VYBERTE SI REGION

Koncertní síň chybí Brnu už více než sto let

Brno /SERIÁL/ - O stavbu kvalitního hudebního stánku usiluje také současné vedení města. Jako nejlepší vyhodnotilo návrh pražského Atelieru M1.

23.11.2009
SDÍLEJ:

Filharmonie Brno.Foto: ARCHIV

Filharmonie Brno je světově uznávaná a v České republice ji někteří odborníci po umělecké stránce řadí před Pražskou. Je tak ironií, že tento špičkový orchestr nemůže kvalitně zahrát některé skladby na domácí scéně. Hudebníci totiž vystupují v Janáčkově divadle, kde je špatná akustika. Desítky let tak usilují o výstavbu velkého koncertního sálu v Brně. Jednou už se dokonce klepalo na základní kámen, ale ze stavby nakonec sešlo.
Snahám o vybudování koncertního sálu v Brně, který dostal jméno Janáčkovo kulturní centrum, se věnuje další díl deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

První zmínky o tom, že Brno nutně potřebuje koncertní sál, se objevily už v roce 1902. Že Brno nemá koncertní sál, novinář Elgart Sokol označil jako velkou ostudu. Podobná připomínka je také v Pazdírkově hudebním slovníku naučném z roku 1929.
Myšlenka vybudovat v Brně kvalitní koncertní sál přetrvala všechny režimy a opět začala ožívat po sametové revoluci. „V roce 1992 jsme založili organizaci pojmenovanou Spolek pro výstavbu koncertní síně v Brně a od té chvíle o její vybudování usilujeme,“ říká předsedkyně spolku a emeritní rektorka Janáčkovy akademie múzických umění Alena Veselá.

Koncertní sál přitom v Brně mohl stát už dávno. Dokonce se i klepalo na základní kámen. „Kdyby nepřišel 17. listopad, tak by sál už stál. Tehdy už byl hotový celý projekt včetně provedených sond podloží v místě, kde se se stavbou počítá i nyní. Tedy v proluce mezi Veselou a Besední ulicí. Po revoluci ale zřejmě vyhrály jiné priority a tento projekt zapadl,“ vzpomíná bývalý ředitel brněnské filharmonie Bohuš Zoubek, který do funkce nastoupil v roce 1997.

Řada variant

Ten ještě jako hráč zažil i další zvažované varianty koncertního sálu. „V roce 1989 jeden hotový projekt počítal se stavbou v Údolní ulici. Další možné umístění stavby bylo naproti porodnice vedle dnešního sídla ombudsmana a v šedesátých nebo padesátých letech plánovala tehdejší politická garnitura megalomanský projekt v ulici Veveří. V místech současného Bílého domu chtěli postavit obrovský komplex nejen se zázemím pro filharmonii, ale i s konzervatoří, rozhlasem a televizí,“ vzpomíná Zoubek.

Jedna alternativa předpokládala, že nový sál vzniknout vůbec nemusí a bude stačit, když město opraví budovu Janáčkova divadla. „Byl tu velký tlak prosadit tuto myšlenku. I po rekonstrukci divadla bychom ale nemohli dosáhnou špičkové kvality, takže jsem rád, že z této myšlenky sešlo,“ podotýká Zoubek.

Jméno a umístění

Všechny plány na začátku devadesátých let usnuly a snaha síň postavit se znovu výrazně projevila až ke konci minulého století. Tehdy ještě projekt neměl název. „Pojmenování Janáčkovo kulturní centrum vzniklo v období kolem roku 2000, kdy mi jeden z vrchních pracovníků ministerstva kultury telefonoval, že by chtěl zbudování sálu zařadit do státních výdajů. Po telefonu jsme pak vymýšleli název, aby byl zajímavý a lákavý pro poslance i senátory,“ vysvětluje spontánní vznik pojmenování koncertního sálu Zoubek.

Následně začalo tehdejší vedení města Brna hledat místo, kde by mohla budova stát. Uvažovalo se o několika variantách. „Jako vhodné nám přišlo místo za Besedním domem. Protože kdekoliv jinde by byl projekt výrazně dražší. Další možností mohlo být i Jižní centrum,“ podotýká brněnský primátor z let 1998–2004 Petr Duchoň.

Brno vypsalo architektonickou soutěž s mezinárodní účastí, do které se přihlásilo zhruba sto dvacet architektů. „Vybrali jsme návrh, který respektuje požadavky filharmonie i okolní výstavbu a sdílí i slavnou funkcionalistickou éru města. Jako nejlepší jsme vyhodnotili projekt pražského architektonického Ateliéru M1,“ dodává Duchoň.

Široké využití

S prolukou mezi Veselou a Besední ulicí pro koncertní síň počítá i dnešní vedení Brna a také podle filharmoniků je to nejlepší volba. Především díky možnému propojení centra a Besedního domu, tedy sídla brněnské filharmonie. „Obě budovy spojí prosklený můstek. Vznikne tak komplex dvou sálů a konferenčních prostor, kde se budou pořádat nejen kulturní akce, ale také kongresy a konference,“ vysvětluje Pavel Joba z Atelieru M1.
Využití prostor může být podle vybraného návrhu rozmanité. „Pustil bych tam cokoliv. Nejen konferenční sál, ale i sál pro módní přehlídky, pro koncerty nebo třeba sjezdy stran,“ uvažuje Zoubek.

Argumentů pro výstavbu koncertního sálu mají jeho zastánci mnoho. Nejen že zlepšení kvality pozná i laik, hlavně však kvalitní sál přiláká špičkové světové umělce. Kvůli špatné akustice totiž už někteří vystupování v Brně odmítli. „Na jeden z podzimních festivalů jsme zvali Birminghamský symfonický orchestr, což je světová extra třída. Nepřijel právě kvůli akustice. I současný ministr kultury Václav Riedlbauch jako generální ředitel České filharmonie mi kdysi řekl, že dokud nebude mít Brno koncertní sál, vždycky se budou umělci jezdit jenom jako na lont,“ podotýká Zoubek.

Miliardový rozpočet

Filharmonie má tak podle něj ze všech špičkových českých orchestrů nesrovnatelně nejhorší podmínky. „Nechci Janáčkovo divadlo shazovat. Má vynikající akustiku pro operní představení. Pro koncerty potřebujeme něco jiného,“ dodává Zoubek.

Další problém je to, že filharmonie jen těžko dokáže na domácí půdě zahrát všechny skladby, které by chtěla. „Brno se pořád chlubí, že jsme Janáčkovo město, ale přitom nemůžeme zahrát na úrovni jeho vrcholná díla. Jeden z důvodů je to, že v Janáčkově divadle nejsou varhany a na varhanní sólo třeba u Glagolské mše musí filharmonie používat varhany digitální. A to pak celá skladba naprosto spadne. Je to prostě ostuda,“ říká Veselá, která je mimo jiné i bývalá varhanice.

Hlavní překážka stavby je podle současného vedení města nedostatek peněz. Stavba má totiž rozpočet 1,2 miliardy korun. Jako řešení se nabízí společná investice města, kraje i státu, případně i soukromého investora, který zaplatí stavbu podzemních garáží. „Plánujeme podzemní parkoviště pro 372 aut. Koncertní sál jsme navrhli pro dvanáct až šestnáct set sedících diváků, stočlenný symfonický orchestr a stočlenný sbor. Na tvarování sálu z hlediska akustiky se podílela světově proslulá kancelář Artec Consultants z New Yorku pod vedením nedávno zesnulého legendárního akustika Russela Johnsona. Návrh sálu jsme tak podřídili jeho prvotnímu poslání – koncertům s přirozenou akustikou na světové úrovni,“ popisuje základní parametry sálu architekt Joba.

I přesto, že v době hospodářské krizi se stavby velkých projektů často odkládají, zastánci stavby jsou optimističtí. „Myslím, že od vzniku České republiky máme k zahájení stavby nejblíže,“ říká Zoubek.
Podle aktuálních informací se Brno dohodlo s Jihomoravským krajem na možné podpoře. „Rada schválila předběžný závazek podpory projektu,“ potvrdil vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského kraje Tomáš Drobný.

Kdo co zaplatí

Příští rok tak město chce získat stavební povolení. Pokud pak všichni naleznou shodu v tom, co kdo zaplatí, stavět se může koncem roku 2010 a slavnostní otevření sálu se tak stihne do konce roku 2012. „Nyní jsme ve fázi před vydáním územního rozhodnutí. V městském rozpočtu na příští rok zatím vyhrazenou částku nemáme, ale budu usilovat o to, abychom na projekt našli peníze,“ slibuje kulturní náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.

Ten se také pokoušel získat peníze z Evropské unie, to se nakonec nepodařilo. „Nenašli jsme kapitolu, do které bychom mohli tento projekt zařadit. Například v rozpočtu na zvýšení turistického ruchu bychom získali pouze kolem pěti milionů, a to nás u investice za více než miliardu nezachrání,“ dodává Rychnovský.

Chtějí i muzeum

Leoše Janáčka v budoucnu nemá připomínat jen koncertní sál. Už v roce 1990 přišla nadace pojmenovaná po skladateli s nápadem vybudovat muzeum, které by brněnskou osobnost připomínalo. Potýká se však také s problémy. „V Brně je pouze několik institucí, které nesou Janáčkovo jméno, ale tím to končí. Zájemcům o připomenutí historie a života známého brněnského umělce chceme ukázat něco víc, než je zachovaný původní stav Janáčkova bytu. Potřebujeme také prostory pro pořádání různých výstav a přednášek,“ vysvětluje Eva Drlíková z Nadace Leoše Janáčka.

Také tenhle projekt v devadesátých letech ustrnul. Nyní se záměr opět klube na světlo pod názvem Janáčkovo centrum. Se zamýšleným koncertním sálem má však společné jen podobné jméno.
Muzeum chce nadace vybudovat na Janáčkově náměstí. „Nynější situace nevychází z toho, že by to byla nutnost. Spíše z iniciativy studentů architektury v Liberci a několika jejich návrhů Janáčkova muzea. Obsahují koncertní sál, badatelny, depozitáře, společenskou místnost i přednáškový sál. Zatím jsme úplně na počátku. Do roka se chceme sejít se zástupci města i státu a projednat jejich možný podíl na zaplacení stavby,“ uzavírá Drlíková.

Autor: Michal Kárný

23.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies