Kuchař restaurace Amur vaří jako v 80. letech

Další díly seriálu Test restaurací najdete ZDE

„Připadá mi, jako by se tady zastavil čas. Zhruba před pětadvaceti lety,“ komentuje atmosféru šéfkuchař restaurace Moravská chalupa Jiří Vařílek. Amur navštívil při pravidelném seriálu Test restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Podnik v jihozápadní části města, do kterého se schází po několika rozpadajících se betonových schodech, šéfkuchaře svým zaměřením nepřekvapuje. „Je to typická meníčková hospoda. Jen se divím, že je půl jedné a jsme tu jediní,“ kroutí hlavou Vařílek.

Jako před lety

Z prostředí restaurace nijak nadšený není. „Evidentně sem spíš chodí večer štamgasti na pivo, než že by tady někdo obědval. I když tu nikdo není, je to tady zakouřené. Nejspíš z minulého večera. Navíc je to tady docela tmavé, chtělo by to něčím osvěžit,“ radí šéfkuchař. Zároveň ho ale zaujme zahrádka. „V létě tam bude hezky,“ myslí si.

Nelíbí se mu ani to, že restaurace nemyslí na nekuřáky. I když je tam v době obědů kouření zakázané. „Jinak je tady jen jeden stůl, na kterém je cedule se zákazem kouření. Od ostatních ale není nijak oddělený,“ podotýká Vařílek.

Nijak zvlášť ho nezaujme ani nabídka. „Hmm, kuře hawai. To bylo typické jídlo restaurací koncem osmdesátých let. Ještě chybí kuře s broskví. Iluze hospody z minulého režimu by byla dokonalá,“ směje se odborník na českou kuchyni a upozorňuje, že duch obyčejné české hospody je vidět i v lidových cenách.

Nakonec si vybírá Amurský bicykl. Tedy vepřový plátek na bramboráku se slaninou a sýrem. K tomu si objednává i zeleninovou přílohu, za kterou musí připlatit dvacet korun. „Atmosféra nic moc, tak jsem zvědavý, jak se předvede kuchař,“ těší se Vařílek.

K pití si dává točenou limonádu. „Sklenice je čistá a nápoj osvěžující. Zatím jsem spokojený,“ pochvaluje si kuchař.
Asi za dvacet minut se dočká i vybraného jídla. Servírka před něho pokládá plný talíř. „Porce tedy mají pořádné,“ pokyvuje hlavou uznale Vařílek. A nezklame ho ani chuť. „Je to opravdu dobré. Bramborák je domácí, to je vždycky poznat. A navíc mají i čerstvou zeleninu,“ nešetří chválou znalec.

Druhé objednané jídlo, kuře na kari a smetaně, jeho nadšení zmrazí. „Je tam hrozně moc kari. Smetana chybí. Takhle je to překořeněné a navíc i mastné. Na talíři je vidět, že to prakticky plave v oleji. Kdyby tam smetana byla, koření by trochu pohltila a mohlo to být dobré. Takhle to ani nestojí za dojedení,“ odstrkuje talíř Vařílek.

Slabá nabídka

Podle něho si tím kuchař restaurace Amur pokazil jinak dobrý dojem. „Je to škoda. První jídlo bylo přitom dobré. To druhé se mu ale vůbec nepovedlo,“ kroutí hlavou šéfkuchař.

Nedává si ani moučník. „Nemají tu moc velký výběr. Jenom palačinky a zmrzlinový pohár. Ani na jedno z toho nemám chuť,“ kritizuje nabídku dezertů odborník.

Z restaurace moc spokojený neodchází. „Je to typická sídlištní restaurace. Na své si tady přijdou hlavně místní, kteří si dají pivo a chtějí si k němu něco zakousnout. Na rodinný oběd to tady rozhodně není,“ shrnuje dojmy Vařílek.