Dechla na ně hrůza. Mezi kořeny smrku ležela na tenké peřince docela malá holčička. Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. Plakala stále tišeji, přerývavě. Byla promodralá zimou. Tak líčí v románu o spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi Jsem vánočnímu stromu podoben František Kožík událost, která podnítila vznik Dětského domova Dagmar pod Wilsonovým lesem v brněnských Žabovřeskách. Brněnský deník Rovnost stavbě věnuje další díl seriálu Příběhy brněnských domů.

V předvečer Štědrého dne roku 1919 našel Těsnohlídek s přáteli v lese u Bílovic nad Svitavou na Brněnsku odložené nemluvně. „Hrůzná noční událost ho přiměla založit dětský domov a tradici vánočních stromů na náměstích. První Vánoční strom republiky vztyčili čtrnáctého prosince 1924 právě v Brně. Byla s ním spojená sbírka pro opuštěné děti. Z těchto peněz postavili o pět let později domov Dagmar," líčí brněnská historička Milena Flodrová.

Spisovatel Těsnohlídek, který se proslavil zejména soudničkami v Lidových novinách a příběhy o lišce Bystroušce, se podle historičky inspiroval vánočními stromy v dánské Kodani.

A podle dánské královny Dagmar dostal dům v brněnských Žabovřeskách jméno. „Byla to dcera českého panovníka Přemysla Otakara I. provdaná za dánského krále Valdemara II. Proslula lidumilností a péčí o chudé," připomíná Flodrová.

Domov byl slavnostně otevřený osmého prosince 1929. „Těsnohlídek se toho bohužel nedožil. Dvanáctého ledna 1928 se zastřelil přímo v redakci Lidových novin," vypráví historička.

Funkcionalistickou stavbu domova navrhl známý architekt Bohuslav Fuchs bez nároku na honorář. „Dětský domov předtím, ani pak nenavrhl," podotýká historička architektury Lenka Kudělková z Muzea města Brna.

Původně dvoupodlažní dům s rovnou střechou byl podle ní určený pro pětadvacet dětí. „Neměl to být sirotčinec, ale útulek. Sloužil dětem, než se pro ně našla náhradní rodinná péče," upřesňuje Kudělková.

Bývalí obyvatelé domova na něj rádi vzpomínají. „Do domova Dagmar jsem přišel jako jeden z prvních v necelých osmi letech. Nemocná babička se o mě po smrti rodičů nemohla starat. Dětské domovy v tehdejších dobách neměly zrovna nejlepší pověst. Šel jsem tam s velkým strachem. Bylo velké štěstí, že jsem se dostal do Dagmar. Byl v té době nejmodernější. Dodnes na něj rád vzpomínám," píše v brožuře Dagmar dětský domov v Brně: 50. výročí Arnošt Konečný.

Podle ředitele domova Daniela Kusého šlo už od začátku o zařízení, které napodobovalo spíš rodinné zázemí než ústavní péči. „Domov byl pak v šedesátých letech jeden z prvních v republice, kde se z takzvané internátní péče přecházelo na péči takzvaného rodinného typu," vysvětluje Kusý.

V roce 2006 dělníci přistavěli ještě jedno podlaží. V každém ze tří pater domova dnes žije skupina dětí, o kterou se starají dva vychovatelé.

Dětský domov Dagmar

Adresa: Zeleného 51

Architekt: Bohuslav Fuchs

Doba vzniku: 1928 1929

Sloh: funkcionalismus

Původní využití: dětský domov

Současné využití: dětský domov