VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kazeťák a kotoučák. Také z nich zněla muzika

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Skupina mladých lidí posedává v parku na lavičce a z mobilního telefonu jim vyhrává hudba. Před lety se jejich vrstevníci také scházeli a pouštěli si muziku. Přenosný gramofon nebo magnetofon však do kapsy neschovali. V dalším díle seriálu Letní retro Deník Rovnost přibližuje přístroje, na nichž lidé poslouchali hudbu.

3.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Nejstarší z masově dostupných zařízení pro přehrávání zvuku je gramofon. Před druhou světovou válkou je vyráběla i společnost Zaorálek v brněnském Králově Poli. „Po roce 1946 byly tři brněnské firmy, mezi nimi i Zaorálek, znárodněny a spojeny do podniku Křižík," říká Martin Hájek, který na internetu provozuje stránky Virtuální museum historické radiotechniky. Firma potřebovala nové prostory a přestěhovala se do Litovle na Olomoucku, do zrušené továrny na cukrovinky. Později se proslavila výrobou gramofonů a magnetofonů pod jménem Tesla Litovel.

V roce 1956 se v Československu začaly vyrábět první kotoučové magnetofony. Přístroje se daly koupit až do sametové revoluce. Jeden takový přístroj měl doma i Jaromír Grygárek z Vyškova. „Ještě dlouho po tom, co jim odzvonilo, jsem na nich poslouchal hity sedmdesátých a osmdesátých let. A několik let po revoluci, kdy už byly v módě přehrávače na kazety, jsem si na pásky nahrával hudbu z televize," vzpomíná muž.

Modernější magnetofon na kazety začala litovelská Tesla vyrábět v roce 1968. „Nevýhodou bylo, že kazety stály dost peněz," popisuje Hájek. Proto se takzvané kazeťáky či magiče staly populární až později.

Ilustrační foto.

U kotoučových magnetofonů byla výhoda, že se na pásek vešlo víc hodin muziky. „Na jednu stranu se dala nahrát hodina a půl skladeb, což odpovídalo dvěma gramofonovým deskám," vysvětluje odborník.

Na první magnetofon u nich doma si dodnes dobře vzpomíná sedmačtyřicetiletá Dáša Pařízková z Blanska. „Šlo o starý kotoučák B73 z Tesly. Na páskách jsme měli nahraného třeba Karla Gotta a Hurvínka," vzpomíná žena. Když začala dospívat, toužila po něčem modernějším. „K patnáctým narozeninám jsem dostala kazeťák. Byla jsem na něj moc pyšná. Nejčastěji jsem poslouchala Jiřího Schelingera," dodává Pařízková.

Na kotoučový magnetofon si pamatuje i profesionální zvukař ze Znojma Lubomír Chlumský. „Když mi byly tři roky, nazpíval jsem na Sonet duo písničku Pionýři, pionýři. Dodnes mám tu nahrávku schovanou. Vymyslel jsem originální techniku dýchání, když jsem byl schopen vydávat hlas jak při výdechu, tak při nádechu," říká sedmapadesátiletý Chlumský.

Sonet duo byl ve své době vyhlášený magnetofon. „Byl šíleně těžký a blikalo na něm takzvané magické oko. Lidi ho mohli vidět třeba ve filmu Pelíšky," přibližuje Chlumský.

V sedmdesátých letech pak poslouchal hudbu na magnetofonu Pluto. „Byl to přístroj na šest velkých baterií. Se mnou cloumala puberta a já nadšeně poslouchal Led Zeppelin a Deep Purple," říká muž.

Led Zeppelin poslouchal i osmapadesátiletý Milan Břeský z Radějova na Hodonínsku. Vzpomíná, že nejraději měl právě západní skupiny. „Hudbu jsem poslouchal každý večer. V Radějově navíc bývaly každou sobotu fonotéky. Sloužila k nim místní hospoda a tři magnetofony s továrním označením Tesla B-52," vypráví muž.

Luděk Kabelka z Břeclavi si pouštěl hudbu na všem možném. Od hracích skříní s rádiem a gramofonem, přes kotoučové magnetofony Tesla, až po magnetofony na kazety z NDR o velikosti větší knihy. Vzpomněl si také na počátky kompaktních disků před rokem 1989. „Kamarád se před námi jednou vytáhl s krabicí plnou cédéček. Znělo to skvěle. Tenkrát jsme mu ale řekli, že máme většinu muziky na vinylových deskách a že není důvod si přehrávač kupovat. Mysleli jsme si, že to nemá budoucnost," říká dvaapadesátiletý muž.

Zatímco magnetofony už často skončily v elektroodpadu, gramofony a vinylové desky se vracejí. „Dobrý gramofon má totiž kvalitnější zvuk než hudba z CD," uvedl znalec starých přístrojů Hájek.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

3.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies