VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé raději kupovali pivo v zelených lahvích. Nebo nanuky za tři koruny

Jižní Morava - V horkých dnech se děti zchlazovaly zmrzlinou a limonádami, zatímco jejich otcové popíjeli na zahrádkách vychlazené pivo. Za minulého režimu se však museli spokojit jen s omezenou nabídkou. Minipivovary, které jsou teď v módě, neexistovaly kvůli zákazu soukromého podnikání. Oblíbeným zmrzlinám a nápojům se věnuje předposlední díl seriálu Deníku Rovnost Letní retro.

17.9.2014 15
SDÍLEJ:

Sodovky a piva, které lidé kupovali v obchodech, pocházely obvykle od československých výrobců. Foto: ČTK

Pamětníci vzpomínají na lepší kvalitu piva. „To, co dnes vyrábějí nadnárodní koncerny, se nedá srovnat s pivem, které jsem pil například před čtyřiceti lety. Druhů je sice nesrovnatelně víc, ale není to ono. Proto mám radši pivo z menších soukromých pivovarů," říká sedmdesátiletý štamgast jedné ze znojemských hospod Antonín Ryšánek. Vzpomíná, jak lidé rozlišovali, jestli je pivo v zelených nebo hnědých lahvích. „Mně chutnalo pivo zásadně v zelených, ale nedokážu říct přesně proč," povídá Ryšánek.

Legendu o lepším nápoji v zeleném skle potvrzuje i Jan Pospíšil z Vyškova. „Tvrdil to už děda a já měl stejnou zkušenost," říká muž. I pivo stejné značky se prodávalo v lahvích různé barvy. „Člověk nikdy nekoupil kastl, ve kterém byly láhve stejné. Proč ale bylo pivo ze zelených lepší, to nevím," říká pamětník, který patří k fanouškům vyškovského piva. Zatímco nyní hospodští ve Vyškově čepují různé druhy piv, za minulého režimu hosté dostali jen místní. „Pouze v lepších podnicích nabízeli i plzeňské," vzpomíná Pospíšil.

Fámy o barvě lahví uvádí na pravou míru Ladislav Desenský, který od roku 1957 pracoval v pivovaru Starobrno. Podle něho jde jen o pověru, která souvisí s kratší trvanlivostí piva za socialismu. Podle tehdejších norem muselo pivo vydržet sedm dní. Naopak teď je trvanlivost až šest měsíců.

Na dně lahve se postupně usazovala sedlina z kvasinek. „Zelené lahve byly světlejší a lidé přes ně lépe zkontrolovali, jestli tam není usazenina," vysvětlil Desenský. Přitom sedlina nebyla na závadu, jen kazila estetický dojem. „Za vhodnější se přitom dají označit hnědé láhve. Kvůli tmavšímu sklu se dovnitř nedostane tolik světla," uvádí pamětník.

Oblíbené byly i nealkoholické nápoje. „Když se řekne limonáda, jako první se mi vybaví kofola. Byla hodně oblíbená, prodávali ji ve skleněných lahvích, ostatně jako všechny limonády. Měli jsme ji rádi asi hlavně proto, že připomínala zápaďáckou Coca-colu," vzpomíná Lukáš Koutný z Hodonína. Připomíná populární malinovku a žlutou limonádu. „Dlouho se nedaly sehnat, ale zdá se mi, že se pomalu vracejí do módy," myslí si Koutný.

Jihomoravané pili také třeba nápoje značky Zon a Merito. Tu druhou vyráběli v brněnské Lesné. Před dvanácti lety však firma úplně skončila.

Omezená nabídka se týkala i zmrzlin. „Vyrůstala jsem na vesnici a tam jsme moc na výběr neměli. Spíš jsme si dělali doma mraženou ovocnou dřeň. V hospodě u nás v létě ale prodávali točenou, a tu jsme si občas dávali," vypráví dvaapadesátiletá Dagmar Mikulášková z Blanska. Když kupuje zmrzlinu v obchodě, občas čte etikety. „A nestačím se divit. Myslím, že dřív se do nich nedávalo tolik náhražek jako nyní," poznamenává Mikulášková.

Břeclavan Jan Ferance vzpomíná, že si lidé mohli vybrat jen z několika málo příchutí. „Obvykle byla v nabídce jen vanilková, čokoládová a jahodová," říká šestaosmdesátiletý důchodce. Zmrzlinu ochutnal i na dovolené v Bulharsku. „Byla chuťově o dost lepší než naše. Od vnoučat vím, že i nyní tam člověk dostane lepší zmrzlinu," povídá Ferance. Vzpomíná i na odlišné ceny. „Jako děti jsme si chodili kupovat zmrzlinu za tři koruny. Teď za to není ani žvýkačka," dodává Břeclavan.

Některé oblíbené zmrzliny svého mládí si starší lidé můžou koupit pořád. Stále seženou třeba Míšu, Eskymo nebo ruskou zmrzlinu. Ta se do Československa dovážela ze Sovětského svazu. Obdélník zmrzliny v oplatku, který je i teď v obchodech, už však nepochází z Ruska.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

17.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Zdeňka Procházková.
1 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies