VYBERTE SI REGION

Maloměřický most přežil zkázu a ničení na konci války. Vyrostl jako Jubilejní

Brno /BRNĚNSKÉ MOSTY/ – Vojáci se s obavami blíží k mostu přes řeku. Tuší, že jsou pod ním výbušniny. Scéna připomínající film Most u Remagenu se na sklonku druhé světové války opakovala několikrát i v Brně. V noci na 26. dubna 1945 postupovali rudoarmějci do centra města také z Maloměřic. A museli překročit most přes Svitavu z roku 1928.

19.3.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Maloměřický most.

Maloměřický most.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

V Brně se Němcům nepodařilo zničit jen několik málo důležitých mostů. Podle Dušana Josefa, který o nich píše, k nim patřil třiatřicet metrů dlouhý, masivní železobetonový Maloměřický most, tehdy ještě zvaný Jubilejní. „Nacisti ho podminovali, avšak místní lidé ve spolupráci s ruskými průzkumníky přestřihli dráty vedoucí k náložím, a stavbu tak zachránili," tvrdí Josef.

V oněch dramatických hodinách osvobozovacích bojů se například Jan Paulík se svými rodiči skrýval ve sklepě domu v Selské ulici. „Mosty byly všechny podminované, báli jsme se, že to bouchne. Manželka později četla, snad v Rovnosti, příběh záchrany mostu. Rusy prý někdo provedl přes zahrady za tehdy zemědělskými staveními u ulice Selská. Zavedl je k místu, kde byla skupina Němců, která měla na starosti zničení mostu," popsal pamětník pro Encyklopedii dějin města Brna. Rudoarmějci se pak chlubili, že Němce postříleli.

Most otevřeli slavnostně přesně na desáté výročí vzniku Československa. Jeho dřevěný předchůdce z roku 1886 už neodpovídal dopravním potřebám. Od konce roku 1922 na most nesměla těžká nákladní auta. „Jak úzké dřevěné nosníky, tak i piloty a mostovka nahnívaly zubem času," vysvětlil tehdejší ředitel stavebního úřadu při předávání mostu starostovi Brna Karlu Tomešovi. Počítalo se navíc s prodloužením elektrické dráhy do Obřan.

Stavba trvala necelý rok. Nový most se třemi oblouky poutal i netradičně viditelnými ocelovými klouby o celkové hmotnosti dvaadvacet tun. „Takzvanou mostovku, která má nosnou funkci, má v horní třetině oblouků, což je neobvyklé," dodal Josef.

Maloměřický mostúčel: silniční, tramvajový, pro pěší
materiál: železobeton
vznik: 1928
cena: 750 tisíc korun
návrh: Bohuslav Fuchs a Karel Kotas
délka: 43 metrů (rozpětí oblouku 33 m)
šířka cesty: 6 metrů
výška nad řekou: 6 metrů
rozsáhlá oprava: 1995
Spojuje část Maloměřice a Obřany s Brnem-sever. Současný název dostal most v roce 1991.

Autor: Přemysl Spěvák

19.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies