VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ležácké sklepy? Šéfové přimhouřili oko, když zahlédli dělníky ochutnávat pivo

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Rtuť teploměru se šplhá sotva k jedenácti stupňům Celsia. V místnosti s vlhkou podlahou, kde se dříve skladoval led, se prolíná zvuk větráků a vůně čerstvého piva. V přítmí ležáckých sklepů pivovaru Starobrno dodnes bez zraků návštěvníků dozrává zlatavý mok. Prostory představuje další díl seriálu Za zavřenými dveřmi.

21.7.2016 AKTUALIZOVÁNO 22.7.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií

Místo, kde dodnes bez zraků návštěvníků dozrává zlatavý mok. Ležácké sklepy brněnského pivovaru Starobrno.Foto: DENÍK/Attila Racek

Manuální práce v neustálém vlhku a teplotě až jeden stupeň Celsia byla podle emeritního obchodního sládka pivovaru Bohuslava Kandrnála odjakživa velmi namáhavá a za minulého režimu podhodnocená. „Aby si sklepmistři udrželi dobré pracovníky, občas i přimhouřili oko, když zahlédli dělníky ochutnávat," vzpomíná Kandrnál.

Pivo ze sklepů považuje za nejkvalitnější a nesrovnatelně chutnější oproti filtrovanému. „Když ale sklepmistr nachytal u sudu někoho cizího, nádobu, do níž si tajně naléval, mu zabavil. Nebo dokonce rozšlápl," pokračuje. Aby pivo mohli ochutnávat, ohřívali je v nádobě s horkou vodou, jinak by bylo moc ledové.

Za náročné pokládá Kandrnál třeba sudování, tedy plnění sudů. „Ve sklepech se kvůli tomu tahaly těžké hadice. Obtížná byla i práce se sudy v horních řadách, takzvanými satláky, které se obsluhovaly z žebříků. Vypadalo vtipně, když tělo bylo v sudu a nohy se kymácely ve vzduchu a snažily se zachytit o nějakou oporu, aby se dostaly dovnitř," vypráví Kandrnál.

Přestože dřevěné sudy časem nahradily kovové tanky, péče zůstala stejná. Po vyprázdnění je dělníci ručně vymývají a čistí kartáčem. „Nejdůležitější je rozhraní, kde končí pivo a začíná pěna. Mytí trvá asi hodinu," popisuje sládek Libor Doseděl.

Největší tanky pojmou až 250 hektolitrů piva, do nejmenších se vejde hektolitrů 180. Ze sklepů putuje pivo na filtraci a nefiltrované se stáčí rovnou do sudů. „Třeba kvasnicové míří přímo do vybraných hospod, kde je záruka, že se nezkazí," říká sládek. Na kvasnicové pivo je podle něho potřeba přísně dohlížet a vyčepovat je do jedenadvaceti dnů od data výroby.

Aby pivo předčasně nezestárlo a zachovalo si kvalitu, používá se při jeho tlačení z tanků na filtraci oxid uhličitý. „Na koncentraci plynu ve sklepě dohlížejí kvůli bezpečnosti detektory, které při zvýšení rozsvítí červená světla," říká Doseděl.

Poslední tři roky připravují v pivovaru speciální pivo na předvánoční čas Starobrno Reservu. Je výhradně z moravských surovin, několika druhů sladů a tršického chmele. „Díky zvolené kombinaci sladů bude letos mít jantarovou barvu," předesílá manažerka značky Zdenka Mindlová.

Autor: Markéta Chumchalová

21.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies