VYBERTE SI REGION

Na kopečku slavili obřady plodnosti pohané

Mikulov /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ -Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova je kromě vzácných druhů zajímavá soustavou kaplí a nejstarší křížovou cestou u nás.

20.2.2012 1
SDÍLEJ:

Zvonice a kaple Sv. Šebestiána.Foto: Matuška

Je krásné si nahoře u kaple svatého Šebestiána jen sednout na rozpálený vápenec. Vnímat jeho energii a kochat se. Z vrchu je krásný rozhled do okolí. Je to místo s magickou atmosférou. Tak popisuje přírodní rezervaci Svatý kopeček na Břeclavsku vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška. Spojují se tam krásy přírody a církevní architektury. Vrchu nad Mikulovem je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Nový díl s názvem "vývěry Punkvy" čtěte v dnešním (pondělním) vydání jihomoravských Deníků Rovnost.

Svatý kopeček je jeden z kopců Pavlovských vrchů. V minulosti ho využívali jako pastviny pro dobytek hlavně tamní sudetští Němci. Po jejich odsunu nastala změna. „Pastva skončila. Už v roce 1946 úřady místo prohlásily přísně chráněným botanickým územím. Na svazích ale lidé vysadili i nepůvodní borovice. A velmi se zde rozšířil například trnovník akát. Rychle se množí. Ochranáři ho stále dokola vysekávají. Aby nebránil v růstu vzácným druhům,“ upozorňuje Matuška z CHKO Pálava.

Kromě rodinných vycházek se sám na Svatý kopeček vydává i s pilou a křovinořezem. „Kromě kácení akátů je třeba každoročně nahradit původní pastvu kosením. Někdy také uklízím odpadky po návštěvnících. Nebo tam zavítám jako doprovod exkurzí,“ svěřuje se ochranář.

V okolí Svatého kopečku také lidé můžou se štěstím narazit i na pár výra velkého. Usídlil se v severovýchodním svahu v místě starého lomu. „Tyto krásné velké sovy si chrání teritorium. Proto jich v lomu není víc. Bohužel, výři jsou stále terčem lovců,“ lituje Matuška.

Svatý kopeček je přes své přírodní krásy a zajímavosti dnes hlavně vyhledávané poutní místo s několika kaplemi a nejstarší křížovou cestou v České republice. „Výstup na Svatý Kopeček nad Mikulovem mi vždy nabízí až ohromující pohled na krásné historické město a široké okolí. Přináší jakýsi nadhled. Jistě není náhodou, že mnohá poutní místa a kostely jsou na kopcích,“ myslí si farář u mikulovského kostela svatého Václava Oldřich Chocholáč.

Lokalita s bohatou poutní historií byla v minulosti údajně původně spojená s pohanskými rituály. Ještě v sedmnáctém století se v historických pramenech vrch objevuje pod německým názvem Tanzberg. „Je pravděpodobné, že toto pojmenování skutečně upomíná na taneční obřady spojené s pohanskými kulty plodnosti a vegetace. Není ale jasné, kdy tyto rituály na Tanzbergu začaly a dokdy trvaly. Není ani zřejmé, nakolik jde o skutečné vzpomínky raně novověké křesťanské pospolitosti nebo uměle vytvořenou tradici,“ vysvětluje historik Miroslav Koudela z Regionálního muzea v Mikulově.

Ke stavbě poutního areálu a přejmenování na Svatý kopeček dal v sedmnáctém století popud olomoucký biskup a kardinál František Dietrichstein. „Chtěl vyjádřit vděčnost Bohu za překonání moru, který Mikulov a okolí sužoval v roce 1622. Snad se tím snažil i vymazat vzpomínky na místní pohanské obřady. Nebo ještě víc posílit víru v době rekatolizace stavbou nového poutního místa,“ uvádí historik.

Na vrch dnes vede čtrnáct zastavení křížové cesty. Nejprve ale dělníci na vrcholu postavili kapli svatého Šebestiána. V její těsné blízkosti je zvonice. Kromě toho tam návštěvníci narazí ještě na kaple Božího hrobu, svaté Barbory a Rozálie.

Zřejmě vzniklo nejprve sedm zastavení dnešní křížové cesty. Panuje kolem toho ale řada nejasností. „Nevíme, jestli původní zastavení stavěli rovnou jako kapličky nebo jako volně stojící sochy či kříže. Nebo jak stará je výzdoba v prvních sedmi kapličkách,“ spekuluje Koudela.

I pro něj je Svatý kopeček magické místo. „Je z něj úžasný výhled na město. Člověka vždy při pohledu na mikulovský zámek, který se krčí hluboko pod ním, napadne, proč vlastně naši předkové budovali původní mikulovský hrad na dnešním Zámeckém vrchu a ne na mnohem vyšším Svatém kopečku,“ přemýšlí historik.

Stavby na svatém Kopečku ničí nepříznivé počasí. Mikulov nyní plánuje obnovu kapliček křížové cesty. „Pro většinu jsme už našli dárce. Základní opravy chceme mít hotové letos. Také plánujeme v budoucnu opravit střechu a omítku kaple svatého Šebestiána,“ říká mikulovský místostarosta Eduard Kulhavý.

SVATÝ KOPEČEK

Forma ochrany: přírodní rezervace
Vyhlášeno: 10. 5. 1946
Rozloha: 36,08 hektaru

Jak se tam dostat: Vrch Svatý kopeček se tyčí přímo nad Mikulovem na Břeclavsku. Na místo lze vystoupat po modré turistické značce rovnou z centra města.

Důvod ochrany: naleziště jurských vápenců, jediné místo výskytu kavylu skalního, další vzácné druhy rostlin, například chrpa chlumní, kozinec rakouský, teplomilné druhy hmyzu, výskyt ještěrky zelené, užovky hladké nebo kavky obecné

Mapa: turistická mapa KČT č. 88

Mariánskou pouť pořádají v Mikulově téměř 150 let. Farář Oldřich Chocholáč říká: Přerušila ji jen světová válka

Jednou za rok na sklonku léta stoupá na Svatý kopeček u Mikulova přibližně tisícovka poutníků. Vynášejí s sebou kopii Černé Madony loretánské. Originál sochy je celoročně v kostele svatého Václava v Mikulově. Přivezl ji do tamní nejstarší lorety na Moravě kardinál František Dietrichstein. Tradice pouti trvá už téměř 150 let. „Přerušila ji jen druhá světová válka,“ upozorňuje farář u kostela svatého Václava v Mikulově Oldřich Chocholáč.

Kdy tradice mariánských poutí na Svatý kopeček začala?
Zahájil ji Augustin Bartenstein. Po svém jmenování mikulovským proboštem v roce 1861 začal s obnovou křížové cesty a kaple svatého Šebestiána na Svatém kopečku. Osmého září 1865 na slavnost Narození Panny Marie kapli vysvětil a dal tak podnět ke každoročním mariánským poutím na toto místo. Poutní tradici přerušil v letech 1938 až 1945 nacistický zákaz.

Kde je soška Černé Madony loretánské, kterou při pouti na vrch vynášíte, umístěná po zbytek roku?
Na Svatý kopeček lidé v krojích vynášejí pouze zmenšenou kopii Černé Madony. Originální socha Madony je celý rok na bočním oltáři kostela svatého Václava v Mikulově. Tam se dostala v roce 1784 po ničivém požáru nejstarší moravské lorety. Stála v místě dnešní Dietrichsteinské hrobky na mikulovském náměstí. Právě loreta, kopie domku Panny Marie z Nazaretu, byla od dob kardinála Dietrichsteina cílem mnoha poutníků.

Kdy se pouť s Madonou koná?
Poutníci Madonu vynášejí na Svatý kopeček jen jednou ročně. Vždy první zářijovou neděli. Letos připadá na druhého září. Kromě toho naše farnost pořádá i další putování zastaveními křížové cesty na Svatém kopečku. Letos například o sobotách pátého května, druhého června a šestého října.

Kolik lidí se mariánské pouti účastní?
Díky její téměř stopadesátileté tradici je to kolem tisícovky věřících nejen z Moravy, ale i z Rakouska a Slovenska. Tato pouť patří k živým tradicím Mikulova i Jihomoravského kraje.

Jaký má pouť význam pro vás?
Pro křesťana je symbol životního putování, které má mít svůj směr a cíl a často se neobejde bez obětí. I tato pouť je pro mne, tak jako pro mnohé jiné, příležitostí v závěru léta poděkovat Bohu.

Nejstarší je kaple svatého Šebestiána
Podle historika Miroslava Koudely vznikly církevní stavby na Svatém kopečku v několika etapách. „Zřejmě první na vrcholu stála kaple zasvěcená ochránci před morovou nákazou svatému Šebestiánovi,“ uvádí historik. Stavbu z let 1623 až 1630 ale zničil požár a na jejím místě vyrostla v roce 1672 nová svatyně, která je dominantou Svatého kopečku dodnes.

Oba původní zvony zničil úder blesku

Jen rok po ukončení stavby původní Šebestiánovy kaple vyrostla v roce 1931 v její blízkosti zvonice. „V roce 1767 vyhořela po úderu blesku. Požár zničil i oba původní zvony,“ zmiňuje historik Miroslav Koudela. Zvonici obnovili hned další rok. Instalovali do ní mohutný zvon. Váží přibližně čtyři a půl tuny. V roce 1768 ho ulil zvonař Jan Adam Henkelmann.

Cesta připomíná umučení Krista

K nejstarším stavbám na Svatém kopečku patří sedm ze čtrnácti zastavení křížové cesty připomínající umučení Ježíše Krista. Podle historika Miroslava Koudely jde o zastavení s číslem jedna, osm, deset, jedenáct, dvanáct, třináct a čtrnáct. „Okolo roku 1630 sedm kapliček křížové cesty odpovídalo sedmi pašijovým zastavením,“ vysvětluje Koudela. (kž)

Autor: Klára Židková

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies