VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kopec patřil mnichům. Pak tam vzniklo zoo

Brno /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - Pár klecí, dvě cirkusové maringotky a klobouk, do kterého se vybíralo vstupné. Tak vypadaly v padesátých letech minulého století začátky brněnské zoo. Na jejím místě uprostřed kopce Mniší hora původně plánovali univerzitní botanickou zahradu. Mniší hora je první chráněné území v Brně. Kopci je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

19.11.2012 1
SDÍLEJ:

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří, po roce 1948 přešel kopec do majetku ministerstva zemědělství.Foto: DENÍK/ Drahomír Stulír

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří. „Ve čtrnáctém století je darovali augustiniánům na Starém Brně. Odtud získal kopec jméno. Dříve se místu říkalo Mnišská hora. Až od osmnáctého století ji prameny uvádí jako Mniší horu," vysvětluje historička Milena Flodrová. Po roce 1948 přešla Mniší hora do majetku ministerstva zemědělství. To ji v roce 1949 věnovalo nynější Masarykově univerzitě, aby tam zřídila botanickou zahradu. Nakonec vzniklo zoo.

Přírodní památku Mniší hora vyhlásili v únoru 1950 jako první chráněné území v Brně. „Místo je vzácné hlavně kvůli lesním porostům, které připomínají volnou přírodu. Důležitý je i výskyt starých a vyvrácených kmenů. Na nich rostou některé druhy hub. Navíc jsou domovem množství hmyzu, za kterým tam létají zajímaví ptáci," uvádí Jaroslav Možný z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu, který má území na starost. Dodává, že s postupným rozšiřováním zoo se chráněné území zmenšilo.

Práce na zoo začaly v červnu 1950. Spolek pro její zřízení v Brně však založila skupina nadšenců už v roce 1935. „O dva roky později otevřeli zoologický koutek v Tyršově sadu u Kounicovy ulice. Zvěř darovali lidé a firmy. Postupně v místě chovali až dvě stě zvířat. Včetně mývalů, nutrií, jezevců, kočkodanů a lvů," nastiňuje zaměstnanec brněnské zoo a znalec její historie Eduard Stuchlík. I když podle něho ochranáři protestovali, že zvířata v Tyršově sadu trpí hladem, byl zookoutek oblíbeným místem pro vycházky Brňanů. O nedělích prý přicházelo až tisíc návštěvníků.

Zookoutek zlikvidovalo v roce 1941 rozhodnutí protektorátního vedení města. „Zvěř skončila v jiných zahradách v republice. Polovina transport nepřežila. Činnost spolku obnovili až po válce," doplňuje Stuchlík.

Otevření zoo na Mniší hoře na konci srpna 1953 bylo podle něho pro Brňany velkou událostí. Ještě do konce roku ji navštívilo téměř pětatřicet tisíc lidí. „Začátky byly skromné. Ještě několik měsíců po otevření se vstupné vybíralo do klobouku, protože neexistovaly pokladny. Jako kanceláře sloužily některé místnosti bývalé hájenky. Původně byla jedinou stavbou v areálu," podotýká Stuchlík.

První roky zahrady zažil i brněnský fotograf Miloš Budík. „Chodili jsme tam s kamarádem fotit od roku 1955. Zpočátku to bylo provizorní. Na hájenku vyvěsili nápis Zoo, dvě maringotky získal nový areál díky cirkusu Berousek. Strávil jsem tam focením přibližně dva roky," vzpomíná fotograf.

O vznik se hodně zasadil brněnský architekt Otto Eisler. „Zajímal se o zoologii a botaniku. Projektoval vše, co ještě za jeho života v zoo postavili. I když toho nebylo moc. Velkorysý byl například návrh výběhu pro medvědy, který se podařilo vystavět v roce 1959," říká Stuchlík.

Eisler, který je uváděný také jako první ředitel zoo, je známý hlavně svými předválečnými projekty. „Nejzajímavější stavbou v Brně je jeho „Dům pro dva mládence" z roku 1930. Postavil jej pro sebe a svého bratra Mořice. Zaujme i jeho obytný dům s obchody firmy Wittreich na rohu Orlí a Masarykovy ulice. Navrhl také brněnskou synagogu. V Brně se jinak Eisler prosadil hlavně jako architekt nájemních domů. Nejpokrokovější je zejména jeho invenční řešení fasád," nastiňuje historička architektury Lenka Kudělková z Muzea města Brna. Dodává, že řadu zakázek získal Eisler od stavební firmy svých bratrů Artura a Mořice.

Areál zoo se postupně rozrůstal o nové pavilony a další zvěř. „Významný je třeba odchov dvou ledních medvědů. Vzhledem k tomu, že jen osm procent mláďat narozených v zoo se dožije dospělosti, je to slušný chovatelský úspěch," podotýká Stuchlík. První pár ledních medvědů přivezli do zahrady v roce 1964. V roce 1976 se tomuto páru narodilo první mládě, které se podařilo uměle odchovat.

Příští rok chce brněnská zoo otevřít tři nové pavilony za čtyřiapadesát milionů korun. Pavilon Beringie se rozšíří o část s orly. Dále vedení zoo chystá nový výběh klokanů a africkou vesnici.

DALŠÍ DÍL SERIÁLU ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Klára Židková

19.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Utkání 26. kola první fotbalové ligy mezi FC Vysočina Jihlava a FC Zbrojovka Brno, 28. dubna v Jihlavě.
AKTUALIZOVÁNO
2 10

Zbrojovku srazily v záchranářském souboji důraz a standardky

Irena Janoušková.

S operací Afghánky jsme museli počkat na manžela, popisuje anestezioložka

VIDEO: Opilý řidič kamionu kličkoval po dálnici. Měl 3 promile, nemohl ani stát

Břeclav – Podivně jedoucího kamionu na dálnici D2 u Břeclavi ve směru na Brno si před pár dny všimla hlídka celníků. Kontrola potvrdila, že s řidičem není něco v pořádku. Přivolaní policisté z dálničního oddělení v Podivíně při dechové zkoušce opilému cizinci naměřili téměř tři promile alkoholu. „Čtyřicetiletý muž za volantem nebyl schopen ani sám chodit či stát, na zemi vsedě téměř usínal," popsal v pátek policejní mluvčí Pavel Šváb.

Realizační tým A mužstva Komety pokračuje, jen bez Pešouta

Brno – I po zisku mistrovského titulu hokejová Kometa poupravuje realizační tým. Na začátku týdne potvrdil setrvání v roli hlavního kouče pro příští sezonu Libor Zábranský. Jeho asistenty zůstávají Kamil Pokorný a Petr Haken, u A týmu však končí Martin Pešout a trenér brankářů Jiří Sklenář.

Sedm klíšťat za necelou hodinu. Studenti vlajkovali v Pisárkách

Brno /FOTOGALERIE/ – Mezi stromy v brněnských Pisárkách se pomalu prochází studenti. Jejich pohled směřuje do země, jako by hledali hřiby. Místo nich však pomocí metody vlajkování pátrají po klíšťatech. Přestože byly v pátek dopoledne pouze tři stupně nad nulou, posbírali odborníci z Masarykovy univerzity za necelou hodinu sedm klíšťat. Ta následně otestují v laboratoři, zda nepřenáší klíšťovou encefalitidu.

Rezidentní parkování? Starostové chtějí bránit místní před náporem řidičů

Brno /INFOGRAFIKA/ – Obavy z nedostatku parkovacích míst, vysokých poplatků i zbytečného papírování. Hlavní důvody, proč se zástupcům brněnských městských částí moc nelíbí systém rezidentního parkování. Přesto se do něj pravděpodobně zapojí. Zvláště čtvrti sousedící s centrem města se totiž bojí velkého náporu řidičů hledajících místo mimo zóny už naplánované v Brně-středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies