VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kus pouště u Bzence zachovala děla a pochody vojáků

Bzenec /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Dnešní Bzenecká doubrava byla kdysi desetikilometrová poušť. Její zbytky zůstaly jen u Vátých písků a na bývalém cvičišti u Bzence.

29.10.2012
SDÍLEJ:

Vojenské cvičiště u Bzence dodnes připomíná, jak vypadala krajina Moravské Sahary na Hodonínsku. I když je to převážně písek bez vegetace, žijí tam chráněné druhy.Foto: Rostislava Svobodová

Armáda měla jezdecká a dělostřelecká kasárna v Bzenci na Hodonínsku od roku 1888. Společně s nimi vzniklo jižně od města cvičiště pro vojáky. Díky tomu plocha nezarostla borovým lesem. Zůstala tam písečná krajina s několika osamělými stromy připomínající skutečnou poušť. Vojenské cvičiště Bzenec je proto od roku 1994 chráněné jako přírodní památka. Deník Rovnost jí věnuje další díl seriálu Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Bývalé cvičiště je součást území známého jako Bzenecká doubrava. „Původně tuto krajinu pokrývaly listnaté a smíšené lesy s množstvím dubů. Od středověku lidé místo postupně vykáceli a tím odkryli písečné podloží. Písčitá krajina dosáhla rozlohy téměř deseti kilometrů Vojenské cvičiště u Bzence dodnes připomíná, jak vypadala krajina Moravské Sahary na Hodonínsku. I když je to převážně písek bez vegetace, žijí tam chráněné druhy.čtverečních a začalo se jí říkat Moravská Sahara. Docházelo tam dokonce k písečným bouřím," připomíná vedoucí odboru životního prostředí z jihomoravského krajského úřadu Anna Hubáčková.

V první polovině devatenáctého století tam lesníci opět vysadili borovice. „Ale na cvičišti si kvůli pohybu vojáků a těžkých strojů až do roku 1993 krajina zachovala ráz původní pouště," popisuje vznik chráněného území Hubáčková.

Písečná krajina je podle ní na Moravě jedinečná. „Na Hodonínsku najdeme kus pouště ještě v národní přírodní památce Váté Písky a ve vojenském cvičišti Pánov u Hodonína. Váté písky a cvičiště u Bzence se přesto mírně liší druhy rostlin a živočichů, které se v místě vyskytují," upřesňuje Hubáčková.

Cvičiště za Bzencem společně s kasárnami od konce devatenáctého století využívala armáda skoro nepřetržitě. „Posádka ale nikdy neměla tolik mužů, aby přítomnost vojáků úplně změnila místní ráz, jako tomu je například ve Vyškově a okolí. Bzenec byl vždy zaměřený hlavně zemědělsky a vinařsky," vysvětluje provozovatel internetových stránek Starý Bzenec Petr Janovský.

V kasárnách vojáci sídlili až do roku 1998. „Tehdy vojsko město definitivně opustilo," dodává tajemník bzeneckého městského úřadu Roman Ostrézí.

Vojenské cvičiště podle něj už od mládí přitahovalo kluky z okolí. „Působilo na nás jako magnet. Ve vojenském prostoru byla opičí dráha, okopy, chemické cvičiště, autodrom a jiná lákadla. Chodili jsme tam často a hráli si na vojáky nebo sledovali výcvik skutečných příslušníků armády. Také jsme tam sbírali nábojnice, jezdili na kolech a proháněli se po autodromu. Dnes je to klidné místo. Do jeho okolí lidé chodí na houby," říká Ostrézí.

Vojenské cvičiště u Bzence dodnes připomíná, jak vypadala krajina Moravské Sahary na Hodonínsku. I když je to převážně písek bez vegetace, žijí tam chráněné druhy.Cvičiště prozkoumali v dětství i jiní. „Prolézali jsme tam s kamarády opuštěné betonové bunkry. Měli jsme radost z každé rezavé nábojnice nebo nalezeného odznaku a knoflíku. Z dětství si také pamatuji zvuk bitevních vrtulníků a stíhaček. Létaly nad cvičištěm téměř denně. Byla to cvičení. Měla trénovat místní protiletadlovou obranu, aby dokázala rychle zaměřit přilétající stroje," vzpomíná Janovský.

Součástí vojenského prostoru byla i střelnice. Na konci šedesátých let tam armáda postavila ještě jednu pro sportovní střelbu. Funguje dodnes. „Původně jsme používali starou vojenskou střelnici. O sportovní střelbu byl ale stále větší zájem. Do střeleckého kroužku se pravidelně hlásilo přes třicet zájemců. Proto jsme v roce 1968 začali stavět novou střelnici na okraji dnešního chráněného území," uvádí pamětník Miroslav Žádník.

Zájem o tento sport byl tak velký, že o deset let později se střelnice dočkala ještě dalšího rozšíření. „Největší slávu zažilo místo asi v sedmdesátých a osmdesátých letech. To se tu konalo i mistrovství republiky ve střelbě," doplňuje pamětník.

Největší problém chráněného území jsou dnes podle Hubáčkové z krajského úřadu nálety borovic z okolních lesů. „Borovice lesní se na suché písčité půdě dobře ujímá. Bez údržby se z písčité pouště stane rychle les," upozorňuje úřednice.

Letos v květnu ohrozil vzácnou lokalitu i rozsáhlý požár, který vypukl nedaleko Bzence. Hořelo při něm přibližně dvě stě hektarů borového lesa. U zásahu se postupně vystřídalo přes patnáct set hasičů. Přijely i posily ze Slovenska.

Požár způsobil škodu okolo třiceti milionů korun. „Vojenské cvičiště Bzenec leží přibližně dva kilometry od ohniska tehdejšího požáru. Naštěstí se ho kalamita nijak nedotkla. Spálený les se postupně obnoví. Uskutečnilo se už několik jednání o termínech výsadby vhodných druhů stromů," informuje starosta Bzence Pavel Čejka.

Vojenské cvičiště u Bzence dodnes připomíná, jak vypadala krajina Moravské Sahary na Hodonínsku. I když je to převážně písek bez vegetace, žijí tam chráněné druhy.Vojenské cvičiště Bzenec

Forma ochrany: přírodní památka

Vyhlášeno: 11. listopadu 1994

Rozloha: 36,81 hektaru

Jak se tam dostat: Vojenské cvičiště leží jižně od Bzence na Hodonínsku vedle cesty vedoucí směrem ke Strážnici

Důvod ochrany: zvláštní typ pouštní krajiny, vzácný hmyz, například kudlanka nábožná nebo pakudlanka jižní, výskyt vzácných pavouků například teplomila písečného a vzácných ptáků

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 91

Chráněné území ohrožuje silnice

Jižní Morava - Zájmy člověka v rozporu s přírodou. To je jádro sporů o rychlostní silnici R55, která má vést z Olomouce až do Břeclavi. Projekt opakovaně kritizují občanská sdružení. Část plánované trasy přímo protíná dnešní chráněné území Bzenecké doubravy a Strážnického Pomoraví. Vznik silnice naruší i chráněné území Vojenského cvičiště Bzenec na Hodonínsku.

Aktivisté poukazují, že v doubravě žije mnoho vzácných druhů ptáků a hmyzu. „Borové lesy jsou důležitý úkryt i další zvěře. Může se volně stěhovat za potravou k lužním lesům. Tamní krajina je příklad zachovalé přírody uprostřed hustě obydleného Hodonínska," upozorňuje Jiří Wenzl ze sdružení Unie pro řeku Moravu.

Sdružení kritizuje, že úřady neposoudily všechny možnosti, kudy může nová silnice vést. „Například po trase dnešní silnice I/55 z Olomouce do Břeclavi. Obydlená místa Petrova, Strážnice či Veselí nad Moravou tato varianta obejde z východu. Tam převažují pozemky s ornou půdou. Poškození přírody by bylo menší," tvrdí Wenzl.

Starostové obcí, kterými dnešní silnice směrem na Břeclav prochází, ale projekt vítají. „Otázka, zda stavba vojenské cvičiště ohrozí, není namístě. Copak lidské životy mají menší cenu než toto chráněné území? Dostavba R55 ulehčí všem městům, kterými současná trasa na Břeclav prochází. Množství aut ničí zdraví jejich obyvatel. Stavba silnice je správná," argumentuje například starosta Bzence na Hodonínsku Pavel Čejka.

Projekt R55 vznikl už v roce 1993. Je rozdělený do několika úseků. „Kritizovaný úsek Bzenec až Bzenec-Přívoz dnes začíná v místě převedení trasy nad železniční tratí mostem a na konci úseku vchází do lesů Bzenecké doubravy. Po výstavbě R55 udržíme podmínky pro zachování chráněných druhů ptáků, ale zároveň vytvoříme i nová stanoviště vhodná pro šíření populací vzácných i chráněných druhů živočichů," tvrdí Jan Studecký z oddělení komunikace ředitelství silnic a dálnic.

Ministerstvo životního prostředí letos v květnu povolilo výjimku k zásahu do přírodní památky Vojenské cvičiště Bzenec. Proti rozhodnutí podala takzvaný rozklad dvě sdružení. Výjimka proto nenabyla právní moci. „Až s nabytím právní moci je možné pokračovat v územním řízení na tuto stavbu," informuje Studecký.

Tři vzácní ptáci z Doubravy

Skřivan lesní zpívá ještě lépe než slavík
Bzenecká doubrava je útočiště mnoha druhů vzácných ptáků. Své hnízdiště našel v okolí Vojenského cvičiště Bzenec na Hodonínsku i skřivan lesní. Hnědý pták o velikosti vrabce je zajímavý flétnovitým zpěvem. Nejčastěji ho lze slyšet časně ráno, někdy i v noci. Podle některých odborníků ve zpěvu předčí i slavíka. Skřivan je zvlášť chráněný jako silně ohrožený druh. U nás hnízdí zejména v borových lesích, na písčitých půdách, na vřesovištích či starých sadech. Zjara se živí rostlinami, v létě drobnými bezobratlými živočichy a v zimě semeny.

Lelek lesní.Dudek vyhazuje potravu do vzduchu
Od května 2008 je dudek chocholatý národní pták státu Izrael. Tento pták žije i v okolí Vojenského cvičiště Bzenec. Oranžovo-bílo-černý opeřenec je nápadný výraznou chocholkou na hlavě. Živí se hmyzem a malými ještěrkami. Kořist rozklová, vyhodí do vzduchu a obratně chytne tak, že mu vklouzne do hltanu. Nemá totiž jazyk. Jde o posledního žijícího zástupce z čeledi dudkovitých. Na ostrově Svaté Heleny se dávno vyskytoval dudek velký. Vyhubili ho už v šestnáctém století. Dudkův let je zvláštní a trhavý, připomíná motýla. Umí šplhat i po kmenech.

Venkované tvrdili, že pije mléko kozám
Lelek lesní je aktivní za soumraku a v noci. Den tráví přitisknutý k zemi, pařezu nebo větvi stromu. Živí se létajícím hmyzem. Loví ho za letu do široce rozevřeného zobáku. S tímto nenápadným ptákem s maskovacím zbarvením se lze setkat i na území Vojenského cvičiště Bzenec. U nás známý zejména díky výrazu „chytat lelky" pro zahálku. Venkované mu dřív říkali také kozodoj. Mysleli si, že v noci upíjí mléko hospodářským zvířatům, hlavně kozám. Pověra vznikla proto, že lelek v noci vniká do chlévů, aby chytal hmyz létající okolo zvířat.

Autor: Klára Židková

29.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Kometa půjde do další bitvy, prověří ji "Bedýnka"

Slezský FC Opava - FC Zbrojovka Brno 2:1
AKTUALIZOVÁNO
4 61

Zavadil zůstal na tribuně a Zbrojovka bez něj zklamala, v poháru končí

Na chodbách jim vadí lidská moč a výkaly. Obyvatelé domu si stěžují

Brno /FOTOGALERIE/ – Moč na chodbách a odhozená drogová psaníčka – to není pohled do bezdomovci obývaného squatu, ale realita života nájemníků jednoho z bytových domů v brněnské Vranovské ulici. Obyvatelé domu v takzvaném Bronxu z nepořádku a dalších životních strastí viní nově přistěhovalé sousedy.

Odpadky vedle onkologie? Absurdní, tvrdí ředitel ústavu

Brno - Na nový parkovací dům čekají lékaři, návštěvníci a pacienti Masarykova onkologického ústavu zoufale. Kromě něj ale u zařízení může vyrůst také sběrné středisko odpadu. Radní Brna se v úterý rozhodli nechat tuto možnost prověřit úředníky.

Muž, co bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, tak jsem raději skončil

Brno /ROZHOVOR/ - Výhrůžné zprávy, rozbité okno nebo zapálené auto. Podobná překvapení zpestřují od Nového roku život Brňana Víta Kalvody. Muže, který se až do letoška věnoval boji proti takzvaným finančním šmejdům, kteří své klienty díky poplatkům připravují o peníze. O problematice natočil i dokument. „Čekal jsem, že to bude studentský šuplíkový film," říká Kalvoda. Netušil, že dokument bude oblíbený a vzbudí pozornost kritizovaných firem.

OBRAZEM: Dětské zboží? Lidé ho vybírali na veletrhu ProDítě

Brno – Petra Moučková s přítelem čekají první dítě. „Vybíráme právě kočárek a tady na veletrhu jich je docela dost. Možná tu jeden i koupíme," vysvětlila Moučková, proč na veletrh ProDítě přišla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies