VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kopec patřil mnichům. Pak tam vzniklo zoo

Brno /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - Pár klecí, dvě cirkusové maringotky a klobouk, do kterého se vybíralo vstupné. Tak vypadaly v padesátých letech minulého století začátky brněnské zoo. Na jejím místě uprostřed kopce Mniší hora původně plánovali univerzitní botanickou zahradu. Mniší hora je první chráněné území v Brně. Kopci je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

19.11.2012 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří, po roce 1948 přešel kopec do majetku ministerstva zemědělství.Foto: DENÍK/ Drahomír Stulír

Pozemky Mniší hory původně patřily k hradu Veveří. „Ve čtrnáctém století je darovali augustiniánům na Starém Brně. Odtud získal kopec jméno. Dříve se místu říkalo Mnišská hora. Až od osmnáctého století ji prameny uvádí jako Mniší horu," vysvětluje historička Milena Flodrová. Po roce 1948 přešla Mniší hora do majetku ministerstva zemědělství. To ji v roce 1949 věnovalo nynější Masarykově univerzitě, aby tam zřídila botanickou zahradu. Nakonec vzniklo zoo.

Přírodní památku Mniší hora vyhlásili v únoru 1950 jako první chráněné území v Brně. „Místo je vzácné hlavně kvůli lesním porostům, které připomínají volnou přírodu. Důležitý je i výskyt starých a vyvrácených kmenů. Na nich rostou některé druhy hub. Navíc jsou domovem množství hmyzu, za kterým tam létají zajímaví ptáci," uvádí Jaroslav Možný z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu, který má území na starost. Dodává, že s postupným rozšiřováním zoo se chráněné území zmenšilo.

Práce na zoo začaly v červnu 1950. Spolek pro její zřízení v Brně však založila skupina nadšenců už v roce 1935. „O dva roky později otevřeli zoologický koutek v Tyršově sadu u Kounicovy ulice. Zvěř darovali lidé a firmy. Postupně v místě chovali až dvě stě zvířat. Včetně mývalů, nutrií, jezevců, kočkodanů a lvů," nastiňuje zaměstnanec brněnské zoo a znalec její historie Eduard Stuchlík. I když podle něho ochranáři protestovali, že zvířata v Tyršově sadu trpí hladem, byl zookoutek oblíbeným místem pro vycházky Brňanů. O nedělích prý přicházelo až tisíc návštěvníků.

Zookoutek zlikvidovalo v roce 1941 rozhodnutí protektorátního vedení města. „Zvěř skončila v jiných zahradách v republice. Polovina transport nepřežila. Činnost spolku obnovili až po válce," doplňuje Stuchlík.

Otevření zoo na Mniší hoře na konci srpna 1953 bylo podle něho pro Brňany velkou událostí. Ještě do konce roku ji navštívilo téměř pětatřicet tisíc lidí. „Začátky byly skromné. Ještě několik měsíců po otevření se vstupné vybíralo do klobouku, protože neexistovaly pokladny. Jako kanceláře sloužily některé místnosti bývalé hájenky. Původně byla jedinou stavbou v areálu," podotýká Stuchlík.

První roky zahrady zažil i brněnský fotograf Miloš Budík. „Chodili jsme tam s kamarádem fotit od roku 1955. Zpočátku to bylo provizorní. Na hájenku vyvěsili nápis Zoo, dvě maringotky získal nový areál díky cirkusu Berousek. Strávil jsem tam focením přibližně dva roky," vzpomíná fotograf.

O vznik se hodně zasadil brněnský architekt Otto Eisler. „Zajímal se o zoologii a botaniku. Projektoval vše, co ještě za jeho života v zoo postavili. I když toho nebylo moc. Velkorysý byl například návrh výběhu pro medvědy, který se podařilo vystavět v roce 1959," říká Stuchlík.

Eisler, který je uváděný také jako první ředitel zoo, je známý hlavně svými předválečnými projekty. „Nejzajímavější stavbou v Brně je jeho „Dům pro dva mládence" z roku 1930. Postavil jej pro sebe a svého bratra Mořice. Zaujme i jeho obytný dům s obchody firmy Wittreich na rohu Orlí a Masarykovy ulice. Navrhl také brněnskou synagogu. V Brně se jinak Eisler prosadil hlavně jako architekt nájemních domů. Nejpokrokovější je zejména jeho invenční řešení fasád," nastiňuje historička architektury Lenka Kudělková z Muzea města Brna. Dodává, že řadu zakázek získal Eisler od stavební firmy svých bratrů Artura a Mořice.

Areál zoo se postupně rozrůstal o nové pavilony a další zvěř. „Významný je třeba odchov dvou ledních medvědů. Vzhledem k tomu, že jen osm procent mláďat narozených v zoo se dožije dospělosti, je to slušný chovatelský úspěch," podotýká Stuchlík. První pár ledních medvědů přivezli do zahrady v roce 1964. V roce 1976 se tomuto páru narodilo první mládě, které se podařilo uměle odchovat.

Příští rok chce brněnská zoo otevřít tři nové pavilony za čtyřiapadesát milionů korun. Pavilon Beringie se rozšíří o část s orly. Dále vedení zoo chystá nový výběh klokanů a africkou vesnici.

DALŠÍ DÍL SERIÁLU ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Klára Židková

19.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Rudy Kovanda a Franta Kocourek (vpravo).

Lamželezo i Boris Tyger. Před 70 lety se narodil silák a bavič Franta Kocourek

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
11

Brněnské krematorium prohlásila vláda památkou. Ovlivní to opravy, tvrdí ředitel

Podnikatel Zadeh zůstane ve vazbě, soud stížnost zamítl

Brno – Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků zůstane ve vazbě, Krajský soud v Brně stížnost proti ní zamítl. Zadehovi právníci se proto obrátí na Ústavní soud. V pondělí o tom informovala Zadehova obhájkyně Alena Kojzarová. Zadeh je od začátku prosince ve vazbě kvůli údajnému ovlivňování svědka.

AKTUALIZOVÁNO

Změny v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Stálá expozice se zavře skoro na dva roky

Brno – Užité umění brzy v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně vystřídá design. Kvůli radikální přeměně interiérů i koncepce sbírek se budova pro návštěvníky letos v létě částečně uzavře. Po otevření se bude jmenovat Muzeum designu.

DOTYK.CZ

Chystá se bič na soukromé lékaře

Soukromých ambulancí je jako hub po dešti. Zbytečně prodražují výdaje pojišťoven, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Očaři, plicaři nebo ortopedové totiž často pracují „dvoukolejně" – kromě soukromé ambulance mají i úvazek v nemocnici. Podle vedení resortu si odtud „vyzobávají" nejlukrativnější pacienty. To zarazíme, plánuje poradce ministra Roman Prymula.

Požár hal s matracemi v Černovicích: výše škody narostla na 127 milionů

Brno – Vyšetřovatelé podstatně zvýšili odhad škody po zářijovém požáru hal na výrobu matrací v Brně-Černovicích, a to na více než 127 milionů korun. Podle prvotních odhadů šlo o třicet milionů, následně o několik desítek milionů. "Příčina je stále v šetření," uvedl v pondělí mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška. Firma stále nevyrábí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies