VYBERTE SI REGION

Merkur odletěl na nádvoří muzea

Brno - V barokním Brně stály tři kašny. Merkurovu, na Biskupském dvoře, navrhl Rakušan Ignác Bendl.

20.3.2008
SDÍLEJ:

Mekrurova kašna na Biskupském dvoře.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Brno ovládlo radostné očekávání. Na jeho Dolním náměstí se od rána srocují lidé zblízka i zdaleka. Slavnostně vyzdobeným centrem, které hýří barvami fasád nových barokních paláců, zní hudba. Nádheru slavnostního dne pak umocňuje účast církevních a světských špiček zemské aristokracie. Hlavní město Moravy získalo svoji novou kašnu. Tak nějak vypadal onen den, kdy v roce 1699 začala z takzvané Merkurovy kašny prýštit voda na dnešním náměstí Svobody. Její torzo je dnes na nádvoří Moravského zemského muzea v Muzejní ulici.

„Autorem kašny z konce sedmnáctého století je rakouský sochař Ignác Bendl. Ve stejné době Brno ozdobil i slavný Parnas na dnešním Zelném trhu od Jana Bernarda Fischera z Erlachu,“ uvedla historička Milena Flodrová. Barokní kašny pak doplnil ještě takzvaný Malý Parnas na dnešním Dominikánském náměstí. Centrum města věrného katolické víře tak ovládla antická božstva.

„Dříve se sochy na kašně mylně interpretovaly jako personifikace řek Svratky a Svitavy, které protékají Brnem. Jsou to ale alegorie živlů. Vulkán představuje Oheň, Ceres Zemi, Neptun Vodu a Merkur Vzduch. Ten má vztah i k Brnu. Je totiž také bohem obchodu, kterému se město tenkrát čile věnovalo,“ objasnil historik umění Miloš Stehlík.

Vodu do kašny přiváděl už třetí městský vodovod z Králova Pole. Poprvé Brňané kašny opravili v roce 1766. Další oprava přišla v roce 1835. V té době už obyvatelé města chránili kašnu před zimou dřevěným obložením i koňským trusem a slámou. Přesto odborná komise musela v polovině devatenáctého století konstatovat, že kašna opět není v dobrém stavu.

Čas brněnských kašen se v této době už ale nachýlil. Město se rozhodlo je rozebrat a prodat. „Nabízelo je v inzerátech. Mnohá blízká městečka tuto možnost přivítala a kašny umístila na svá náměstí. Rosice tak například získaly kašnu z dnešního Moravského náměstí. Jednou z mála, která tuto dobu přežila, je Parnas na Zelném trhu,“ uvedla v článku o kašnách ve Zprávách Státního památkového ústavu v Brně Petra Peterková. Merkurova kašna se tak ocitla v roce 1876 na nádvoří Biskupského dvora, tehdy Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea. Zde pod věžemi brněnské katedrály obklopený renesančními arkádami muzea dál připomíná slávu barokního Brna.

Autor: Martin Mikuláš

20.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies