VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravskou Saharu vytvořil vítr a usazeniny

Hodonínsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - Lesy v okolí přírodní památky Váté písky zachránil v předminulém století Johan Friedrich Bechtel. Nechal mezi stromy vysadit brambory.

9.4.2012
SDÍLEJ:

Národní přírodní památka Váté písky.Foto: Jiří Kameníček

Pruh po obou stranách železniční trati mezi stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz na Hodonínsku je široký přibližně šedesát metrů, dlouhý deset a půl kilometru. Vznikl kvůli požárům od jisker z parních lokomotiv. Před dvaceti lety se stal národní přírodní památkou Váté písky. O ní pojednává další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Z mořských usazenin vyvál vítr před deseti tisíci lety jejich nejjemnější části. Vznikla tím rozsáhlá oblast vátých písků. „Jsou kyselé a dosahují mocnosti až třicet metrů,“ popisuje písky aktuální plán péče o národní přírodní památku. Současné přesypy jsou pozůstatkem dun, které v těchto místech vznikly před mnoha tisíci lety.

Největšího rozšíření tam dosáhla společenstva písků pravděpodobně ve středověku, kdy byly okolní lesy vykáceny a nikdo je neobnovoval. Následná pastva zvěře vytvořila území, které teď místní nazývají Moravskou Saharou.

Větry a vichřice

Začátkem devatenáctého století byl stav lesů v okolí katastrofální. Zmizely vzrostlé porosty a převládaly křoviny. „Rovinou vanuly prudké větry, měnící se v zimě a na jaře ve vichřice. Strhávaly s sebou sníh i půdu. Uskutečnily se sice pokusy zalesnit plochy akátem, javorem a topoly, ale bez úspěchu,“ píše se v plánu péče o národní přírodní památku.

Podle knihy Rohatec: minulost a současnost se pokus o zalesnění podařil až hospodáři Johanu Friedrichu Bechtelovi, který využil zkušeností revírníka Karla Jančíka z Ratíškovic. „Jednoleté až tříleté sazenice vysazoval do připravené půdy a pěstoval způsobem zvaným lesopolaření. Do meziřadí mezi sazenice borovic, bříz, olší a modřínů nechal sázet brambory, které sloužily jak k ochraně mladých stromků, tak i k obživě místního obyvatelstva,“ popisuje kniha. Zmíněným způsobem byly postupně zalesněny málo úrodné plochy v okolí.

Úzký pruh kolem železnice však zůstal trvale nezalesněný. K zachování otevřených písčin tam přispěla právě stavba železnice z Vídně do Krakova. Nazývali ji Severní Ferdinandova dráha a vznikla v první polovině devatenáctého století. Díky ní je kolem trati bezlesý protipožární pás. Z jisker od parních lokomotiv tam často hořelo. Vzniklo tím ojedinělé společenstvo rostlin a živočichů.

V osmdesátých letech minulého století, kdy přestaly jezdit parní lokomotivy, začalo území zarůstat nálety semen borovic. Koncem osmdesátých let začali ochránci přírody stromy likvidovat. Prakticky každoroční odstraňování borovic trvá do současnosti. Od roku 1992 je pak úzký a dlouhý pás kolem železnice národní přírodní památkou.

V posledních letech minulého století ovlivnila území rekonstrukce železniční tratě. „Podél ní vznikl takzvaný zasakovací pás, pracovníci také upravili svah. Změny si vyžádaly přesun velkého množství materiálu, což ovlivnilo rostliny i živočichy,“ píše se v plánu péče o národní přírodní památku. Ochránci přírody proto vystavěli čtyřicet náhradních úkrytů pro plazy. Shromáždili také semena například kavylu písečného nebo paličkovce šedavého, které potom přiseli do nově vzniklých ploch.

K charakteristickým druhům, které se v oblasti vyskytují, patří právě trávy paličkovec šedavý, kavyl písečný a kostřava pochvatá. Dále mateřídouška úzkolistá, rozrazil ladní, pelyněk ladní nebo lnice kručinkolistá.

Některé druhy zvířat mají v přírodní památce jedno z mála míst výskytu v České republice. Žije tam řada druhů chráněných zákonem, například kudlanka nábožná, pakudlanka jižní či ploskoroh pestrý.

Silnice s otazníkem

Obyvatelé okolních obcí oblast dobře znají. „Památku máme hned vedle obce, takže tam lidé na vycházky chodí často,“ říká starosta nedalekého Rohatce Miroslav Králík. Jeho slova potvrzuje i starosta Bzence Pavel Čejka. „Z Bzence navíc vede okolními lesy stezka pro cyklisty a bruslaře, která je velmi oblíbená nejen u místních,“ dodává starosta.

V blízkosti památky se nacházejí dvě pískovny. Podle bzeneckého starosty jsou obě v provozu. „Těží se tam kvalitní písek, používaný ve stavebnictví,“ říká Čejka.

V posledních letech ohrožuje chráněnou lokalitu především stavba rychlostní silnice R55. „Už jsme ale viděli několik verzí, kudy by měla vést. Proti výstavbě se ozývaly hlasy ochránců přírody, kteří nechtějí, aby silnice vedla přes chráněná území. Teď už se delší dobu nic neděje, takže si myslím, že v dohledné době se tady silnice stavět nebude,“ poznamenává bzenecký starosta.

Váté písky

Forma ochrany: Národní přírodní památka
Vyhlášeno: 31. ledna 1992
Rozloha: 94,5 hektaru
Jak se tam dostat: Z Hodonína do Rohatce, dále po zelené turistické značce směrem na Bzenec.
Důvod ochrany: Výskyt významných pískomilných společenstev na otevřených píscích s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů.
Mapa: Turistická mapa KČT číslo 91

V Břeclavi byla odbočka na Brno

Jižní Morava - Národní přírodní památka Váté písky získala svůj charakter díky stavbě železnice, která spojila Vídeň s dalšími významnými městy tehdejšího císařství. „Byla to první trať pro parní vlaky na našem území,“ vysvětluje fanoušek železnic Ondřej Sychra. Předtím existovaly jen koněspřežky.

„Stavba byla podnikem bankovního domu Rothschildova, jenž obdržel na padesát let povolení ke stavbě a provozování dráhy z Vídně do polských Bochnic s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy a ještě některými menšími,“ popisuje plánovanou trať Ottův slovník naučný. Císařské privilegium ke stavbě získal bankovní dům v roce 1836. Záhy je převedl na nově vzniklou společnost Výhradní privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda.

Práce na trati začaly o rok později. První úsek postavili dělníci od Vídně do Břeclavi. „Z Břeclavi vedla odbočka na Brno,“ říká Sychra. Do Brna začaly jezdit vlaky v červenci 1839. „Tehdejší brněnské nádraží se nacházelo na místě nynějšího pátého a šestého nástupiště,“ dodává Sychra.

V následujících třech letech přijel první vlak také do Přerova, Olomouce a Lipníka nad Bečvou. Tam musela společnost, která železnici stavěla, práce přerušit. Náklady byly totiž vyšší, než se předpokládalo. Společnost nedostala od státu peněžní podporu, o kterou žádala. Před bankrotem ji zřejmě zachránila rostoucí nakládka v Lipníku.

Po několika letech mohla stavba pokračovat. „Už roku 1847 začala se provozovati vozba až do Bohumína a téhož roku začala se stavěti přípojka do pruského Annabergu,“ uvádí Ottův slovník naučný. Spojení s Pruskem a jeho železniční sítí se stalo klíčové. Severní dráha císaře Ferdinanda mohla být propojena s železnicí do Berlína, později i do Krakova.

Aby si společnost, která železnici stavěla a provozovala, zabezpečila palivo, koupila podle Otty uhelné doly v Ostravské pánvi a Vítkovické železárny.

V osmdesátých letech devatenáctého století obnovil císař společnosti privilegium k provozování tratě na dalších padesát let. Začátkem dvacátého století ale byly všechny dráhy zestátněny.

Chráněné druhy

Stepník rudý

Nápadný pavouk stepník rudý má tělo dlouhé devět až šestnáct milimetrů. Samice je černá, samec má zbarvení pestřejší. Černou hlavohruď doplňuje rudý zadeček se čtyřmi černými tečkami uspořádanými do čtverce. Na prvních dvou párech nohou má černobílé proužky, další dva páry zdobí oranžové chloupky. Vyskytuje se vzácně a jen v teplých nezalesněných nížinách. Jeho výskyt ohrožuje umělé zalesňování a nevhodné zemědělské postřiky.

Divizna brunátná

Divizna brunátná roste na travnatých a skalnatých stanovištích, vyhřátých svazích a také na písčinách. Někdy osidluje i železniční náspy. Podle internetového atlasu Botany.cz může dorůst až do výšky jednoho metru. Kvete v květnu a červnu tmavě fialově, vzácně také bíle. V České republice je zařazena mezi ohrožené druhy, protože ubývá míst, na nichž roste. Důvodem je nejspíš upouštění od tradičních způsobů hospodaření a pastvy.

Paličkovec šedavý

Paličkovec šedavý patří do čeledi lipnicovitých. Roste na otevřených trávnících písčin, při okrajích písčitých borů, v pískovnách a podél cest. Charakteristický je hustými trsy, které jsou vysoké patnáct až třicet centimetrů. Kvete v červnu a v červenci. Podle internetového atlasu Botany.cz se vyskytuje hlavně v západní a střední Evropě. Rozšířil se ale také na jih Skandinávie, do severní Afriky a na západní pobřeží Severní Ameriky.

JANA VONDROVÁ

Autor: Redakce

9.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka prohrála na domácím trávníku s Libercem 1:2.

Hladký poprvé chytal proti Brnu. Liberecký kouč vsadil na jeho zvýšenou motivaci

Evropský týden mobility na Moravském náměstí pod sochou Jošta představil i červené sportovní auto.
3 8

Týden mobilty představí elektromobily i nový autobus pro handicapované

Státní zástupce uznal chybu. Obviněný z krádeže bitcoinů přesto zůstane ve vazbě

Brno – Nové důkazy předložili v úterý znalec i státní zástupce. U Krajského soudu v Brně pokračovalo řízení s Tomášem Jiříkovským. Původně podle obžaloby získal provize přes pět milionů korun v bitcoinech za obchod s drogami. V této virtuální měně měl dalších šestnáct milionů ukrást. Obžaloba ho viní také z nelegálního držení zbraní.

O titul Park roku 2017 soutěží i brněnský park. Rozkládá se nedaleko Ronda

Brno /ANKETA/ – Park ve vnitrobloku mezi Křídlovickou a Zahradnickou ulicí soutěží o titul Park roku 2017. „Park je zcela nový a jeho stavba jsme konzultovali s místními obyvateli, což je jistě součástí jeho úspěchu,“ řekla za radnici Brna-střed Kateřina Dobešová.

Co vadí Jihomoravanům? Silnice i cena vody

Jižní Morava - Exkluzivní průzkum deníku Rovnost zjistil, co v kraji nejvíce trápí Jihomoravany. Nejčastěji zmiňovali špatný stav silnic, sucho a ceny vodného a stočného. Naopak ocenili veřejnou dopravu.

AKTUALIZOVÁNO

Ve vyškovských kasárnách údajně vybuchly granáty. Jeden voják zemřel

Vyškov – Jeden mrtvý voják a další zraněný. Na místě vrtulník. Panika. Evakuace. Tak to v úterý krátce před devátou hodinou ráno vypadalo podle očitých svědků poblíž hlavní budovy v areálu Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově. V místě údajně vybuchly granáty. „Všechny nás evakuovali. Jeden voják neměl šanci přežít,“ informovala Vyškovský deník Rovnost jedna z příslušnic dědické vojenské posádky

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení