VYBERTE SI REGION

Jména květin prozradí slepcům hmat, vůně i zvuky

Brno - Oku každého Brňana zalahodí zahrada, sad nebo park v květu. Jsou ale lidé, kteří kolem sebe nevidí nic než tmu či obrysy věcí. Nevidomí a slabozrací si přesto mohou v Brně užít začínající jaro.

3.4.2008 1
SDÍLEJ:

SÁHNĚTE SI. V Tyršově sadu v Brně se mohou nevidomí a slabozrací učit rozpoznávat rostliny na speciálním záhonu.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Zajít mohou do zahrady plné dotyků, vůní a zvuků. Najdou ji v Tyršově sadu mezi ulicemi Botanická a Kounicova. Roste v ní jedenačtyřicet druhů trvalek, označených cedulkou s českým i latinským názvem a navíc popiskem v Braillově písmu.

S nápadem dát možnost nevidomým či slabozrakým, aby mohli poznávat rostliny, přišel zahradní architekt Ivar Otruba. V roce 2000 totiž dostal za úkol Tyršův sad zrekonstruovat a rozhodl se vytvořit speciální záhon. „Byl to můj nápad, ale ve světě to není zase tak něco ojedinělého,“ popisuje zrod slepecké zahrady Otruba. Například v Brně je podobný park pro zrakově postižené ještě v arboretu Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity.

„Zahrady pro nevidomé mívají často větší rozsah než jeden záhon. Kombinují se s různými skládačkami, horninami či stojatou a tekoucí vodou,“ upozorňuje Otruba. V Tyršově sadu je „dotyková“ zahrádka velmi jednoduchá. Tvoří ji jeden záhon, který je vyvýšený zhruba půl metru nad cestičku, aby k němu měli lidé lepší přístup. Využívají jej třeba i vozíčkáři. Nevidomí rozpoznávají květiny pomocí cedulek s Braillovým slepeckým písmem. Hmat ale není jediný smysl, kterým se mohou v květinách vyznat. Orientují se i pomocí čichu nebo dokonce sluchu.

Rostliny jsou různě teplé, vodnaté nebo mají jinak plstnaté listy. „Po hmatu se pozná třeba čemeřice, která má tuhé a zubaté listy,“ vysvětluje Lenka Němcová z Veřejné zeleně města Brna, která o Tyršův park pečuje. „Mateřídouška citronová voní zase po citronu, a proto je snadné poznat ji po čichu,“ upřesňuje Němcová. Málokdo však ví, že rostliny lze rozeznat i sluchem. Ty, které obsahují hodně vody, totiž jakoby „vržou“.

Například Milka Bažantová chodívala do Tyršova parku pravidelně na procházku se psem. „Teď bydlím na Francouzské a mám jej trochu z ruky,“ říká Bažantová, která je nevidomá od narození. „V květnu nebo červnu ale začnu zase chodit. Jsem z vesnice a od mala mě učili poznávat květiny v přírodě i na plastických mapkách. Díky záhonu se dovzdělávám,“ pochvaluje si Bažantová.

Záhon slouží jednotlivcům a skupinám nevidomých také z jiných měst než z Brna. Každý rok se u něj pořádají soutěže pro zrakově postižené. „Měsíc před soutěží musí účastníci trénovat, aby květiny poznali,“ upřesňuje Němcová. Tyršův park vznikl na místě hřbitova zrušeného roku 1883 a je kulturní památkou. Bývalý hřbitov dnes v parku připomíná jen zrestaurovaný litinový kříž.

Hana Fasurová

3.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies