VYBERTE SI REGION

Led z jezer sloužil řezníkům a pivovarníkům

Brno - Na ledě brněnských Holáseckých jezer bruslí lidé každou zimu. Starší ještě pamatují, jak se tam v létě koupávali. Na jezerech dokonce bývaly i plavecké závody. Okolní krajina si dodnes uchovala ráz pestré říční nivy či divokého mokřadu.

24.9.2012
SDÍLEJ:

Vodní systém na Černovickém potoce mezi brněnskými Holáskami a Ivanovicemi tvoří sedm jezer a tři umělé nádrže.Foto: DENÍK/ Attila Racek

Lidé se však shodují, že okolí vodních ploch už léta postupně pustne. Vedení Brna před lety připravilo stomilionový projekt na kompletní obnovu. Teď ale nejsou v rozpočtu města na revitalizaci peníze. Proto vzniká levnější varianta úpravy této přírodní památky. Je jí věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Vodní systém na Černovickém potoce mezi brněnskými Holáskami a Ivanovicemi tvoří sedm jezer a tři umělé nádrže. „Původně to bylo slepé rameno řeky Svitavy. Série jezer vznikla jeho příčným přehrazením. Tři umělé nádrže vytvořili lidé odtěžením půdy," vysvětluje ředitel Petr Laštůvka z brněnského sdružení Rezekvítek, které se zabývá ochranou přírody.

K památce se lidé nejjednodušeji dostanou od východu, z Ledárenské ulice. „Její jméno připomíná ledárnu, která stávala na počátku dvacátého století nedaleko. V zimě zásobovala ledem z jezer pivovarníky a řezníky," dodává Laštůvka.

Největší vzácností chráněného území je podle něho už to, že se takový vodní komplex s ideálními podmínkami pro život mnoha chráněných druhů ptáků a obojživelníků podařilo na území Brna zachovat. „Večerní žabí koncert, který se tam dá zažít, stojí za to. Při procházce kolem jezer mě také fascinují staré hlavaté vrby. Takových už v Brně moc neuvidíte," říká ochranář. Dodává, že často lze v okolí uvidět i bobra evropského.

Nedaleko přírodní památky vede cyklistická stezka, která směřuje až do sousedního Rakouska. Okolí jezer potěší i milovníky minerálních pramenů. Hned v těsném sousedství chráněného území je altán s artézskou studnou, ze které vyvěrá takzvaný Balbínův pramen. Větší množství vody si lidé mohou koupit v nedalekém automatu.

Jezera jsou častým cílem obyvatel z nedalekých Tuřan. „Okolí má půvab po celý rok. Nejvíc lidí tam zřejmě míří v zimě k největší nádrži Opleta kvůli bruslení," myslí si tuřanský starosta Aleš Jakubec. K jezerům chodí od dětství, bral jej tam otec kvůli rybaření.

Přírodní památka je oblíbeným místem rybářů dodnes. „Poprvé jsem tam chytal někdy kolem roku 1977 jako zhruba osmiletý. Vždycky tam bylo co lovit. Třeba líny, štiky, kapry, candáty nebo amury. Dříve však byla říční krajina mnohem malebnější. Pak se jezera stala chráněným územím. Některé zásahy byly od té doby zakázané. Jezera začala pustnout a zarůstat," tvrdí rybář a rodák z Holásek Roman Prchal.

Okolí jezer hyzdí odpad, který tam vyhazují někteří rybáři a zahrádkáři. Podle Jiřího Hájka z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu jde o dlouhodobý problém. „I když nepořádek pravidelně uklízíme, neustále se objevuje nový. Problém snad vyřeší plánovaná revitalizace jezer," myslí si úředník.

Upozorňuje, že nyní jsou všechny přírodní hodnoty, kvůli nimž bylo území prohlášené za chráněné, dochované jen částečně. „Jezera zachrání jen kompletní obnova území, zavedení přísných pravidel rybolovu a pravidelná úprava stromů a keřů v okolí," upozorňuje Hájek.

Bude nový projekt

Projekt na revitalizaci přírodní památky za přibližně sto milionů korun připravilo město už v roce 2005. Nezískalo však na úpravy dotace a v rozpočtu nemá na tak velký projekt peníze. Vedení Brna připravuje levnější variantu obnovy. „Na konci září chceme mít na stole nový projekt. Bude podstatně úspornější. Zatím víme jen to, že na podzim či na začátku příštího roku dáme přibližně jeden a půl milionu korun na kácení starých stromů, které jsou nebezpečné," uvádí mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Další fáze úprav podle něho zatím jasné nejsou. Jejich celková cena však zřejmě nepřesáhne částku deset milionů korun.

Město upustí například od plánovaného obtokového kanálu nebo odstranění velkého množství bahna a usazenin ze dna rybníků. Právě to je podle Laštůvky z Rezekvítku jedním z největších problémů jezer. Hrozí, že vodní plochy se postupně změní v bažinu. „A břehy pro změnu zarůstají nepůvodními druhy stromů. Třeba trnovníkem akátem nebo javorem jasnolistým," říká Laštůvka.

Starosta Tuřan Jakubec dodává, že kromě ochrany krajiny má obnova ještě víc zpřístupnit jezera návštěvníkům. Například úpravou pěšin nebo vytvořením naučné stezky.

AKTUÁLNÍ DÍL SERIÁLU ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Klára Židková

24.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies