VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kleinův palác měl první splachovací WC. Na dešťovku

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Kleinův palác na náměstí Svobody byl sídlo úspěšného podnikatele. Podle odborníků je stejně významný jako světoznámá vila Tugendhat.

6.4.2013 1
SDÍLEJ:

Kleinův palác na brněnském náměstí Svobody zaujme kolemjdoucí krásnou fasádou s ozdobnými kovovými balkony, postavami a dalšími prvky. Ve své době byla budova velmi moderní, měla první splachovací toalety ve městě.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Narodili se v prosté chalupě pod Červenohorským sedlem v Jeseníkách. Založili rodinnou firmu a za jedinou generaci se šest bratrů Kleinových z Loučné nad Desnou zařadilo k nejúspěšnějším podnikatelům rakouské monarchie. Mnoho zakázek měli v Brně. Vůdčí duch firmy Franz Klein si proto ve městě postavil reprezentativní sídlo. Bývalé měšťanské budově Brněnský deník Rovnost věnuje další díl seriálu Příběhy brněnských domů.V místě původně stálo středověké obydlí známé jako Dům U Zlaté koule. „Kvůli zvláštnímu domovnímu znamení. První zmínky jsou ze čtrnáctého století. Téměř až do jeho konce dům obývali mečíři," říká brněnská historička Milena Flodrová.

Nejstarší podobu domu neznáme. V roce 1842 ho koupil Franz Klein. Stavbu zboural a místo ní si postavil sídlo.

Zakázku v Brně získal v roce 1815 už otec bratří Kleinů Johann Friedrich. „Šlo o přeměnu jihozápadního úbočí Petrova na dnešní Denisovy sady," uvádí brněnský historik umění Bohumil Samek.

Podnik bratří Kleinů se zaměřil na úpravy měst, regulaci řek a hlavně železniční stavby. „V devatenáctém století se podíleli na vydláždění téměř všech náměstí a ulic v centru Brna. Pracovali i na stavbě brněnského nádraží," objasňuje železniční historik Mojmír Krejčiřík.

V letech 1837 až 1881 podle něj bratři postavili v monarchii samostatně či s dalšími firmami přes 3300 kilometrů železničních tratí. „Šlo třeba o úseky Severní Ferdinandovy dráhy z Vídně do polské Bochnie s odbočkami do Brna, Olomouce či do Opavy," dává příklad Krejčiřík. Kleinové stavěli i trať z Olomouce do Prahy včetně pražského Masarykova nádraží.

Navíc vlastnili železárny ve Štěpánově u Olomouce a v Sobotíně na Šumpersku. Odtamtud dodali materiál i pro výrazné železné ozdobné prvky na Kleinově paláci. Brněnský dům měl tedy podle historika Samka sloužit i jako reklama na rodinný podnik. „Dům oceňovali už v devatenáctém století. Využití kovu jako dekorace v civilním stavitelství se do té doby ve střední Evropě neobjevilo. Pro dějiny architektury devatenáctého století má Kleinův palác stejný význam jako vila Tugendhat pro moderní architekturu," tvrdí Samek.

Palác byl podle něj na svou dobu moderní i díky hygienickému vybavení a zásobování vodou. „Z dnešního pohledu to bylo velmi ekologické. Dešťovou vodu ze střech sváděla dřevěná koryta do nádrže. Odtamtud zásobovala prádelnu. Kromě toho voda tekla do splachovacích záchodů. Do té doby v Brně neznámých," vysvětluje historik.

KLEINŮV PALÁC
Adresa: náměstí Svobody 15
Architekti: Ludwig Förster, Theophil Hansen
Doba vzniku: 1847 1848
Sloh: novorenesance
Původní využití: obytný dům
Dnešní využití: obchodní prostory, pobočka Knihovny Jiřího Mahena, pobočka České advokátní komory, půdní byty

Franz Klein používal dům až do smrti v roce 1855. Roku 1904 palác získala rodina Buchtova. V roce 1945 ho stát konfiskoval jako německý majetek a pak připadl městu.

Za socialismu dlouho chátral. V letech 1995 až 1996 do opravy investoval nájemce Crédit Lyonnais Bank Praha. „Palác byl zcela zdevastovaný. Původní podobu jsme se snažili obnovit všude, kde to bylo možné. Chtěli jsme, aby modernizace byly od původního projektu dobře rozeznatelné. Šlo o zastřešení dvora, vestavbu výtahu pro bezbariérový přístup či dostavbu půdních bytů," vyjmenovává architekt Vladimír Paceka.

Autor: Klára Židková

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies