VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kamenný vrch: na loukách s konikleci cvičili němečtí vojáci

Brno /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Rezervace Kamenný vrch v Brně je proslulá největším výskytem koniklece velkokvětého na jižní Moravě. Jeho růst ohrožují psí výkaly.

30.4.2012
SDÍLEJ:

Kamenný vrch se nachází mezi brněnskými Kohoutovicemi a Novým Lískovcem.Foto: Petr Laštůvka

Míří tam milovníci přírody z Brna i okolí. Na procházky nebo přírodovědné exkurze. Cílem je louka hned za velkým sídlištěm posetá trsy fialových květů. Tak to vypadá v brněnské přírodní rezervaci Kamenný vrch mezi Novým Lískovcem a Kohoutovicemi každé jaro, když vykvete koniklec velkokvětý. Chráněnému území, které se pyšní největším výskytem této vzácné rostliny v Jihomoravském kraji, je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Původně byl koniklec velkokvětý hojně rozšířený po celém Jihomoravském kraji. Společně s ústupem pastvy dobytka ale postupně mizela i tato rostlina. „Koniklec totiž neobstojí v konkurenci dominantnějších druhů. Například vysokých travin. Roste v místech, kde je pomocí pastvy, sečení nebo sešlapávání udržovaný nízký porost," vysvětluje botanik z přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity Milan Chytrý.

Rezervace Kamenný vrch se nachází mezi brněnskými Kohoutovicemi a Novým Lískovcem.

Kamenný vrch je chráněný už od roku 1978. Ještě na počátku dvacátého století byla v místě dnešní přírodní rezervace jen malá zemědělská pole a pastviny. „Pole zde byla až do padesátých let dvacátého století. Koniklece velkokvěté přežívaly jen v úzkých pásech mezi nimi. Vzniklo zde i vojenské cvičiště. Na leteckých snímcích je viditelné ještě v sedmdesátých letech. Nedávno jsme od jednoho vojenského historika zjistili, že na Kamenném vrchu měli za druhé světové války zákopy Němci. Měli tam několik stanovišť s děly," přibližuje ředitel sdružení Rezekvítek Petr Laštůvka. Ekologická organizace má dnes péči o rezervaci na starost.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let na Kamenném vrchu vysadili pro toto místo nevhodné borovice. Část stepi tak nenávratně zmizela v mladém lese. Kolonii konikleců ohrozila také stavba novolískoveckého sídliště v osmdesátých letech minulého století. Stavební auta si zkracovala cestu přes chráněné území. Krajinu devastovali i zahrádkáři. „Často zaváželi prohlubně v půdě smetím. A také vyrýpávali koniklece ze země a přesazovali si je do vlastních skalek a předzahrádek," uvádí ekolog ze sdružení Rezekvítek Vilém Jurek.

Rezervace Kamenný vrch se nachází mezi brněnskými Kohoutovicemi a Novým Lískovcem. Roste tam koniklec velkokvětý.Pro místní z Kohoutovic i Nového Lískovce je rezervace oblíbené místo vycházek. „Bydlím v Novém Lískovci třicet let. Po celou dobu byl Kamenný vrch cíl našich rodinných výletů. Chodila jsem tam i běhat. S rezervací mám spojenou konkrétní vzpomínku. Prvního května 1986 jsme si užívali krásný slunečný den na palouku na dece. Měla jsem tehdy s sebou dvě děti. Teprve později toho dne jsme se z rakouské televize dozvěděli o radioaktivním spadu z Černobylu, který tou dobou právě dorazil nad naše území," vzpomíná starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.

Spíš než velké davy návštěvníků dnes dělá ekologům starosti především jejich psí doprovod. „Koniklec velkokvětý potřebuje malý obsah živin v půdě. A psí výkaly půdu naopak nepřiměřeně přihnojují," vysvětluje Laštůvka z Rezekvítku.

Zákaz vstupu

Vedení Nového Lískovce proto vloni vydalo vyhlášku, která zakazuje vstup se psy do oplocené části rezervace. „Lidé přesto zákaz nerespektují. Tabulky se zákazem stále ničí. Přitom v okolí je dost míst, kam se psy mohou jít. Například obnovený lesopark nad Raisovou ulicí," upozorňuje novolískovecká starostka Drápalová.

Lesopark na Kamenném vrchu navazuje na přírodní rezervaci. Vznikl před první světovou válkou jako součást ozdravovacího areálu Městské nemocenské pojišťovny-pokladny. V loňském roce městská část dokončila několikaletou obnovu parku i tamní rozhledny z roku 1928. „Je otevřená o víkendech. Stala se oblíbenou atrakcí. I když kvůli vzrostlým stromům z ní není takový výhled jako původně," uzavírá novolískovecká starostka.

Rezervace Kamenný vrch se nachází mezi brněnskými Kohoutovicemi a Novým Lískovcem.Kamenný vrch

Forma ochrany: přírodní rezervace
Vyhlášeno: 23. března 1978
Rozloha: 15 hektarů
Jak se tam dostat: Rezervace se nachází za brněnským sídlištěm Kamenný vrch v Novém Lískovci. Návštěvníci rezervace mohou vystoupit například na autobusové zastávce Myslivna nebo Raisova.
Důvod ochrany: Nejhojnější výskyt koniklece velkokvětého na jižní Moravě. Vyskytují se zde i další vzácné druhy rostlin, například koniklec luční, ostřice nízká nebo mochna písečná.
Mapa: turistická mapa číslo 85

Ředitel sdružení Rezekvítek Laštůvka: S rezervací jsem vyrostl

Brno - Od mala se pravidelně účastní brigád, jejichž smyslem je péče o tamní vzácnou step. Přírodní rezervace Kamenný vrch v brněnském Novém Lískovci mu přirostla k srdci na celý život. Dnes je Petr Laštůvka ředitelem brněnského sdružení Rezekvítek, které se o Kamenný vrch stará. „Líbí se mi soužití tohoto území s lidmi. Podařilo se najít kompromis mezi požadavky přírody a návštěvníků," oceňuje ekolog.

Co všechno má vaše sdružení na Kamenném vrchu na starost?

Je toho spousta. Zpravidla během června kosíme trávy. Také prořezáváme náletové dřeviny. V minulosti šlo hlavně o akáty, dnes jsou to spíš náletové borovice. Modříny a borovice také postupně nahrazujeme původními listnatými druhy, jako jsou duby nebo javory. Udržujeme naučnou stezku, kterou jsme na Kamenném vrchu vytvořili. Chystáme exkurze pro veřejnost. Několikrát ročně v rezervaci se školními třídami sbíráme odpadky.

Jak dlouhou tradici má takzvaná Velká kameňácká brigáda?

Začala už v roce 1985, ještě před vznikem Rezekvítku. První brigády organizovala pionýrská skupina Aloise Zlatníka ze starolískoveckého domu dětí a mládeže. Stejní lidé pak v roce 1991 založili Rezekvítek. Dřív jsme si na brigádách vystačili s našimi členy a s dětmi z oddílu. Nyní je akce otevřená komukoliv. Obvykle se nás sejde kolem padesáti.

Jak brigáda vypadá?

Jde o několikadenní setkání dobrovolníků na přelomu června a července. Většinou dokončujeme kosení, musíme pohrabat všechnu trávu. Také například natíráme plot, který odděluje nejvzácnější část chráněného území. Pro účastníky zajišťujeme stravu a odpolední a večerní doprovodný program. Letošní brigáda se uskuteční od šestadvacátého června do prvního července.

Máte k místu i osobní vztah, nejen jako ředitel Rezekvítku?

S Kamenným vrchem jsem doslova vyrostl. Účastnil jsem se kameňáckých brigád už od dětství v osmdesátých letech. Vynechal jsem jen párkrát. Kromě konikleců obdivuji i další druhy rostlin. Také se mi líbí soužití tohoto území s lidmi. Myslím, že se za dlouhé roky podařilo najít kompromis mezi požadavky přírody a návštěvníků.

Další zajímavé rostliny

Koniklec luční
Rezervace Kamenný vrch je oblíbená kvůli trsům koniklece velkokvětého, které zjara zbarví tamní stráně do fialova. V rezervaci se ovšem vyskytují i další vzácné a zajímavé rostliny. Například koniklec luční. „Je na Kamenném vrchu mnohem vzácnější. Má menší a tmavší květy černofialové barvy," popsal rostlinu botanik Milan Chytrý. Koniklec luční se na Moravě vyskytuje zřídka. Roste spíš v Čechách, kde naopak chybí koniklec velkokvětý.

Ostřice nízká
Kromě konikleců narazí návštěvníci Kamenného vrchu také na zajímavou ostřici nízkou. Dorůstá přibližně do výšky pěti až dvaceti centimetrů. Tato travina se vyskytuje v trsech, které mají nápadný tvar kroužků. „Někdy se proto ostřicím říká čarodějné kroužky. Důvody, proč tato rostlina takové tvary vytváří, zatím nejsou známé," upozornil botanik Milan Chytrý. Ostřice nízká se vyskytuje hlavně v suchých trávnících či písčinách.

Mochna písečná
Často vytváří celé polštáře drobných žlutých květů. V dubnu nebo ještě na konci března se s nimi lidé mohou setkat i na brněnském Kamenném vrchu. Řeč je o mochně písečné. Také tato rostlina vyhledává suché svahy a pastviny. Na našem území ji najdeme pouze roztroušeně. „Kromě ní najdeme na Kamenném vrchu ještě modřenec chocholatý, záhořanku žlutou či černohlávek velkokvětý," uvedl další příklady botanik Milan Chytrý.

Autor: Klára Židková

30.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

Ondřej Němec.
VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Třetí oběť tragické nehody na Blanensku. V nemocnici zemřel 45letý muž

Černá Hora /FOTOGALERIE/ – Třetího mrtvého má sobotní vážná dopravní nehoda na Blanensku. Pětačtyřicetiletý muž zemřel v noci na neděli v nemocnici na následky vážných zranění. Na silnici I/43 mezi Černou Horou a Závistí se v podvečer srazilo osobní auto s dodávkou. „Šlo o čelní střet volkswagenu a octavie. Po srážce obě auta ještě narazila do stromu," popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies