VYBERTE SI REGION

Martha Elefteriadu: Málem z nás byly Maďarky

Brno - Česko-řecké zpěvačky Martha a Tena okouzlily v sedmdesátých letech miliony Čechoslováků. Teď pořádají kurzy řeckých tanců.

30.6.2008
SDÍLEJ:

Martha se kromě zpěvu věnovala například i psaní kuchařek.Foto: Deník/Jan Handrejch

Americký sen po česku zažily dvě řecké dívenky, které přijely v roce 1950 do Brna. Byly to Martha a Tena Elefteriadu, jejichž rodiče utekli z Řecka na jižní Moravu před občanskou válkou. Přestože měly jako imigrantky složitější start do života a ještě v dětství jim zemřela maminka, dokázaly zanedlouho udělat díru do světa. V sedmdesátých letech patřily mezi nejpopulárnější zpěvačky československého šoubyznysu. Příběhu česko-řeckého pěveckého dua očima Marthy Elefteriadu se věnuje Deník Rovnost v dalším díle seriálu Patnáct minut slávy.

Když v roce 1950 přivezla maminka tehdy tříletou Marthu a jednoroční Tenu do Brna, chvíli to vypadalo, že pro ně bude Československo jen přestupní stanicí. Jejich otce totiž osud zavál o pár set kilometrů vedle – do Maďarska. „Stačilo málo, a byly z nás Maďarky. Otec totiž trval na tom, abychom se přestěhovaly za ním. Netuším, jak to maminka dokázala, ale nakonec ho přesvědčila, aby přijel on za námi,“ vypráví Martha Elefteriadu.

Bez domova

Její otec začal jezdit u brněnského dopravního podniku s trolejbusem. Matka pracovala v dětských domovech, kde se starala o řecké děti, které se v Brně ocitly ze stejného důvodu jako rodina Elefteriadu. „Nejdřív jsme s Tenou v těch dětských domovech byly také, ale po čase už jsme s rodiči bydleli jako normální rodina. Maminka nám ale umřela, ještě než nám bylo deset let, a tak jsme se sestrou v domově skončily znovu. Dohromady jsme jich prošly pět,“ vzpomíná dnes jedenašedesátiletá Martha.

Žily také v dětském domově v Ivančicích u Brna. A to bylo velké štěstí. Jeho ředitelka totiž v podstatě stála u zrodu pěveckého dua, které o pár let později stanulo na vrcholu slávy.

„Byly jsme tam jediné Řekyně a všichni po nás na začátku chtěli, ať zazpíváme nějakou řeckou písničku. Paní ředitelka přivedla ostatní děti a my jsme spustily. Když jsme dozpívaly, rozhostilo se ticho. Jak říká Tena, byla to dramatická chvíle jako v nějakém americkém filmu,“ směje se Martha. Ředitelka prý začala dojetím málem slzet a rozhodla se, že takové krásné hlasy nemůže nechat jen tak. Hned na druhý den pozvala učitele hudby, který se talentovaných dívek ujal.

V té době také děvčata Elefteriadu nahrála první desku. Nešlo o tehdy klasické „elpíčko“. „Pár řeckých písniček jsme si nechaly natočit v jednom malinkatém studiu, kde děti běžně nahrávaly maminkám blahopřání k svátku. Je to taková rarita, ale myslím, že bychom to ještě doma našly,“ říká Martha.

Obě sestry zvládly bravurně češtinu a i díky tomu vyhrávaly různé školní pěvecké soutěže. V polovině šedesátých let si jich pak všiml kytarista Aleš Sigmund z brněnské skupiny Vulkán. Do té patřili i sourozenci Hana a Petr Ulrychovi. Původní plán, že budou mladé Řekyně zpívat jen sbory, se po pár zkouškách rozpadl. Místo toho totiž vytvořily se známější sourozeneckou dvojicí dvě rovnocenná dua. Po čase se Ulrychovi osamostatnili a Martha s Tenou pokračovaly se skupinou Vulkán dál.

Zpěv a studia

Kromě pěvecké dráhy se sestry vrhly na studia. Tena zkoušela operní zpěv na brněnské konzervatoři, kde vydržela dva roky. Martha po gymnáziu nejprve nastoupila na brněnskou lékařskou fakultu. „Bylo to takové moje dětské přání kvůli mamince, která zemřela hodně brzy. Vydržela jsem tam ale jenom rok. Pak nám začali promítat filmy, kde se pilovala žebra, a mně to přišlo jako moc tvrdá řezničina. Místo toho jsem propadla psychologii,“ vypráví Martha. Tu o pár let později dostudovala, na pražské Karlově univerzitě.

Zlom v kariéře zpěvaček nastal v roce 1970. Martha a Tena se zúčastnily tehdy velice populární soutěže Bratislavská lyra a podmanily si publikum. „Dlouho jsme byly na prvním místě, ale ke konci začala porota různě kalkulovat s body, aby mohla vyhrát slovenská zpěvačka Marcela Laiferová. Bylo by to poprvé, kdy by Lyru vyhrál slovenský interpret,“ vzpomíná Martha.

Slovenka nakonec zvítězila, ale publikum stálo na straně Marthy a Teny. „Lidé v sále to brali jako podraz vůči nám. Ale paradoxně nám to pomohlo. Když vyhlásili vítězku, tak se ozval šílený pískot, kdežto my na druhém místě jsme měly obrovský potlesk,“ popisuje sympatická česká Řekyně.

Ve stejném roce vydaly sestry Elefteriadu svou první dlouhohrající desku Dál než slunce vstává a byly téměř na roztrhání. Na dva roky dopředu věděly, kdy a kde budou vystupovat. Jejich popularita se projevovala třeba i tak, že po nich firma vyrábějící sladkosti pojmenovala oplatky. Martha byla čokoládová a Tena lískooříšková.
„Popularita měla i další zajímavý důsledek. Všichni totiž dokázali bez problémů plynně vyslovit docela těžké jméno Elefteriadu. Nikdo se do telefonu nezeptal dvakrát, jak se to vlastně jmenujeme,“ směje se Martha.

Sláva česko-řeckého dua se projevovala i nespočtem vyznání lásky od fanoušků. V roce 1976 však museli zamilovaní příznivci zamáčknout slzu. Mladší z pěvecké dvojice Tena se vdala za slovenského muzikanta Juraje Čierného a přestěhovala se za ním do Bratislavy.

Změna bydliště neměla na vystupování sester téměř žádný vliv, ale moc nechybělo, a bylo to opačně. „Tehdy existoval zákon, že umělec musí být zprostředkován v místě svého bydliště. Tedy v podstatě být stále k dispozici. Pro mě to znamenalo Brno, pro Tenu Bratislavu. Požádala jsem proto Pragokoncert, aby mě pustili na Slovensko. Čekala jsem, že to bude jen formalita, ale poslali mi zamítavou odpověď,“ vzpomíná Martha.
Věrna své jižanské povaze, neváhala, dojela do Prahy a namířila si to rovnou do sídla Pragokoncertu. „Byla jsem pořádně rozzlobená a oni si samozřejmě říkali, co jim to tam přijelo za buranku z Brna. Vymohla jsem si schůzku s jedním z šéfů, a i když jsme se pohádali, nakonec mi to povolení ještě ten den dali,“ popisuje Martha.

Do roku 1983 vydaly sestry šest společných alb a Martha i jedno sólové. Přibližně v polovině osmdesátých let přišel útlum. Teně se narodily děti a na pár let přerušila kariéru. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let si však mohli fanoušci česko-řecké dvojice opět užívat. A kromě Čechoslováků jim přišli na chuť i posluchači ve Skandinávii.

Martha a Tena tam totiž střídavě trávily dlouhé měsíce a kromě běžného koncertování vystupovaly i na palubách velkých lodí. „Bývaly jsme třeba půl roku tam a čtyři měsíce tady, takže se o nás doma tolik nevědělo. Ve Švédsku to ale bylo krásné a zajímavé. Stalo se mi třeba, že jsem při severské zimě čtrnáct dní neviděla denní světlo,“ přibližuje Martha, která se ve Švédsku dokonce vdala za hudebníka Iana Gustafssona.

S ním se o pár let později rozvedla a po vzoru Teny se po čase rozešla i s městem svého mládí – Brnem. Odstěhovala se do Prahy za svým tehdejším přítelem, hercem Vladimírem Kratinou. Dnes bydlí v pražských Vršovicích a její sestra, která dala Juraji Čiernému v roce 1994 také sbohem, si postavila domek v Dobřichovicích u Prahy. Na Brno ale prý nedají dopustit. „Brno nám přirostlo k srdci. Je krásné v tom, že tam lidé z umělecké branže drží hodně pospolu, což se o Praze říct nedá. A je tam úžasné publikum, které nás pořád bere za své. Lidé tam jsou takoví vstřícnější, dá se říct, že mají blíž k Řekům,“ oceňuje Martha.

Druhý domov

Nejlepší posluchači jsou ale podle ní v Řecku. Poznala je při četných vystoupeních v osmdesátých letech. „Řekové jsou na koncertech fantastičtí. Pořád vstávají, křičí bravo, dupou. Zpěváka to nabudí k lepšímu výkonu,“ soudí Martha, která se do Řecka podívala se sestrou poprvé až v roce 1975, po konci občanské války. Tehdy uvažovaly, že by se na jih Evropy přestěhovaly, nakonec však zvítězil život a kariéra v Československu.

Do Řecka se však každý rok i s Tenou alespoň jedenkrát podívá. „Jezdíme tam na tři týdny nebo měsíc. Vždy se tam dostaneme do božího rozpoložení,“ libuje si Martha. V devadesátých letech se kromě hudby vrhla Martha Elefteriadu i na vaření a začala vydávat řecké kuchařky. V roce 1992 vydaly sestry album Nejkrásnější řecké písně a v roce 1995 disk s názvem Děti z Pirea. Po roce 2000 jim vyšla ještě čtyři další alba.
Martha a Tena se teď věnují propagaci všeho řeckého. „Párkrát do měsíce koncertujeme, ale hlavně pořádáme kurzy řeckých tanců. Je o ně zájem, chodí nám tam patnáctileté dívenky i ženy, které si nás pamatují z minulosti,“ říká Martha.

Ta kromě zpívání a tancování pracuje i v nadaci Život umělce, která se snaží pomáhat mladým lidem v začátcích kariéry a podporovat ty, kteří už ji ukončili. „Byla bych ráda, kdyby si lidé v České republice vážili starších zpěváků stejně jako v Řecku. Tady se jim lidé často vysmívají, což je nehorázné. Řekové je naopak berou jako skvělou značku, něco, co má prověřenou kvalitu,“ vysvětluje členka správní rady nadace.

Současnou českou hudební scénu chválí. „Líbí se mi, jak je různorodá, bohatá ve všech možných žánrech. Myslím, že se pořád může říkat, že co Čech, to muzikant,“ soudí Martha.

Autor: Petr Škarda

30.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies