VYBERTE SI REGION

Jošt vládl ze Špilberku Moravě i říši římské

Brno /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Jošt Lucemburský, poslední markrabě moravský, byl zdatný obchodník a lstivý politik. Jako syn bratra Karla IV. měl vladařské ambice.

12.5.2010 5
SDÍLEJ:

Iluminace z Památné knihy olomoucké z roku 1430. Markrabě Jošt je napravo.Foto: repro Deník

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Narodil se v Brně, zemřel na hradě Špilberk a z Brna vládl i Svaté říši římské. Mohutný, sto osmdesát centimetrů vysoký a sto kilogramů vážící panovník, byl dobrým finančníkem, lstivým politikem a člověkem evropského formátu. Po smrti jeho strýce Karla IV. ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny. Další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaný Jihomoravané, kteří dobyli svět, představuje posledního moravského markraběte Jošta Lucemburského, známého také pod jménem Jošt Moravský.

Jošt se narodil v říjnu roku 1354. Přesné datum jeho narození neznáme, historici ho odvozují od zápisů do účtů města Brna. „Byly do nich zapisovány peněžní dary, které dostávala Joštova matka Markéta Opavská po porození dítěte,“ popisuje odhad narození Jošta historik Jaroslav Továrník.

Jošt nebyl první dítě Jana Jindřicha Lucemburského, ale byl to jeho první syn. Jan Jindřich byl mladším bratrem císaře Karla IV. a zároveň také moravským markrabětem. Sedm let proto byly s Joštem spojovány také vladařské ambice, neboť jeho strýc Karel IV. neměl až do roku 1361 mužského dědice.

Joštovi se dostalo náležité výchovy i vzdělání a záliba v umění a v knihách ho provázela po celý život. „Četl velice rád a knihy si půjčoval dokonce i od Jana Husa,“ upozorňuje Továrník.

Obchodník a stavitel

Život Jošta provázejí sváry, boj o moc a nová území. Zatímco jeho otec Jan Jindřich žil se svým bratrem Karlem IV. v přátelství a byl jeho věrný spojenec, Jošt měl se strýcem a bratrancem Václavem IV. vztahy poněkud napjaté. Brzy po Joštově nástupu na trůn se ukázalo, že se chce prosazovat mnohem důrazněji než jeho otec. „Například v půjčce čtyřiašedesáti tisíc zlatých, kterou Jan Jindřich půjčil svému bratrovi Karlu IV., Jošt svému strýci odsunul termín splacení, ale s tvrdou podmínkou: pokud nedodrží termín další splátky, požadoval Jošt jako zástavu Kladsko. Uvedenou sumu pak Karel a Václav k dispozici neměli, a tak museli Kladsko Joštovi odevzdat. A Jošt poprvé získal vládu nad územím, které leželo mimo Moravu,“ popisuje Joštovy obchodní praktiky historik Továrník.

Zdatnost v účetních otázkách Jošt prokázal v roce 1382, kdy městu daroval špitál sv. Štěpána. „Zbavil se tak povinnosti na špitál přispívat,“ vysvětluje Věra Linhartová z Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Špitál v době vlády Jošta na Moravě sloužil jako leprosárium, později se z něj stal špitál morový. „Této nemocnice se všichni v okolí báli. Umírali v ní lidé nakažení leprou a morem. Péči zde poskytovali laici a kněží, vyměňovali obvazy, léčili bylinami a pouštěli žilou,“ doplňuje Linhartová.

Moravě Jošt přinesl i řadu výhod. Brno dodnes žije na základech položených Joštem. Nebo spíš stavitelem Petrem Parléřem, kterého Jošt do Brna často zval. Kromě vybudování množství staveb nechal Jošt ulice Brna také poprvé vydláždit.

Král říše římské

Obnovil brněnskou mincovnu, zrušil zákaz šenkování cizích vín a prosadil svobodnou volbu rychtáře města. „Brno bylo jediné královské město v českém státě, které přeměnilo zeměpanský úřad rychtáře v orgán rady ještě před husitskou revolucí. Městská rada tak ustavovala a odvolávala rychtáře sama. Pravomoc rychtáře navíc Jošt omezil zřízením úřadu purkmistra,“ líčí Hana Jordánková z Archivu města Brna.

V roce 1394 se Jošt s bratrancem Václavem IV. rozkmotřil nadobro. Stál v čele panské jednoty, která krále uvěznila. O rok později dal naopak Václav uvěznit Jošta. Pak nastalo na Moravě usmiřování mezi příbuznými a mír byl dovršen landfrýdem – zemským mírem. Jošt si od krále vymohl přiznání, že právo a pořádek na Moravě už nemůže zajistit jen panovník a bez pánů v zemi vládnout nemůže. „To byl zárodek stavovského zřízení,“ vysvětlil Továrník.

Rok před smrtí kandidoval Jošt na říšský trůn. Využil nesvárů mezi panovníky Václavem IV. a Zikmundem a prvního října 1410 se stal právoplatným králem Svaté říše římské. Titulu si užíval jen tři měsíce. Osmnáctého ledna 1411 v šestapadesáti letech zemřel.

Jošt Lucemburský, markrabě moravský a braniborský a král římský, byl pohřben v kostele sv. Tomáše v Brně. Bývalý augustiniánský klášter i kostel totiž určil jeho otec Jan Jindřich jako místo posledního odpočinku moravských Lucemburků. Zatímco ostatky Jana Jindřicha zůstávají skryty v podzemí kostela, hrob Jošta se nalézt podařilo. „Díky souhlasu brněnského biskupství byla hrobka v lednu 1999 otevřena. Ostatky vědci podrobili důkladnému antropologickému i biologickému výzkumu a znovu je uložili pod dlažbu kostela,“ připomíná historička Milena Flodrová. Hrobka jeho otce Jana Jindřicha je podle Flodrové umístěná pod hlavním oltářem kostela.

V kostele sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně se u hrobu Jošta zastavují Brňané i turisté. Květiny na hrob předků tam v roce 2002 při návštěvě Brna položil také lucemburský velkovévoda Jean. „Hrob je umístěný v hlavní lodi kostela přímo před oltářem. Opatřený je náhrobním kamenem z červeného mramoru,“ popisuje farář z kostela sv. Tomáše Petr Vrbacký místo odpočinku posledního markraběte moravského. Po smrti Jošta se totiž titul markraběte moravského definitivně spojil s titulem českého krále a nikdy už nebyl samostatně udělen.

Jošt Moravě vládl šestatřicet let. Kdyby jeho dráhu politika nepřerušila smrt, mohly moravské i evropské dějiny a třeba také osud Jana Husa vypadat jinak. Do vývoje Moravy se však Lucemburkové zapsali nesmazatelným písmem.

Postava slavného brněnského rodáka je zobrazena na průčelí Místodržitelského paláce na Moravském náměstí v Brně. Idealizovanou podobiznu Jošta tam v první polovině 18. století vytvořil sochař Jan Leonard Weber.

Z Brna vládl Evropě

Joštovo jméno nese od roku 1867 také jedna z hlavních ulic v centru Brna. Vede v těsné blízkosti bývalých hradeb města a spojuje Moravské náměstí s náměstím Komenského. Na jedné z dnes nejrušnějších křižovatek v Brně bylo až do poloviny devatenáctého století doslova hrobové ticho. „Od roku 1580 byl v místech dnešní křižovatky ulic Joštova a Česká městský hřbitov. Takže ti, co dnes randí pod hodinami, se vlastně procházejí po bývalém hřbitově,“ líčí s nadsázkou historička Flodrová.

Joštova ulice vznikla po zboření hradeb a dvakrát změnila jméno. „Poprvé po druhé světové válce, kdy Němec Lucemburk musel ustoupit prezidentu Benešovi. A pak v roce 1952. Komunistům nevyhovoval ani Beneš, ani panovník Jošt, takže se z ní stala třída Obránců míru,“ doplňuje Flodrová.

Joštovi nelze upřít, že v některých obdobích vlády projevoval snahu poměry na Moravě uspořádat. Historici ho jako vladaře přesto nehodnotí příliš pozitivně. „Je to však příjemné zjištění, že listiny určené pro Lucembursko, Branibory, Dolní Lužici nebo dnešní Bratislavu byly vládcem těchto zemí vydány v Brně na Špilberku,“ uzavírá Továrník.

Při zkoumání ostatků Jošta objevili neznámou bakterii. Mikrobiolog Ivo Sedláček říká: Nová bakterie má jméno po Joštovi

Brno /ROZHOVOR/ – Otevření hrobky Jošta Lucemburského v lednu 1999 přihlíželi historikové, antropologové a také biologové. Právě na ně se usmálo štěstí a díky Joštovi se mohou pochlubit zajímavým objevem, novým druhem bakterie. Dali jí proto po markraběti moravském název – Rhodococcus jostii. Jak bakterii objevili, popisuje mikrobiolog Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Ivo Sedláček.

Proč byli biologové u otvírání hrobky?
Přizvali nás, abychom na kosterních pozůstatcích a dřevěných zbytcích vyloučili patogeny. Ty se tam neprokázaly, ale podařilo se nám izolovat asi dvacet mikroorganismů. A jeden vzorek – jednu bakterii – jsme určit nedokázali.

Odkud ta bakterie pocházela?
Našla se na stehenní kosti markraběte Jošta. Podle našeho názoru ji ale Jošt v sobě neměl, pochází z půdy a šlo jen o druhotnou kontaminaci té kosti. Byl to ale nový a dosud nepopsaný druh mikroorganismu, který jsme společně s japonskými kolegy určili a pojmenovali.

Po Joštu Lucemburském?
Ano. Dostala název Rhodococcus jostii. To jostii znamená Jošt.

Způsobuje tato bakterie nějakou nemoc?
To zatím nevíme. Zatím je prostě zajímavá jen tím, že jsme ji neznali a dokázali ji popsat.

Kde je bakterie uložena?
V Brně. Na přírodovědecké fakultě v české sbírce mikroorganismů.

Je obvyklé nacházet nové mikroorganismy?
Časté to není. Naprostou většinu mikroorganismů už známe. Ve světě se ročně objeví tak dvě stě nových mikroorganismů, já jsem jich s kolegy za své působení v oboru rozpoznal dvacet.

Na jezdeckou sochu si Jošt počká

Brno – Od zvolení markraběte Jošta Lucemburského římským králem, a tudíž nejvýznamnějším panovníkem Evropy uplyne v říjnu šest set let. Svého pomníku v Brně se však Jošt zřejmě nedočká. Přestože radní na sochu vypsali soutěž a z množství návrhů jeden vybrali, nakonec ji zrušili. A do podzimních voleb už město novou soutěž ani nevyhlásí. „Veškeré diskuze a jednání o soše utichly. S vítězným návrhem Mariuse Kotrby stále počítáme, ale jak to s pomníkem Jošta nakonec bude, není jasné,“ uvedl náměstek primátora Daniel Rychnovský.

Vítězem se modernistickým pojetím jezdce na koni stal Marius Kotrba, který pro Moravské náměstí již vytváří sochu Spravedlnosti. V anketě, kterou Brno uspořádalo, však lidé podpořili jiné dílo, které se na základě rozhodnutí odborné komise nedostalo ani do první desítky. „Lidem se nejvíce líbila klasicky pojatá socha od Jana Šebánka. Tu komisaři ve svém výběru zcela přehlédli,“ podotkl Jaroslav Hamža z brněnského magistrátu.

Vše o plánované soše Jošta čtěte ZDE

Myšlenku postavit v Brně Joštovi sochu provázejí od začátku bouřlivé diskuze. Jedni kritizují, že stavba jezdeckých soch je přežitek, jiní že jich je málo. Historici zpochybňují Joštovu roli v historii kvůli vražedným válkám v příbuzenstvu, které vedl. Poukazují i na to, že na Místodržitelském paláci, který spravuje Moravská galerie, už Joštova socha stojí. A bude se dívat přímo na pozadí svého koně, pokud novou postaví na prostranství mezi palácem a kostelem.

Některým lidem a radním se ale jen prostě nelíbí vybraný návrh. „Vypadá jako golem na koni, který nemá ani jasné rysy v obličeji,“ tvrdí například student architektury Jan Štěpánek. Vize mnoha Brňanů mít na Moravském náměstí sochu podobnou té, jakou je Svatý Václav v Praze, se tak rozplývá. A to i přesto, že město utratilo už dva miliony korun za tři nejlepší soutěžní návrhy. A že na účtu veřejné sbírky na sochu je už půldruhého milionu. Socha měla stát deset milionů korun.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

12.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies