VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Konečný porazil věk i medailistu z olympiády

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Jeden z prvních českých profesionálních boxerů začínal v ringu až ve 24 letech a vydržel v něm čtvrt století. Stáří jej připravilo o hry.

15.10.2011
SDÍLEJ:

Boxer Milan Konečný.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Cílem každého sportovce je porazit svého soupeře. Brněnský boxer Milan Konečný jich za svou čtvrt století dlouhou kariéru potkal více než 250 a jen v šestině případů odcházel se sklopenou hlavou. Kromě zápasů v ringu se ale jeden z historicky nejúspěšnějších českých rohovníků po celou dobu pral i s věkem. Věta, že už je na box starý, jej provázela téměř celou kariéru. „Bylo to trochu nepříjemné,“ přiznává.

Poprvé se totiž do ringu postavil až ve 24 letech. „Nalákal mě náborový plakát. Řekl jsem si, že to zkusím,“ sděluje brněnský rodák. Na následujícím republikovém šampionátu hned zazářil proti daleko zkušenějším kolegům. I když mu trenéři nevěřili. „Kouč Kubánek byl vůči mně pesimistický, protože jsem byl starý. Chtěl jsem mu dokázat, že se mýlí. Po dvou soubojích v kariéře jsem se hned stal mistrem Čech. Trenér z toho byl úplně hotový,“ směje se při vzpomínce na rok 1986.

Podruhé už „stáří“ nedokázal vzdorovat, když ho zastavilo před splněním životního snu – účasti na olympijských hrách v Barceloně 1992. Kvůli tehdy platnému věkovému limitu amatérů se nemohl zapojit do soubojů pod pěti kruhy. „Nekladl jsem si za cíl vyhrát olympiádu, ale alespoň se jí zúčastnit. Bohužel mi to o pár měsíců nevyšlo,“ lituje.

Na konec kariéry vůbec nemyslel. Jedinou možností byl přestup do profesionálního ringu. „Pozdě jsem začal, tak proč bych končil? Z boxerského hlediska jsem se považoval stále za mladého,“ vysvětluje Konečný. „Mezi profíky se mi líbilo mnohem víc. V zápasech jsem potřeboval lepší fyzickou kondici, protože mě čekalo víc kol. Výsledek není tak náhodný jako mezi amatéry,“ dodává jeden z prvních českých profíků.

V ringu ve 49 letech

Do třetice se utkal s datem ve svém rodném listě před víc než dvěma lety, kdy téměř půl století starý Konečný nastoupil dosud ke svému poslednímu utkání ve Svitavách. „Pokročilý věk? To vůbec. Záleží, jak se cítíte. Připravoval jsem se tak usilovně, až mě hrozně bolela obě ramena. Doktoři mi je museli opíchat několika injekcemi a pak už to šlo,“ vzpomíná na triumf ve čtvrtém kole. „Když mi pak rozhodčí zvedl ruku na důkaz vítězství, zařval jsem au,“ usmívá se.

Jeho první a poslední utkání dělilo čtvrt století. „Přitom jsem nebyl žádný talent, ale musel jsem si vše vydřít,“ povídá.

Navíc na začátku mezi amatéry si prožil jeden z nejhorších okamžiků kariéry. „Ve finále republikového mistrovství 1986 jsem nastoupil proti Michalu Frankovi, který byl světový šampion mezi juniory, což je dosud jediné české zlato z mistrovství světa. Výsledek souboje? Dostal jsem k. o.,“ nerad vzpomíná na duel a na náročný návrat vlakem do Brna.

Z rodného města se poté i s rodinou přestěhoval do Ústí nad Labem, kde nastupoval za Rudou hvězdu. „Byla to pro mě jediná možná cesta. Kdo chce v boxu něco dokázat, musí do národního tréninkového centra v Ústí, kde má každý zajištěný dvoufázové tréninky, rehabilitace. To v Brně chybí. Platilo to tehdy i dnes,“ popisuje Konečný, který nastupoval v kategoriích do 71 a 75 kilogramů. Zpátky na jih Moravy se vrátil až po konci kariéry.

Za osm let mezi amatéry zvítězil ve 188 utkáních z 215. Nejhezčí vzpomínky má na světový šampionát v australském Sydney v roce 1991. „Vůbec jsem tam neměl jet, protože jsme neměl peníze. Boxoval jsem ale německou ligu v Geru a tamní klub byl tak rád, že mu přináším body, takže mi mistrovství zaplatil. Bohužel mi u protinožců chyběla aklimatizace, takže jsem vypadl hned v prvním kole s poměrně slabým soupeřem. Dostal jsem taky možnost podívat se do buše, kde rostly obrovské bodláky. Po návratu jsem byl proto strašně šťastný, že žiju v Česku,“ směje se otec dvou dětí. I s manželkou ho pravidelně povzbuzovali při zápasech.

Mezi profesionály se postavil k 37 utkáním, z nich 22 vyhrál, jedenáctkrát zasadil soupeři k. o. „Boxoval jsem i s Maďarem Zoltánem Béresem, který skončil třetí na olympiádě. Ale nebyl na zápas fyzicky připravený. Svými ranami jsem ho dokonce vyhodil z ringu,“ vybavuje si úspěšný duel z roku 2002.

Syn následoval otce

K souboji o světový titul, jako čeká jeho syna Lukáše, se Konečný starší nedostal. „Boxoval jsem jen o interkontinen­tální, ale soupeř mi rozbil hlavu. Neměl jsem na něj,“ přiznává brněnský rodák.

Toho těší, že potomek pokračuje v jeho stopách. „Nenutil jsem ho, chtěl sám. Stále za mnou lezl na tréninky. Dělal všechny možné sporty, ale vybral si box. Jednou si vzal rukavice ven, kde machroval před klukama. Dostal na budku a přišel s brekem domů,“ směje se.

Proč si nyní jedenapadesátiletý borec vybral právě box? „Jde o tvrdý, ale čestný sport, kde jste odpovědný sám za sebe. Do ringu jdete s tím, že můžete dostat bombu kamkoli a tak ji musíte čekat. Bojujete jeden proti jednomu, což je bomba,“ svěřuje se Konečný. Legendě českého boxu v poslední době ovšem nedovoluje zdraví nadále trénovat a vychovávat další nástupce.

MILAN KONEČNÝ

Narozen: 11. prosince 1959 v Brně
Profese: bývalý boxer
Váhové kategorie: do 71 kg, do 75 kg
Největší úspěchy – amátérská kariéra: 2× mistr Československa (1989, 1992), 1× mistr Čech (1986), účastník ME a MS 1991, vítěz GP Ústí nad Labem (l990, l993), vítěz GP Ostrava (1989, 1992), vítěz několika mezinárodních turnajů. Profesionální kariéra: 3× mistr České republiky (1999, 2002, 2003), 1× mistr Rakouska (1995)
Statistika – amatéři: 215 utkání – 188 vítězství. Profesionálové: 37 utkání – 22 vítězství (11 k. o.), 13 porážek (7 k. o.), 1 remíza
Rodina: ženatý, syn Lukáš, dcera Lenka
Zajímavosti: s boxem začal až ve 24 letech, jeho syn Lukáš pokračuje v jeho šlépějích

ČTĚTE TAKÉ: Zesnulý Milan Konečný: boxerská osobnost i velký dříč v ringu

Autor: Tomáš Valaškovčák

15.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies