Drgoň veze spoj RJ 1031. Vyjíždí ze Smíchovského nádraží, kde RegioJet vozy připravuje. „Kdyby se při cestě stalo cokoliv nečekaného, zmáčkněte tohle červené tlačítko," instruuje před začátkem cesty dvojici spolucestujících. Kromě redaktora Rovnosti jede v lokomotivě také Martin Žarnovický z oddělení komunikace RegioJetu.

Podle Žarnovického jsou Vectrony lákadlo pro nové strojvedoucí. „Jsou pohodlné a velmi bezpečné. Ani při srážce ve stodesetikilometrové rychlosti s náklaďákem neutrpí strojvedoucí vážná zranění. Mají velký výkon. Z Prahy do Košic nám vozí i patnáct vagonů," říká.

Náhodného návštěvníka upoutá ovládací pult, který připomíná velín elektrárny. „Jsou tu běžné věci. Rychloměr, regulátor výkonu, měřič napětí v trolejové síti a další. Nechybí ani vysílačka, přes kterou mě může dispečer v případě problémů zastavit," popisuje některé z funkcí strojvedoucí.

Uzavřená silnice a hořící autobus. Takový pohled se naskytl Brňanům ve čtvrtek krátce po druhé hodině odpoledne.
Na Zvonařce hořel autobus. Opuštěnou ulicí lidé neprojeli kvůli kolonám

Krátce po třetí hodině odpoledne usedá na místo a rozjíždí vlak. „Musím změnit režim z posunování na jízdu. Jinak má lokomotiva omezenou rychlost na čtyřicítku," popisuje jeden z prvních kroků.

Cestující vlak nabírá na pražském hlavním nádraží. Na peronu stojí i fotograf. „Lidé si fotí vlak běžně. Někdy kvůli tomu lezou i po stromech," upozorňuje Drgoň. Jeho přivedla k železnici tradice, povolání mašinfíry se v rodině v mužské linii dědí.

Při jízdě si pozorovatel všimne podlouhlých pásů před stanicemi, které připomínají retardéry pro auta. Jsou ale položené souběžně s kolejemi. „To je systém automatického vedení vlaků. Umí nastavit rychlost a brzdění při příjezdu na nádraží," říká Drgoň.

Že přejel z České republiky do domovského Slovenska, prý pozná skoro okamžitě. „Oficiální hranice je sice most přes Moravu, ale že jsem v jiném státě, poznám i podle pražců. V České republice leží koleje na betonových, na Slovensku na dřevěných," poukazuje na rozdíl strojvedoucí.

Letiště v Tuřanech - ilustrační foto.
Příletovou halu na letišti uzavřeli kvůli opuštěnému kufru

Kousek za hranicí se málem stane neštěstí. Přes koleje přejíždí na přejezdu cyklista. Spuštěné závory i z dálky houkající vlak ignoruje. Stihl to. „Já uhnout nemůžu. Srazil jsem už šest lidí a dvě auta," vzpomíná posmutněle strojvedoucí.

Cesta z Prahy do Bratislavy měří 407 kilometrů, vlak ji zvládl za čtyři a půl hodiny. Směna Drgoňovi končí až v bratislavské stanici Nové Mesto, která RegioJetu slouží k přípravě podobně jako v Praze Smíchov. „Odpojím lokomotivu a otočím ji," shrnuje jedny z posledních úkonů směny Drgoň. Pak kokpit Vectronu osiří.

Vychutnejte si zrychleně cestu mezi Prahou a Bratislavou z pohledu strojvedoucího:

Zdroj: DENÍK/Michal Rapco