VYBERTE SI REGION

Kazeťák a kotoučák. Také z nich zněla muzika

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Skupina mladých lidí posedává v parku na lavičce a z mobilního telefonu jim vyhrává hudba. Před lety se jejich vrstevníci také scházeli a pouštěli si muziku. Přenosný gramofon nebo magnetofon však do kapsy neschovali. V dalším díle seriálu Letní retro Deník Rovnost přibližuje přístroje, na nichž lidé poslouchali hudbu.

3.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Nejstarší z masově dostupných zařízení pro přehrávání zvuku je gramofon. Před druhou světovou válkou je vyráběla i společnost Zaorálek v brněnském Králově Poli. „Po roce 1946 byly tři brněnské firmy, mezi nimi i Zaorálek, znárodněny a spojeny do podniku Křižík," říká Martin Hájek, který na internetu provozuje stránky Virtuální museum historické radiotechniky. Firma potřebovala nové prostory a přestěhovala se do Litovle na Olomoucku, do zrušené továrny na cukrovinky. Později se proslavila výrobou gramofonů a magnetofonů pod jménem Tesla Litovel.

V roce 1956 se v Československu začaly vyrábět první kotoučové magnetofony. Přístroje se daly koupit až do sametové revoluce. Jeden takový přístroj měl doma i Jaromír Grygárek z Vyškova. „Ještě dlouho po tom, co jim odzvonilo, jsem na nich poslouchal hity sedmdesátých a osmdesátých let. A několik let po revoluci, kdy už byly v módě přehrávače na kazety, jsem si na pásky nahrával hudbu z televize," vzpomíná muž.

Modernější magnetofon na kazety začala litovelská Tesla vyrábět v roce 1968. „Nevýhodou bylo, že kazety stály dost peněz," popisuje Hájek. Proto se takzvané kazeťáky či magiče staly populární až později.

Ilustrační foto.

U kotoučových magnetofonů byla výhoda, že se na pásek vešlo víc hodin muziky. „Na jednu stranu se dala nahrát hodina a půl skladeb, což odpovídalo dvěma gramofonovým deskám," vysvětluje odborník.

Na první magnetofon u nich doma si dodnes dobře vzpomíná sedmačtyřicetiletá Dáša Pařízková z Blanska. „Šlo o starý kotoučák B73 z Tesly. Na páskách jsme měli nahraného třeba Karla Gotta a Hurvínka," vzpomíná žena. Když začala dospívat, toužila po něčem modernějším. „K patnáctým narozeninám jsem dostala kazeťák. Byla jsem na něj moc pyšná. Nejčastěji jsem poslouchala Jiřího Schelingera," dodává Pařízková.

Na kotoučový magnetofon si pamatuje i profesionální zvukař ze Znojma Lubomír Chlumský. „Když mi byly tři roky, nazpíval jsem na Sonet duo písničku Pionýři, pionýři. Dodnes mám tu nahrávku schovanou. Vymyslel jsem originální techniku dýchání, když jsem byl schopen vydávat hlas jak při výdechu, tak při nádechu," říká sedmapadesátiletý Chlumský.

Sonet duo byl ve své době vyhlášený magnetofon. „Byl šíleně těžký a blikalo na něm takzvané magické oko. Lidi ho mohli vidět třeba ve filmu Pelíšky," přibližuje Chlumský.

V sedmdesátých letech pak poslouchal hudbu na magnetofonu Pluto. „Byl to přístroj na šest velkých baterií. Se mnou cloumala puberta a já nadšeně poslouchal Led Zeppelin a Deep Purple," říká muž.

Led Zeppelin poslouchal i osmapadesátiletý Milan Břeský z Radějova na Hodonínsku. Vzpomíná, že nejraději měl právě západní skupiny. „Hudbu jsem poslouchal každý večer. V Radějově navíc bývaly každou sobotu fonotéky. Sloužila k nim místní hospoda a tři magnetofony s továrním označením Tesla B-52," vypráví muž.

Luděk Kabelka z Břeclavi si pouštěl hudbu na všem možném. Od hracích skříní s rádiem a gramofonem, přes kotoučové magnetofony Tesla, až po magnetofony na kazety z NDR o velikosti větší knihy. Vzpomněl si také na počátky kompaktních disků před rokem 1989. „Kamarád se před námi jednou vytáhl s krabicí plnou cédéček. Znělo to skvěle. Tenkrát jsme mu ale řekli, že máme většinu muziky na vinylových deskách a že není důvod si přehrávač kupovat. Mysleli jsme si, že to nemá budoucnost," říká dvaapadesátiletý muž.

Zatímco magnetofony už často skončily v elektroodpadu, gramofony a vinylové desky se vracejí. „Dobrý gramofon má totiž kvalitnější zvuk než hudba z CD," uvedl znalec starých přístrojů Hájek.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

3.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies