Šťastná je obec, která myslí na válku v čase míru. Pod tímto heslem, které v latinském originálu zní Felix est civitas que cogitat bella tempore pacis, procházely po staletí do Brna tisíce lidí. Od středověku až do osmnáctého století.Úplně stejný, a možná i totožný nápis vyrytý do kamene neznámá ruka zabudovala do nově upravených hradeb v Denisových sadech. Nikdo neví proč, ani kdy se tam latinský text objevil.

Kamenný nápis je v dnešních Denisových sadech ukrytý v římse hradební zdi pod věží svatopetrského kostela. A to tak, že jej každý kolemjdoucí míjí bez povšimnutí. „Chodím sem často a zajímám se i o historii, ale o latinském nápisu na Petrově nic nevím,“ přiznal třeba Jan Turek, podobně jako i všichni ostatní návštěvníci parku.

Pod stejnými slovy z kamene proudily do Brna ve středověku davy poutníků a obchodníků. Podle dochovaných kreseb a rytin byla na Židovské bráně. Ta stála v místech, kde dnes Masarykova ulice ústí do ulice Nádražní.

Jeden z pěti středověkých vstupů do města nesl jméno podle osady Židů, kteří sídlili poblíž dnešní Masarykovy, dřívější Židovské ulice. Na tom, jestli je nápis v Denisových sadech přímo z Židovské brány, zbořené v roce 1867, se nemohou shodnout historici, ani památkáři. „Objevila jsem nápis teprve před dvěma lety. Jsem přesvědčená, že je to ten z Židovské brány. A do hradeb pod Petrovem jej zazdili při rekonstrukci sadů před několika lety,“ věří brněnská historička Milena Flodrová.

Nápis z roku 1508 na Židovské bráně byl o něco delší, než je zlomek na hradbách pod Petrovem. „Šťastná je obec, která myslí na válku v čase míru. Panno, pros syna, aby obyvatele města uchoval! Mistr Antonín 1508,“ zněl celý nápis na bráně. Jméno Antonín odkazuje na autora úprav brány Antonína Pilgrama.

Brněnský historik Bohumil Samek si pamatuje, že stejný nápis kdysi zdobil pilíř křížové chodby na Nové radnici. „Ještě za mých mladých let, kdy jsem měl na starosti lapidárium právě na Nové radnici, jsem jej vídal,“ vzpomíná Samek.

Z Nové radnice nápis každopádně zmizel. „Odstranili ho při rekonstrukci před šesti lety,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Ne všichni však tvrdí, že text na zdi v Denisových sadech skutečně pochází z nápisu na Židovské bráně.

Petr Kroupa, pověřený vedením brněnského památkového ústavu, je mezi těmi, kteří tomu nevěří. Nápis údajně na hradbách našel a popsal jej již v devadesátých letech minulého století. „Při stavebně­ historickém průzkumu hradeb jsem tento nápis nalezl v místech, kde je nyní zasazený. Myslím, že je tam už od patnáctého století. Stejných nápisů mohlo být tehdy víc, protože ve středověku byla podobná hesla velmi oblíbená,“ myslí si Kroupa.

I on však připouští, že text v Denisových sadech by mohl být opravdu fragmentem z průčelí Židovské brány. „Mohl by to být žert někoho ze stavebníků, kteří Denisovy sady upravovali v šedesátých letech minulého století a nápis tam už tenkrát zasadili. Každopádně v lapidáriu brněnské radnice jsem jej nikdy neviděl,“ uvažuje Kroupa, který péči o lapidárium převzal po Samkovi.