VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K jízdě na dračí lodi jí stačí jen ruce a uši

Brno - Jezdí na dračí lodi a letos bude poprvé závodit. Přesto ji nikdy neviděla, od narození je totiž slepá.

21.5.2008
SDÍLEJ:

Kateřina Lingová.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Kateřinu Lingovou mohou teď mohou lidé potkat u Brněnské přehrady, nebo přímo na její hladině, kde pilně trénuje na nadcházející sportovní sezonu. Konkrétně na třetí ročník Českého poháru Dračích lodí. „K vodáctví mám vztah odmala. Teprve před rokem se ke mně ale dostala informace o tomto druhu pádlování,“ prozrazuje čerstvá dračí závodnice. Nikdy předtím ještě nesoutěžila a je na ní vidět velké očekávání.

Její handicap jí kupodivu v tomto sportu nebrání. „Základním rozdílem v porovnání s klasickým pádlováním je loď. Její příď a záď zdobí dračí hlava a ocas, měří dvanáct a půl metru a naskládá se nás tam dvaadvacet – deset napravo, deset nalevo a ještě kormidelník stojící na zádi a bubeník vpředu. Právě on údery do koženého bubnu udává rytmus pádlování. Řídím se tedy sluchem. Bubeník je tak pro naši posádku nesmírně důležitý,“ vysvětluje Lingová. Základem úspěchu při jízdě na dračí lodi je tak souhra posádky.

Trénovat a soutěžit na přehradě může třiadvacetiletá dívka i díky tomu, že druhým rokem studuje na Masarykově univerzitě v Brně politologii a žurnalistiku. Jinak totiž pochází z Hodonína. Do Brna ale poprvé zavítala už v pěti letech, kdy ji rodiče přihlásili do speciální mateřské školy pro zrakově postižené děti.

V posádce dračí lodi jí slepota nevadí ani z dalšího důvodu. Kolegů s podobným handicapem je v ní totiž přibližně polovina. Jméno posádky proto nikoho příliš nepřekvapí. „No přece Slepejši,“ dodává s úsměvem Lingová.

Mimo vodu je ale opatrnější. „Když se dostanu do společnosti, nerada na sebe upozorňuji. Bílá hůl však přesto budí pozornost,“ říká dívka. Po krátkém zamyšlení dodává, že jí to nevadí a pomoc druhých rozhodně neodmítá.

Co se vám v Brně líbí?
Bohatý kulturní program a dobrá dostupnost městskou dopravou i do vzdálenějších lokalit.

Co se vám v Brně nelíbí?
Možná bych navýšila počet spojů hromadné dopravy ve večerních hodinách. Nebaví mě složitě přestupovat.

Co byste chtěla, aby se v Brně změnilo?
Jakožto nevidomou mě rozčilují nekvalitní chodníky. Zvlášť při dešti.

Co byste chtěla, aby po vás zůstalo?
Přála bych si zanechat jakýkoli odkaz, z něhož by mohly čerpat budoucí generace.

Vanda Kratochvílová

21.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nanejvýš dva posty. Kouč Habanec má o zbytku sestavy jasno

Brněnské podzemí. Ilustrační foto.
1

Nové trasy v podzemí mají zpoždění

Brněnská trať je rychlá a zábavná, řekl český šampion Kulhavý

Brno /FOTOGALERIE/ – Absolutní špička se představila o víkendu na brněnské trati nad Anthroposem. Na závěrečný podnik Českého poháru a zároveň Mistrovství České republiky dorazili i olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý a Kateřina Nash, kteří vyhráli obě kategorie elite. „Areál v Brně se mi líbí, je to tady super,“ pochvaloval si Kulhavý, který obhájil domácí titul.

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

Brno /ANKETA/ - Neuspěl. S tímto verdiktem odchází napoprvé od závěrečné zkoušky v autoškole víc než polovina Brňanů. Podle instruktorů je to kvůli stresu a neznalosti předpisů.

Memoriál Marka Těšíka v beachvolejbalu vyhráli nováčkové Starý a Hojgr

Brno /FOTOGALERIE/ – Sedmnáct dvojic zasáhlo do čtvrtého ročníku Memoriálu Marka Těšíka v beachvolejbalu. Na brněnských kurtech Sport Centra Srbská se nejvíc dařilo nováčkům turnaje Bořivoji Hojgrovi s Petrem Starým, kteří ve finále porazili 2:1 na sety Jakuba Šeráka s Tomášem Kubáskem.

Horu pojmenovali po Brně. Před šedesáti lety

Brno /FOTOGALERIE/ - Byla to trochu partyzánská akce. Když v roce 1957 vyjel do tehdejšího Sovětského svazu zájezd cestovní kanceláře, mezi účastníky bylo i devatenáct horolezců z Brna. Ti se po tajné domluvě s průvodci od zájezdu na dvanáct dní oddělili, aby s ruskými horolezci mohli lézt po Kavkaze. Zdolali několik štítů. V pondělí uplynulo šedesát let od chvíle, kdy vystoupili na do té doby bezejmenný vrchol. Pojmenovali jej Pik Brno. „Na vrchol jsme dosáhli v deset hodin dopoledne,“ říká člen výpravy Arnošt Mader (uprostřed).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení