VYBERTE SI REGION

Květina z doby ledové roste jedině v Macoše

Moravský kras /SERIÁL PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - Nejznámější propast Moravského krasu je velkým turistickým lákadlem. Pouze tam se vyskytují jedinečné druhy rostlin a zvířat.

5.3.2012
SDÍLEJ:

Horní můstek u propasti Macocha - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Petr Novotný

Ležel na balvanu, který čněl nad propastí. Díval se dolů a odříkával Modlitbu Páně. Chtěl tímto způsobem zjistit, za jak dlouho dopadne kámen, který pustil dolů. Zástupce brněnského krajského hejtmana Adam Dores byl v sedmnáctém století pravděpodobně první, kdo se pokusil změřit téměř sto čtyřicet metrů hlubokou propast Macochu. Pojednává o ní další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Macochu dřív lidé nazývali jednoduše Propast. Jméno získala podle pověsti, kterou jako první zaznamenal v roce 1793 historik František Josef Schwoy. Tamní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synem. Oženil se znovu, ale jeho nová žena dítě nenáviděla. Jednou ho vylákala do lesa k propasti a shodila dolů. Chlapec se ale zachytil pod okrajem propasti, kde ho vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.

Nejznámější propast Moravského krasu je součást národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. „Patří k nejmohutnějším ve střední Evropě. Hloubka suché části je 138 a půl metru. Celková hloubka, do které se počítá také hloubka Dolního jezírka na dně propasti, činí 189 a půl metru. Fascinující jsou především rozměry půdorysné, 174 krát 76 metrů,“ popisuje útvar Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského krasu.

Nový díl s názvem "Oleksovice měly moře. Před mnoha miliony lety" čtěte v dnešním (pondělním) vydání jihomoravských Deníků Rovnost

Jezírka jsou na dně propasti dvě. Horní, třináct metrů hluboké a Dolní. Jeho dosud zjištěná hloubka je padesát metrů. „Macocha vznikla postupným prořícením stropů mohutných jeskynních prostor utvořených v několika patrech,“ popisuje vznik propasti Zajíček.

Jezera na dně vznikla až po tomto propadu. Podle geologa Antonína Tůmy ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras jeskyní dřív protékal tok, který spadené stropy předělily. „Voda si časem udělala cestu pomocí jezírek,“ vysvětluje odborník.

Do Horního jezírka přitéká řeka Punkva z nejdelšího jeskynního systému v České republice, Amatérské jeskyně. Dolním jezírkem zase odtéká do prostor vodních dómů Punkevních jeskyní.

Při povodních se spodní část Macochy zaplavuje. Obě jezera se spojí v jedno. „Voda několikrát vystoupila až po návštěvnickou trasu, odkud si turisté prohlížejí dno propasti. Hladina přesto zůstává klidná. Kdyby měla voda sílu, odplavila by i sedimenty. Zával je ale příliš mohutný,“ upozorňuje Tůma.

Podle Zajíčka je propast jedinečný krasový fenomén. „Má specifické mikroklima. Je to vlastně podzemní útvar, kam dopadá denní světlo, takže na dně roste vegetace,“ říká Zajíček.

Souhlasí s ním i vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka. Lokalita je podle něj oddělená od údolí. Je to slepá, uzavřená díra. Nyní to sice neplatí stoprocentně, kvůli zpřístupnění Punkevní jeskyně. To ale částečně regulují větrná vrata, která jí vracejí původní klimatické podmínky. „V propasti vzniklo prostředí, které umožňuje život druhům, které jinak patří vysoko do hor,“ uvádí Štefka.

Nejvýznamnějším příkladem je podle něj kruhatka Mattioliho. „Je to fialová rostlina. Květina, která se v propasti drží od konce doby ledové. Roste v zastíněné části propasti jako v jediném místě v republice. Jinak patří do vyšších částí Karpat. Rostlina v propasti je navíc jedinečný místní poddruh kruhatka Mattioliho moravská,“ vyzdvihuje Štefka.

Nebojí se, že vzácný druh zničí turisté. Roste totiž ve stěně propasti na nepřístupném místě. Ohrozit ji ale mohou horolezci. „Rostliny jsou na terasách stěny. Stačí jemný dotyk na nesprávném místě a podloží se sesype i s květinou. Proto tam platí přísný zákaz horolezení bez povolení. Pro povolenky jsou velmi přísné podmínky. Schválení musí mít každý sestup,“ upozorňuje Štefka.

Stejně vzácným případem jako kruhatka je také červ Bythonomus absoloni, který má jen latinský název. V okolí propasti žije řada vzácných motýlů, ptáků nebo netopýři.

První historicky doložený sestup na dno propasti podnikl z místa dnešního dolního můstku brněnský minorita Lazar Schopper. „Další badatelé po něm zkoumali dno v osmnáctém i devatenáctém století. Roku 1914 propojil propast Macochu s Punkevními jeskyněmi slavný badatel Karel Absolon. Umožnil návštěvníkům dojít až na dno. Roku 1933 spojil propast i vodní cestou k vývěru Punkvy, a tak jeskyně a Macochu zpřístupnil v podobě, jak ji známe dnes. Suchou nohou na dno Macochy a odtamtud zpět na lodičkách po ponorné řece Punkvě,“ vypráví Zajíček.

Macocha je nyní turisticky oblíbenou lokalitou s vyhlídkovými můstky, parkovištěm, lanovkou, restaurací a prodejnou suvenýrů. „Od propasti do Pustého žlebu vede také asi kilometr dlouhá Salmova stezka, kterou udržujeme, aby byla čistá a přístupná,“ informuje Štefka.

Stezku nechal koncem 19. století postavit hrabě Salm. Vzhledem k velkému převýšení a skalnatému terénu museli některé její části dělníci vytesat do skály.

Propast má velký význam i pro vědu. Od roku 2004 oblast podzemní Punkvy včetně Macochy patří mezi mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, která takové lokality chrání.

Mrtvé tahali ze dna lanem

Připoutal si nebožtíka k sobě a zvolal nahoru, aby táhli. Sotva byl několik metrů nad dnem, zřítila se s hromovým rachotem část zvětralé skály. Než dospěli k ostrému hřebenu, smeklo se s nimi lano o skalní štěrbiny, rozhoupalo otáčející se dvojici a několikrát jimi mrštilo o skalní stěny. Odvrátil jsem se od tohoto děsného divadla. Tak popsal očitý svědek badateli Karlu Absolonovi pro jeho knihu Moravský kras práci takzvaných vytahovačů sebevrahů.

Tito lidé vynášeli těla mrtvých ze dna propasti. Často tak, že je přivázali k sobě. „Připadali mi oba, mrtvý v objetí živého točící se a houpající se na tenkém, skoro neviditelném laně, jako pavouk s lapenou kořistí,“ vyjádřil svou představu svědek.

Podle Petra Zajíčka ze Správy jeskyní Moravského krasu Macocha přitahovala sebevrahy odedávna. „Skákali do ní sebevrazi už v devatenáctém století. V těch dobách proto vzniklo řemeslo vytahovačů sebevrahů,“ uvedl Zajíček.

Tehdy totiž nebylo možné dostat se do jeskyně jinak, než po laně shora. Někdo těla vytahovat musel, přestože o tuto práci téměř nebyl zájem, stejně jako ji nikdo nechtěl platit.

Silný žaludek

Absolon píše o dvou vytahovačích. Jmenovali se Martin Kala a Josef Nejezchleba. Jejich povolání vyžadovalo pevné nervy a silný žaludek. Absolon v knize uvedl vyprávění svědka, který byl u vytahování těla bohatého továrníka Vojtěcha Lassekra. Jeho tělo na dně zůstalo tak roztrhané a zpřelámané, že vytahovači museli jeho ostatky uvázat do látky jako do balíku.

Podle mluvčí blanenské policie Ivy Šebkové Macocha láká sebevrahy stále. „Podle statistik se pádem do propasti od roku 2000 zabilo devatenáct lidí. Někdy k Macoše přijíždějí skoncovat se životem i lidé z druhého konce republiky,“ upozornila Šebková.

K propasti podle ní nejčastěji přicházejí večer. „Skáčou z horního můstku. Musejí se dostat za zábradlí. Proto čekají, až u vyhlídky nebudou žádní turisté. Ráno jejich těla potom spatří návštěvníci nebo jeskyňáři,“ dodala Šebková.

V době mobilních telefonů se policistům někdy podaří lidi, které omrzel život, zachránit. „Stává se, že pošlou zprávu blízkým. Policisté k Macoše okamžitě vyrazí. Některé jsme zastihli ještě na můstku, další teprve v autě nedaleko propasti,“ řekla mluvčí.

Vyhlídka na dno propasti je zdarma
Moravský kras Na dno propasti Macocha v Moravském krasu se mohou výletníci podívat z vyhlídkové terasy Horní můstek. Na úchvatném pohledu v roce 2009 a 2011 vydělával podnikatel Jiří Tichopád, který na můstku vybíral vstupné dvacet korun za dospělého a deset korun za dítě. Pak se ale dohodl se správou Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a vedením obce Vilémovice, že vyhlídka bude zdarma. „Tak by to mělo zůstat i do budoucna,“ řekl starosta Vilémovic František Kala.

Dolní můstek vylepšila oprava
Moravský kras Druhý, ale méně atraktivní pohled na dno známé propasti Macocha, se otevírá z Dolního můstku. „Vyhlídková terasa byla v posledních letech zrekonstruovaná,“ uvedl vilémovický starosta František Kala. Vyhlídka leží v kopci mezi Horním můstkem a Suchým žlebem na turistické značce. Protože je nižší než Horní můstek, byla v minulosti vhodným místem k průzkumu propasti. Kovový žebřík, který sahal až na dno Macochy, z Dolního můstku zmizel v roce 1933.

Chatu postavili ve švýcarském stylu
Moravský kras Na vrcholu propasti, poblíž Horního můstku, se turisté občerství nebo ubytují v Chatě Macocha. Původní budovu, která se jmenovala Útulna na Macoše, postavil v roce 1895 Klub českých turistů. Poté, co na počátku dvacátého století vyhořela, vznikla nová ve stylu švýcarské chaty. Dospělý zaplatí za jednu noc dvě stě korun. „Poskytujeme levné ubytování turistům. Bývá u nás také hodně dětí na škole v přírodě nebo na školních výletech,“ řekl provozovatel chaty Zdeněk Kozman.

Autor: Anna Fajkusová, Klára Židková

5.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Za zločin přišel trest: Zbrojovku čeká boj o udržení

Brno /INFOGRAFIKA/ - Pro vedení brněnského fotbalového klubu přichází po zpackaném podzimu rozhodující fáze sezony. V zimní přestávce potřebuje Zbrojovka ulovit posily, které ji zvednou ze čtrnácté pozice v první lize.

AKTUALIZUJEME

Přítele své sestry střelil do obličeje, úmyslně, tvrdí obžaloba

Brno - Přítele své sestry střelil jednadvacetiletý muž v Cetkovicích na Blanensku podle obžaloby do obličeje, u brněnského krajského soudu se v úterý zpovídá z pokusu o vraždu. Mladíkovi hrozí 10 až 18 let vězení. Muž popírá, že by střílel úmyslně. Poškozený a jeho matka žádají jako odškodné celkem 11 milionů korun.

AKTUALIZOVÁNO

Pět tisíc domácností v Brně je stále bez internetu. Možná až do večera

Brno – Překopnutý hlavní optický kabel stále ztrpčuje život některým lidem, kteří mají internet od společnosti UPC. Přerušení spojení přišlo v pondělí odpoledne a dotklo se asi padesáti tisíc domácností v Brně a okolí, většina z nich už opět signál má. Přibližně tři až pět tisíc domácností je ale stále bez připojení. Podle mluvčího UPC Jaroslava Kolára se snaží společnost obnovit všechny služby do úterního poledne. Nelze ale vyloučit, že některé domácnosti budou bez internetu i déle.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies