Ladí sirény. Každou první středu v měsíci

Tyto pravidelné zkoušky pomáhají v práci sedmadvacetiletému Radkovi Miškaříkovi, který se stará o to, aby všechny sirény fungovaly. A aby se díky nim každý člověk kdekoliv v Brně a v celém Jihomoravském kraji dozvěděl o případném nebezpečí. Miškařík je totiž vrchním komisařem oddělení komunikačních systémů. To patří pod integrovaný záchranný systém hasičského sboru Jihomoravského kraje. A právě hasiči zajišťují, aby byli lidé informovaní například o povodních, požárech nebo náletech.

„Sirény pouští naše operační středisko. Já mám na starosti hlavně jejich servis a opravy. Všechno musí být v naprostém pořádku a v pohotovosti, aby výstrahu o mimořádné události slyšel každý,“ popisuje svou práci Miškařík. On sám tedy nemačká tlačítko, které spustí tlampače, ale zajišťuje kontrolu a opravy celého systému a mapuje místa, kde by mohly být přidány další sirény. „V Brně je celkem sto sirén a lidé je mohou slyšet v kterékoliv části města. Osmadvacet z nich je elektronických, ty mohou kromě tónu vydat i verbální hlášku. V případě středečních zkušebních tónů hláška nakonec řekne, že se jednalo o zkoušku,“ vysvětluje mladý komisař.

Přiznává také, že lidé často neví, co by měli v případě, že varovný signál uslyší dělat. „Takový poplach je něco, co člověk neočekává. V lidech pak propuknou obavy, začnou stresovat a chovají se jinak, než by se chovali obvykle,“ líčí nejběžnější reakce lidí. Na pravidelné zkoušky si už lidé zvykli, i tak se ale stává, že někteří volají a ptají se, co se děje. Podle Miškaříka by ale počet telefonátů určitě hodně stoupl, kdyby se ozval jiný, než notoricky známý zkušební tón. Hasičský sbor se proto snaží o výstrahách informovat letákovou kampaní a prevencí ve školách. Potřebné údaje si také každý může najít na webových stránkách jihomoravských hasičů.

„Máme tři druhy signálů. První je sto čtyřicet sekund trvající plynulý tón a slouží jako akustická zkouška. Lidé jej mohou slyšet každou první středu v měsíci. Druhý signál je kolísavý tón a znamená všeobecnou výstrahu a třetím je přerušovaný tón požárního poplachu. Všichni by je měli umět rozlišovat,“ říká Miškařík.

Hasiči mají podle jeho slov různé plány stanovující, jaký signál použít a které sirény spustit. „Existují například povodňové plány. Ukazují, které části by byly zaplaveny pokud by praskla nějaká konkrétní nádrž. Jednotlivé scénáře tedy máme předvoleny a jediným kliknutím se ozvou sirény v těch místech, kde je potřeba lidi varovat,“ uvádí. Pokud Brňané uslyší výstražný signál, měli by si hned zapnout celostátní veřejnoprávní televizní nebo rozhlasový program. Tam by se měli dozvědět podrobnější informace o tom, co se stalo a jak se mají zachovat.

Kateřina Slámová