VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krajinou mého srdce je nebe, prohlašuje fyzik Jan Hollan

Brno /VÝJIMEČNÍ SOUSEDÉ/ - Jan Hollan zasvětil téměř čtyřicet let života brněnské hvězdárně. Je jedním z mála odborníků v zemi na novodobé proměny klimatu.

25.3.2013
SDÍLEJ:

Jan Hollan říká, že pozorovat hvězdy i meteorologické jevy je krása. I proto věnoval čtyřicet let života hvězdárně. Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Byl začátek března. Brněnský fyzik a klimatický vědec Jan Hollan přišel na schůzku v sandálech naboso a bez kabátu. Na kapse černé košile se mu houpaly sesterské hodinky. Prý aby zakryly výšivku s reklamou na cigarety. Po Brně jezdí většinou na kole nebo chodí pěšky. Svůj dům zkouší zateplovat slámou, na praní používá dešťovou vodu, svítí slabými „diodovkami".

Jan Hollan patří k předním českým odborníkům na klimatickou změnu a problém světelného znečištění. „Světové špičky v oboru jasně doložily, že klima se rychle mění, i proč se to děje. Jestli chce lidská společnost přežít, musí změnit myšlení. Hlavně si uvědomit, že lidé mohou žít hezky i s menší spotřebou," tvrdí vědec. Jeho práci je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Výjimeční sousedé.

NOVÝ DÍL SERIÁLU VÝJIMEČNÍ SOUSEDÉ JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Od mládí ho zajímala fyzika. Dlouhé dny proležel v knihách nebo v časopise Vesmír. Gymnázium prý prospal. Od patnácti let totiž trávil i šest večerů v týdnu na brněnské hvězdárně. „V časopise Ekologického institutu Veronica je rubrika „Krajina mého srdce". Krajinou mého srdce je nebe. Je to krása pozorovat hvězdy, západ slunce i meteorologické jevy. A umět je vysvětlit," říká Hollan.

Na hvězdárně působil téměř čtyřicet let. „Byli tam zajímaví vědci, s nimiž jsme si my mladí povídali. Naučil jsem se tam základům vědecké práce, například matematické statistice. Postupem času jsem začal patřit k těm zkušenějším, kteří mladším pomáhali při zkoumání a studiu. Hvězdárna tehdy představovala unikátní klub, v němž dospívaly desítky dětí. Díky skvělé atmosféře nás tam marasmus komunismu netrápil," vzpomíná fyzik.

V polovině devadesátých let se začal věnovat problému světelného smogu. Nejprve proto, že mu v Brně vadila moc světlá obloha, která kazila pozorování hvězd. „Postupně se ukázalo, že jde o složitý problém. Noční osvětlení ovlivňuje kvalitu spánku i lidské zdraví. Pět procent lidí má kvůli němu vážné poruchy spánku. Noční svícení také narušuje život nočních tvorů," vyjmenovává základní problémy Hollan.

Tvrdí, že silné noční svícení je novodobý zvyk. Dodává, že lidé v minulosti pracovali i za mnohem slabšího osvětlení, například i rytci a písaři.

Fyzik vymyslel metodu, jak lze množství nočního osvětlení změřit pomocí fotoaparátu. O světelném smogu napsal spoustu článků. „Pomocí mých materiálů se podařilo prosadit skvělý zákon o nočním osvětlení ve Slovinsku. Jen mne mrzí, že to zatím nemá žádný dopad u nás. V roce 2001 a 2002 jsme se pokoušeli dostat dodatek o osvětlení do zákona o ovzduší, ale nepodařilo se. Stačí se podívat na brněnskou okružní třídu, kolik nepotřebných světel svítí celou noc. Teď už máme perfektní světelné zdroje, které spotřebují desetkrát méně energie," upozorňuje vědec.

Jan Hollan- Narodil se 3. prosince 1955 v Brně.
- Vystudoval fyziku na brněnské přírodovědecké fakultě.
- V roce 2009 dokončil doktorské studium na brněnské stavební fakultě, kde se věnoval funkci oken v pasivních domech. Teď končí doktorské studium na lékařské fakultě, zabývá se vlivem nočního světla na zdraví lidí.
- V letech 1970 až 2010 působil na brněnské hvězdárně, od konce roku 2010 je členem CzechGlobe Centrapro výzkum globální změny v Brně.
- Spolupracuje s brněnským Ekologickým institutem Veronica.
- V roce 1999 po něm byla pojmenovaná planetka Jeník hollan.
- Je ženatý, má syny Matěje a Tadeáše.
- Mezi jeho zájmy patřísborový zpěv, lidové písně či běžkování.

Po listopadové revoluci se jeho velkým tématem stala proměna klimatu. Pokud chce někdo získat věrohodné a aktuální informace v určitém oboru, musí podle Hollana sledovat světové odborníky a světové odborné časopisy. „V České republice se klimatické vědě věnuje jen pár lidí. Nedělám vlastní výzkum. Snažím se přeložit důležitou světovou literaturu o globálním oteplování a jeho dopadech, a šířit ji dál. Závěry světových odborníků jsou alarmující, i když silná lobby fosilních firem dodnes bojuje za opačný názor," varuje Hollan.

Uvádí, že o vlivu zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na oteplování klimatu se vědělo už na konci devatenáctého století. Nikdo prý však nečekal, že proměna bude tak rychlá. „Současné složení atmosféry odpovídá tomu, jaké bylo naposledy před deseti miliony let. Země vypadala úplně jinak. Existovala jiná vegetační pásma a vyšší hladina moří. A pochopitelně tu nebyli žádní lidé," podotýká fyzik.

Díky svému zaměření se stal také členem centra CzechGlobe, které vzniklo v Brně v roce 2011 při akademii věd. „Ústav si vzal na sebe naprosto fascinující úkol. Je to velice příjemné pracovat v kolektivu vědců z mnoha oborů. Panuje tam podobná atmosféra jako kdysi dávno na hvězdárně," pochvaluje si vědec.

Jan Hollan říká, že pozorovat hvězdy i meteorologické jevy je krása. I proto věnoval čtyřicet let života hvězdárně. Naopak někdy je prý frustrovaný z toho, že přeložené texty o klimatické změně v naší zemi téměř nikdo nečte. Pokud na přednášce ukáže graf růstu obsahu skleníkových plynů, a na dotaz mu někdo odpoví, že graf už viděl, je to úspěch. „Možná za to může desetiletí prezidenta Klause. Nemyslím, že nový prezident něco změní. Jsou to lidé, kteří žijí problémy minulosti. Například pasivní domy mají velký pracovní potenciál pro vědce, stavební firmy i řemeslníky. Navíc je to hezká a zajímavá práce. Jenže dokud nemáme lídry, kteří lidi nasměrují, tak to nepůjde," myslí si Hollan.

Pokud chceme zachovat společnost v dnešní podobě, je podle fyzika nezbytné hlavně snížit na minimum spotřebu fosilních paliv. Tomu mohou pomoct pasivní domy. Hollan asistoval při stavbě takového domu v Hostětíně na Uherskohradišťsku.

Postavil jej brněnský Ekologický institut Veronica, který vede Hollanova manželka Yvonna Gaillyová. „Náš vlastní dům v Brně není pasivní. Ale aspoň se v zimě snažíme vytápět jen na přibližně patnáct stupňů. Také jsme části domu zateplili slámou. Nebo na praní používáme dešťovou vodu. Když si člověk některé postupy vyzkouší, tak se o nich potom lépe přednáší," tvrdí vědec.

I když po listopadu 1989 podle Hollana výrazně přibylo lidí, kteří se zajímají o životní prostředí, pořád je zájem o ekologii nedostatečný. „Výuka na univerzitách by měla být v tomto směru komplexní. Nemluvím o základních školách. Lidé to prostě nechápou jako problém. Blahobyt se stal normou. Přitom by si lidé mohli žít stále velmi pohodlně s mnohem menší spotřebou. Spíš než co si mohou koupit, by měli být pyšní na to, co si dokážou sami opravit nebo vyrobit," myslí si Hollan.

Nejde prý o žádné utopické vize. Stačí se podívat, jak žili naši dědové před sto lety. „Žili mnohem skromněji, ale určitě nebyli smutnější než my teď. Možná byli v některých ohledech dokonce veselejší. Možná si také víc povídali. I když třeba nejeli na výlet do zahraničí. Někdo z nich nebyl za celý život nikde. Ale možná, že malé dítě má větší radost z králíků a slepic na dvoře než z výletu do Thajska," poznamenává fyzik.

Autor: Klára Židková

25.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Udusily se, nebo je zabily výkaly? V rybníce u Předklášteří zemřely stovky ryb

Nejsem dobrý hlavičkář, smál se autor vítězné trefy proti Liberci Řezníček

Brno – Když se trefí, Zbrojovka zákonitě boduje. V letošním ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže sice útočník Jakub Řezníček vstřelil teprve čtvrtou branku z osmnácti utkání, ale Zbrojovka z těchto duelů brala osm bodů. V sobotu poprvé v aktuálním ročníku skóroval na domácím stadionu v Srbské ulici a jeho hlavička přinesla nesmírně důležitou výhru 1:0 s Libercem.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Kobynice – Přezdívku Old Shatterhand si zřejmě nevyslouží dvaadvacetiletý vandal, který v noci řádil v Kobylnicích.

AKTUALIZOVÁNO

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

Brno – Kraj potřebuje chytré mozky a šikovné ruce, nemá je ale jak sem dostat. Tak se dá shrnout závěr pondělní diskuse, kterou pořádal Deník Rovnost. Debatovali v ní jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák a další hosté. Hlavními tématy byla doprava, zásady územního rozvoje a jižní Morava jako kraj vyspělých technologií. Celou panelovou debatu jste mohli také sledovat online.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies