VYBERTE SI REGION

Jihomoravské zoo: sny brzdí nedostatek peněz

Jižní Morava /20 ILUZÍ 20 LET DEMOKRACIE/ - Plány na modernizaci areálů často překračují možnosti rozpočtů. Ne vždy se je daří plnit, a některé projekty tak zůstávají jen jako vize.

17.2.2010 4
SDÍLEJ:

Vizualizace.Foto: Arch.Design

Předchozí díly seriálu 20 iluzí 20 let demokracie najdete ZDE

Nové expozice, vyšší návštěvnost i více zvířat. Zoologické zahrady na jižní Moravě mají podobné cíle. Většinu z nich ale mohly začít plnit až v devadesátých letech minulého století po změně režimu. V té době některým hrozilo i zrušení. Přestože za posledních dvacet let se stav jihomoravských zoo výrazně zlepšil, některé plány stále nejsou naplněné. Hlavně proto, že všechny areály musejí svádět boj s nedostatkem peněz.

Nesplněným plánům jihomoravských zoologických zahrad se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

Pro jihomoravské zoologické zahrady byla přelomová porevoluční devadesátá léta. Tehdy se rozhodovalo i o tom, zda zoo budou i nadále fungovat. Nová éra brněnské zoologické zahrady, která je mezi ostatními v kraji největší, začala s nástupem současného ředitele Martina Hovorky. Ten přebíral zahradu po létech stagnace a ve stavu, kdy ji navštěvovalo málo lidí.

„Přede mnou se tu vystřídala řada ředitelů a neexistovala žádná koncepce do budoucna. Když jsem na začátku roku 1997 nastoupil, byla zoo na dně. Chodilo do ní ročně kolem sto třiceti tisíc lidí a měla poměrně málo zvířat. Rok před mým nástupem přijela na žádost Světové organizace na ochranu zvířat do brněnské zoo inspekce z Anglie. Odjížděla s návrhem na uzavření, pokud se jí nezačne věnovat kvalitní správce,“ vzpomíná na krušné začátky Hovorka.

I přesto, že převzal zoo v katastrofálním stavu, hned ze začátku měl velké cíle a chtěl zahradu postupem času dostat mezi světovou špičku. Kvůli nedostatku peněz se mu to dodnes nepovedlo. „Ten cíl je vzhledem k významu města Brna stále adekvátní. Jsem přesvědčený, že takové úrovně v budoucnu dosáhneme,“ věří i nyní Hovorka.

Vchod a parkoviště

Konkrétněji plány brněnské zoo popisuje Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna z roku 2003. Obsahuje vizi na dalších deset let. „Brněnská zoo bude v pořadí návštěvnosti na druhém až třetím místě mezi českými zoologickými zahradami. Při roční návštěvnosti minimálně půl milionu osob bude z poloviny soběstačná,“ píše se mimo jiné v dokumentu.

V současnosti se však na zvířata v Brně chodí dívat pouze kolem dvou set padesáti tisíc lidí a rozpočet pokrývá zoo vlastními zdroji z necelé poloviny. „Ideální je samozřejmě stoprocentní soběstačnost, jak je tomu například na západě. Tam většina zoologických zahrad vydělává, a peníze může navíc využívat na záchranné programy po celém světě,“ říká Hovorka.

Podle něj k tomu jsou zapotřebí tři podmínky. Za prvé zoologická zahrada musí být atraktivní. Druhým předpokladem je odpovídající výše vstupného. V Evropě se ceny vstupenek pohybují kolem deseti až dvaceti eur. „Když dnes budeme po lidech chtít dvě stě padesát korun, tak k nám nikdo nepřijde, a ještě nám budou říkat, že jsme zloději,“ vysvětluje Hovorka.

Uvádí i třetí podmínku a tou je přístup vedení daného regionu. Vše se ale točí v začarovaném kruhu. „Pokud je zoo pro lidi atraktivní, zastupitelé jí dávají více peněz. V opačném případě příspěvky snižují. Ale návštěvnost se nezvýší, pokud nebudeme mít peníze na její zlepšení,“ doplňuje Hovorka.

Ředitel uvádí příklad pražské zoologické zahrady, která měla před dvaceti lety necelý půl milion návštěvníků ročně a svoje náklady dokázala pokrýt zhruba z dvaceti procent. „Potom do ní během čtyř let nalili miliardu korun a zatraktivnili ji. Teď má návštěvnost kolem milionu a dvou set tisíc lidí ročně a osmdesátiprocentní soběstačnost,“ podotýká Hovorka.

Pomoci zvýšit návštěvnost brněnské zoo má nové parkoviště s novým vstupem. „Je to nezbytnost, abychom mohli zoologickou zahradu více propagovat a přilákali například i turisty z Rakouska. Lidé jsou dnes už zvyklí na určitý standard. Když nebudou mít kde zaparkovat, podruhé už se nevrátí,“ vysvětluje Hovorka.

Vize: výtah v sopce

Ve vstupním areálu, který má vzniknout na začátku městské části Kníničky, bude kromě kanceláří umístěna restaurace, prodejna suvenýrů i obří akvárium. Celá investice má stát kolem dvou set milionů korun, a nabízí se otázka, zda se podaří získat potřebné peníze.

I když strategii se daří zatím plnit jen zčásti, podle Hovorky se podpora města poměrně zlepšila. Brněnská zoo proto mohla začít stavbu nové expozice nazvané Beringie, která se stala nejdražší investicí v historii zahrady. „Návštěvníkům přiblíží přírodu Kamčatky a východní Sibiře. Hlavním chovaným druhem bude medvěd kamčatský, v doplňkových expozicích se představí rosomáci sibiřští, lišky polární, sovice sněžní a další druhy ptáků,“ popisují novou atrakci internetové stránky zoo.

Fungovat má už letos. Jejím středem povede dobrodružná naučná stezka a vznikne tam i lovecké středisko, tvořené dřevěnými kamčatskými chalupami. K dispozici bude i přednáškový sál.

Každá zoo má sny a vize. Ředitel Hovorka si například ideální brněnskou zoo představuje jako sopku. „Jde o to, že brněnská zahrada se táhne do kopce. Na to si řada lidí stěžuje. V Japonsku jsem viděl, jak se jednoho kráteru vchází tunelem. Napadlo mě, že podobný bychom mohli udělat do Mniší hory. V něm by mohlo být například přírodopisné muzeum,“ popsal už dříve svou vizi Hovorka.

Podle jeho velkorysého řešení se návštěvníci dostanou až na vrchol Mniší hory výtahem a expozice si tak budou prohlížet po cestě dolů. „Aby to bylo ještě více atraktivní, mohl by být výtah skleněný a kolem něj by mohla být imitace sopky. Myslím, že pak bychom mohli mít návštěvnost kolem milionu a turisté k nám budou jezdit z celé Evropy. Je to však zatím pouze scifi. Mluvíme totiž o rozpočtu ve výši dvou miliard korun,“ doplnil Hovorka. Přiznává, že pokud se zoo nestane pro Brňany hlavním tématem, jeho plán zůstane jen iluzí.

Stejně jako pro brněnskou zoo, byla porevoluční léta velmi důležitá i pro zoologickou zahradu v Hodoníně. Už od roku 1982, kdy se stal ředitelem Miroslav Frais, nastalo období boje o uchránění zooparku před zrušením. „Teprve v porevolučních letech se situace poněkud zlepšila. Nemuseli jsme se starat už jen o to, aby zoopark vůbec dýchal, a mohli jsme začít s jeho rozvojem,“ říká ředitel Frais, který ve funkci vydržel až dodnes.

Také on si na začátku předsevzal mnoho cílů. „Většinu toho, co jsem zamýšlel, se nám podařilo splnit. Mám však ještě osobní dluh v pavilonu pro žirafy. To je můj velký sen. V současné době má už finální podobu projekt pro stavební povolení a pak začneme bojovat o získání dostatečného množství peněz,“ říká Frais.

Domov pro žirafy

Areál plánuje do jižní části hodonínské zoo, kde jsou nyní umístění koně, lamy a velbloudi. „Bude to moderní pavilon pro tři dospělé žirafy a čtyři mláďata. Zároveň tam budou zebry a pštrosi. Pavilon bude postavený tak, že návštěvník bude pozorovat zvířata zespodu a pak v úrovni jejich očí. Může tak lépe porovnat výškové rozdíly,“ popsala budoucí plány mluvčí zoo Bohuna Mikulicová.

I hodonínská zoo bojuje o každou korunu a snaží se hlavně lákat návštěvníky. „Neustálé zvyšování návštěvnosti je samozřejmost. V roce 2006 přišlo kolem sta tisíc lidí, v roce 2007 počet vzrostl o třetinu a v dalším roce se návštěvnost zvedla o více než dvanáct tisíc lidí. Loni jich přibylo dalších pět tisíc, celkem tedy zoo navštívilo přes sto padesát návštěvníků, což je rekordní číslo,“ podotkla Mikulicová.

Ředitel Frais usiluje i o rozšíření zahrady o zhruba deset hektarů, což odpovídá ploše asi čtrnácti fotbalových hřišť. Proti rozšiřování zoo se však část obyvatel Hodonína staví. Poukazují na zvířecí zápach a zvuky, které se údajně ze zoo šíří. „Podobné připomínky jsou liché. Už proto, že zahradu nechceme rozšiřovat směrem k sídlišti Bažantnice, ale zcela opačným směrem. Navíc v takovém případě můžeme účelně využít nereprodukční les, v němž jsou víceméně jen náletové dřeviny a nepořádek,“ říká ředitel a jednání s vlastníkem lesa hodlá znovu otevřít.

Dinopark a safari

Také třetí zoo jižní Moravy ve Vyškově se může pochlubit, jak za posledních dvacet let povyrostla. Přesto jeden velký projekt zůstává jenom snem. „Měli jsme plán na vybudování eurosafari. Protože by to ale znamenalo nutnost zoo rozšířit, náš zřizovatel, tedy město Vyškov, projekt neodsouhlasil. Město tam totiž zpracovává velkou urbanistickou studii na další rozvoj,“ říká zástupkyně ředitele Zooparku Vyškov Dagmar Nepeřená. Dodává, že v safari by mohli návštěvníci volně projíždět mezi zvířaty, třeba ve vláčku. Místo zvířat z tropů uvažují jen o těch, která žijí v Evropě.

Největším úspěchem vyškovské zoo tak zatím zůstává vybudování dinoparku. Ten zvedl návštěvnost tak, že to ani vedení nečekalo. „Díky dinoparku se návštěvnost zvýšila sedmapůlkrát. Mívali jsme kolem třiceti tisíc návštěvníků ročně, a najednou se toto číslo přehouplo výrazně přes dvě stě tisíc,“ doplnil Petr Bláha z oddělení marketingu a vzdělávání zooparku.

Vážení čtenáři, seriál 20 iluzí 20 let demokracie najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Michal Kárný

17.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies