„Poprvé jsem se v přehradě koupal, když mi byly tři roky. Později jsem měl svou vlastní loďku. S vodou jsem svázaný od narození,“ říká Tuček. Aby mohl život strávit na lodi, musel se ale nejdřív vzepřít svým rodičům. „Chtěli ze mě mít úředníka jako byli oni,“ směje se Tuček, jehož největším koníčkem jsou parní vlaky, o které pečuje a opravuje je.
Kapitánské zkoušky udělal v roce 1976. Od té doby plní povinnosti toho nejvyššího na palubě. „Na lodi přebírám zodpovědnost od provozovatele. Odpovídám tedy nejen za posádku, ale i za cestující,“ zdůrazňuje Tuček. V uniformě se těší úctě. „Cestující nás respektují. Někdy ale moje rozhodnutí nechápou. V osmdesátých letech jsme například zachraňovali topícího se muže. Jedna z cestujících byla tak hysterická, že jsme ji museli zamknout do kajuty, aby nešířila paniku,“ vzpomíná na některé situace kapitán.
S neposlušnými lidmi se Tuček potkával spíš v dřívějších letech. „Teď už se to nestává. Ale když se před dvaceti lety pořádaly na lodích akce, stalo se, že někdo z hostů skočil do vody. To jsem vždycky plavbu ukončil, bylo to nebezpečné,“ vzpomíná muž.
Řídit několik desítek let staré lodě prý není žádná legrace. „Je to kumšt. Mají nízký ponor, vysokou nástavbu a malý výkon. Když zafouká silný vítr, úplně s lodí zamává,“ zdůrazňuje Tuček a prozradí, že motory v lodích brázdících Brněnskou přehradu jsou shodné s těmi v historických tramvajích.
Sezonu na přehradě končí kapitáni na začátku října. Neznamená to ale, že by Tuček opustil svou loď. „Přes zimu máme tolik práce, že to do jara někdy málem nestihneme. Provádíme veškerou údržbu a opravy,“ popisuje kapitán zimní program lodníků. Letošní sezona je podle něj dobrá. „Nebyla velká vedra, lidé chodili. Bylo jich ale o něco méně než loni. Odpuzuje je totiž fakt, že se ve vodě nemohou vykoupat,“ poznamenal Tuček.
Zelená voda je také to jediné, co mu na přehradě vadí. „Mrzí mě, že se lidé nemohou koupat. Minulý rok platil zákaz do srpna, letos se o prázdninách koupat nesmělo vůbec,“ posteskne si. Nikdy v životě neuvažoval o tom, že by změnil povolání. „Od vody se nedá odejít,“ podotýká a dodává, že do důchodu rozhodně spěchat nebude.