvíjet velmi brzy. „Podchytit se musí už na základní škole, stejně jako u mě. Je velice důležité, aby se o talenty někdo staral a rozvíjel je,“ přeje si Delong.

S mikroskopy se nejdříve setkal při studiu techniky v Brně. Začal zde pracovat jako pomocná síla v ústavu teoretické a experimentální elektroniky. „Profesor Aleš Bláha pak přišel s nápadem pustit se do nového mikroskopu. Ty první roky po válce to byl přístroj sice známý, ale tajemný. Začínali jsme úplně na zelené louce,“ podotýká Delong. Jejich prvotina byla velice úspěšná. Prodalo se jí kolem patnácti kusů a postup převzali některé továrny. Tento mikroskop se však ještě výrazněji nelišil od elektronového mikroskopu, který jako první vynalezl německý vědec Ernst Ruska. Československo se tak zařadilo, po boku Velké Británie, Francie, Japonska a Spojených států, mezi pět zemí světa, kde elektronový mikroskop existoval.

Největší ocenění práce Delonga a Vladimíra Drahoše přinesla světová výstava Expo 1958. Nový český elektronový mikroskop, který byl tak malý, že bylo možné ho postavit na stůl, zde vyhrál hlavní cenu. V té době už mikroskop vyráběla Tesla. „Po Expu se v Tesle rozhodli, že by za to autoři mohli něco dostat. Dohodli se s námi na tisíci korunách za prodaný kus. Pak se ale z tohoto modelu stal náš nejprodávanější mikroskop a prodalo se ho dvanáct set kusů. Málem se tak z nás stali milionáři,“ usmívá se Delong. Aby se však dva pracovníci stali v komunistickém Československu milionáři, bylo pro režim nepřijatelné. „Zrušili nám tedy smlouvu a dali nám jednorázovou odměnu dvacet tisíc. V té době neexistovaly odměny a už vůbec ne tak velké, aby je mohl někdo závidět. Byli jsme rádi, že jsme dostali vůbec něco,“ kroutí hlavou autor přístroje, který se začal prodávat do mnoha států.

„Dodávali jsme mikroskopy do celého Sovětského svazu. Některé šly i na Západ, třeba do Francie. To bylo ale složitější. Když jsme je tam nabízeli, mohli jsme jim jako dárek nabídnout české pivo. Pak přišli Japonci a k mikroskopům přidali klíčky od auta,“ popisuje problémy vývozu Delong. Vynálezce mikroskopů musel v komunistickém režimu čelit mnoha dalším překážkám. „Neměli jsme k dispozici materiálovou a součástkovou základnu. Proto jsme byli vždycky mírně pozadu. Museli jsme často kupovat součástky od překupníků, kteří je k nám pašovali, nebo jsme je na černo jezdili nakupovat do Švýcarska,“ vzpomíná Delong.

Delongovy mikroskopy si svět cení hlavně proto, že jsou kompaktní, snadno přenosné a lehce ovladatelné. Přesto se však výkonem a rozlišovací schopností vyrovnají elektronovým mikroskopům značně větším a složitějším. „Naše mikroskopy potřebují málo materiálu a hodně práce a takové výrobky jsou lukrativní. Běžné elektronové mikroskopy jsou obrovské kolosy, kde je hodně železa, je na to třeba hodně materiálu a energie,“ vysvětluje Delong, který se stal také místopředsedou Akademie věd a působil na Vysokém učení technickém.

Po revoluci v roce 1989 na několik měsíců opustil laboratoř a pustil se do něčeho úplně jiného. Do politiky. „Prostě mi jednou zavolal premiér Marián Čalfa a zeptal jsem mě, jestli bych převzal funkci předsedy komise pro vědeckotechnický rozvoj a že bych tak i předsedal vládě,“ říká dnes s pobavením Delong. Jeho funkce ho však zklamala. „Mí náměstci dělali všechna rozhodnutí, já jsem nemohl domlouvat nic,“ konstatuje. Nejpříjemnějším úkolem v jeho politické kariéře byla prý návštěva Pentagonály, kdy jej provázela velvyslankyně Magda Vašáryová.

Po několika měsících v úřadu měl však Delong vstoupit do jedné z politických stran. To však odmítl a vrátil se do Brna, ke svým mikroskopům. Stál u založení tří brněnských podniků, které se v Brně elektronovými mikroskopy zabývají. „Potřebujeme totiž podniky, které vyrábí to, co umíme udělat jen my, kde je zapotřebí znalost a lidi, bez kterých to nejde. Automobilka se může přesunout na východ za levnější pracovní silou. Není ale moc lidí, kteří umí vyrobit elektronový mikroskop,“ zdůrazňuje Delong. Dnes se tak v Brně živí elektronovou mikroskopií asi tisíc lidí.

Delong se nakonec milionářem stal. Za svůj přínos české vědě totiž dostal Národní cenu vlády České republiky Česká hlava za rok 2005, se kterou se pojí odměna jeden milion korun. Tohoto ocenění si váží nejvíc. „Také jsme byli rádi, když jsme vyhráli Expo. Ale že bychom si o sobě moc mysleli, to ne. Nejvíce mě potěší, když moje mikroskopy lidé používají,“ říká Delong a přiznává, že jeho přístroji se inspirovali třeba japonští vědci. „Pak mi udělal radost australský kolega, který mi řekl, že používá náš mikroskop z Expa doteď při výuce studentů. Dá se totiž rozmontovat do součástek a pak ho studenti mohou složit,“ vysvětluje Delong, proč jsou padesát let staré mikroskopy stále úspěšné.

Dnes pracuje ve firmě, která sídlí v Králově Poli a nese jeho jméno – Delong Instruments. „Já nejsem majitel nebo spolumajitel, já jsem zaměstnanec a myslím si, že je to fajn. Radím profesorům, kteří na něco přijdou a něco umí, aby svoje studenty naváděli na to, aby založili podnik, a oni pak můžou v penzi pracovat. Pak to vypadá tak, že já jsem tady zaměstnanec, ale nemám šéfa,“ směje se Delong, který neúnavně tráví v laboratoři šest dní v týdnu.

Největší výzva je teď pro ně zdokonalení mikroskopu tak, aby bezpečně pracoval s organickými látkami tak jako s látkami tuhými, a zůstal při tom na stole a uživatelsky jednoduchým. „Obraz vzniká tak, že elektrony podle své energie interagují a vyhýbají se a tím vzniká kontrast. Atomy biologických prvků jsou ale lehké. Kontrast je tak velmi malý nebo žádný,“ popisuje problémy Delong. I kvůli rozluštění této hádanky se do důchodu nechystá a většinu svého času stráví v laboratoři nebo čtením vědeckých časopisů. Najde si ale i volný čas. Ten pak věnuje rodině, své ženě, dětem a vnoučatům. „To je pro mě ta největší radost,“ dodává vědec.

Autor: Vendula Jičínská

13.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies