VYBERTE SI REGION

Návrat má z Brna pět titulů a také manželku

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý hokejový útočník Zdeněk Návrat musel na vojně překonat zákeřnou žloutenku, v Kometě měl být jen „údržba", pak patřil k tahounům mužstva.

15.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Profimedia.cz

Chtěl se stát pilotem v armádě. Pro hokej dobře, že Zdeňka Návrata mezi záplavou uchazečů nevybrali. Výborný střelec místo toho létal po ledě. Gólový útočník v bohaté kariéře nasbíral šest mistrovských titulů. „Nejhezčí byl asi ten první s Vítkovicemi, které vyhrály ligu jen dvakrát v historii," přemýšlí rodák z Děhylova u Ostravy.

Zbylých pět triumfů spojil s Kometou, v níž pomohl v padesátých letech nastartovat nejslavnější éru klubu. Začátky tehdejší Rudé hvězdy, kterou vytvořili nejlepší hráči ze Zbrojovky a Králova Pole, přitom nebyly jednoduché. Lidé nemohli novému klubu v roce 1953 přijít na jméno. „Chodili se na nás dívat, ale přáli si, ať prohrajeme, aby nás mohli vypískat. Ale moc jsme neprohrávali, tak si na nás zvykli," směje se Návrat, který v Brně strávil sedm sezon a zažil nejúspěšnější období kariéry.

Brusle ale jako malý kluk nazouval na ostravských rybnících Černisku a Blatonku. „Rodiče mně ve sportu nebránili. Taky jsem dobře lyžoval a plaval. Jako žák jsem se dokonce stal přeborníkem Ostravy v atletice," vzpomíná někdejší útočník.

Z mateřské ostravské Slavie se v dorosteneckém věku dostal do Vítkovic. „Učil jsem se tam soustružníkem, takže mně přestup přišel vhod," pokyvuje Návrat.

Dřel, pracoval na sobě, i proto získával stále více prostoru. A už v devatenácti letech okusil nejvyšší soutěž. Za pár měsíců si jej k sobě do útoku vybral zkušený Vladimír Bouzek, s nímž se měl později potkat v Brně. „Právě on ze mě udělal hokejistu," zdůrazňuje Návrat.

Ten si už v jedenadvaceti letech vyzkoušel, jaké je křepčení s trofejí pro mistry Československa. „Ve Vítkovicích jsme tehdy měli vynikající tým. Bohužel už z tehdejšího kádru žijeme jen dva," posteskne si.

Rok po zisku titulu jej čekala velká škola života. Narukoval do Bratislavy. A zažil tam i nepříjemné období. „Chodili jsme na čáru, na hranicích jsme totiž stavěli oplocení. Byla to velká dřina a občas jsme pili vodu z kaluží," vypráví Návrat.

Špatná hygiena však předznamenala zlé následky. „Dostal jsem žloutenku, Franta Vaněk tyfus. To nám zrovna moc nepřidalo," skřípe zuby.

Nemoc však stvrdila celoživotní přátelství „velké hokejové trojky". „Vzal si nás na starost Bohuš Prošek. Byl už na vojně mazák. Moc nám pomohl. Nevím, jak bychom bez něj dopadli. Taky se přimluvil, abychom nemuseli na výcvik," chválí kamaráda.

Právě trio NávratVaněk Prošek vytvořilo v Kometě druhou formaci za ostříleným elitním útokem Vlastimila Bubníka. „Zpočátku nám říkali údržba. Pořád jsme chtěli výkonnostně dohnat první útok. Nechtěli jsme vypadat trapně, a tak jsme museli šlapat," říká skromně Návrat, který v Brně nastřílel 55 gólů.

Tři kamarádi

S parťáky z útoku si náramně rozuměl. Každý přispěl svým stylem a dobře se doplňovali. „Franta Vaněk byl vyloženě technický hráč. Uměl dobře kličky, puk skvěle rozdával. Centr, jak má být. Bohuš byl pracant, dříč. A já dával docela dost gólů," líčí Návrat.

Nově vzniklá Rudá hvězda mohla slavit ligový triumf hned v první sezoně své existence. O triumfu Sparty však rozhodl jeden z nejdiskutabilnějších gólů v československé historii. Kometa v klíčovém duelu vedla 1:0, Pražané ale díky brance Karla Guta srovnali. „Gól vůbec nepadl. Puk spadl na síťku zezadu. Normálně na ní ležel a sudí branku uznal. Přišli jsme o titul," má jasno Návrat.

Pak už nic nestálo v cestě nejslavnějším létům Komety. Její hráči sebevědomě drtili protivníky a sbírali tituly se stejnou samozřejmostí, jako se v prosinci slaví Vánoce.

Od roku 1955 pomáhal Brňanům k velkým vítězstvím také Vladimír Bouzek, který se po ukončení hráčské kariéry dal na trenéřinu. „Měl úžasný čich na hru a s hráči se nemazal. Klidně vyhodil nejlepšího kamaráda, jen to hvízdlo. Byl sice malý, ale nebál se nikoho. A klidně si dovolil nepostavit nejlepšího hráče, pokud se mu nedařilo," popisuje Návrat.

Ten sice pravidelně nezářil v reprezentačním dresu, přesto si v něm připsal dvanáct startů. Možná mu uškodilo, že patřil do týmu, který v roce 1956 vyhořel na olympiádě v Cortině d'Ampezzo.

Neslavná Itálie

Do Itálie tehdy odjel kompletní druhý brněnský útok. I když se mu dařilo i pod pěti kruhy, kvůli propadáku mužstva se výkony jedné formace příliš neřešily. „Jako tým jsme na turnaji udělali herně moc chyb. A navíc tehdy panovaly zvláštní poměry. Zápas s Američany jsme dohráli o půlnoci. Osprchujete se, najíte se a na hotelu jste ve tři ráno. Přitom další den dopoledne jsme měli na programu další zápas. Utahaní a ospalí jsme prohráli se Švédy 0:5," pamatuje si Návrat.

A tak si spravil chuť alespoň na klubové úrovni. Kromě sbírání titulů si díky Brnu užil i cesty na Západ, který byl tehdy běžným lidem zapovězený. „Hráli jsme třeba Spenglerův pohár," říká Návrat.

Jeho éra v Kometě se uzavřela v roce 1960. „Hrozilo, že mě v klubu budou nutit do civilního povolání. Trochu jsem utekl. O dva roky dřív už se vrátil do Kladna Bohouš Prošek, šel jsem taky domů," objasňuje.

Vítkovicím, které balancovaly mezi první a druhou ligou, pak pomáhal pět let. Další hokejové radovánky mu znemožnily bolavé klouby. „Začaly mě hodně zlobit kyčle. Musel jsem na operaci, obě mám umělé. I proto jsem skončil," rozkrývá důvody ukončení kariéry ve 34 letech.

Ve Vítkovicích pak jako trenér vedl mladší i starší dorost, s nimiž získal mistrovské tituly, koučoval také v Havířově. Až do důchodu pracoval v dodavatelsko-inženýrském závodě. „Jak se bavím teď? Co můžete dělat po osmdesátce? Ale říkají o mně, že jsem nestárnoucí dědek," směje se Návrat.

Ten stále fandí Vítkovicím a navštěvuje jejich zápasy. „Na stadionu se scházíme v takovém koutku starších. Říkají tomu urnový háj. Žertovat je potřeba. Člověk nesmí být pořád smutný," zdůrazňuje.

Z Brna má kromě titulů také životní lásku. „Manželka Líba hrála kdysi volejbal za Komárov. Kupodivu se mnou celou dobu zůstala," je vděčný Návrat.

Zdeněk Návrat

Narozen: 25. května 1931 v Děhylově u Ostravy

Povolání: hokejový útočník a trenér

Hráčská kariéra: Slavia Ostrava (do roku 1948), Vítkovice (1948-1953, 1960-1965), Kometa (1953-1960)

Trenérská kariéra: Vítkovice (mládež), Havířov

Největší úspěchy: šestinásobný mistr republiky (s Vítkovicemi 1952, s Brnem 195558, 1960), účastník zimních olympijských her v roce 1956 (5. místo)

Reprezentace: 12 duelů/6 gólů

Rodina: manželka Líba, syn Zdeněk

Zajímavost: Návrat patří do proslulého druhého útoku Komety, kde nastupoval s Vaňkem a Proškem

Autor: Tomáš Svoboda

15.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies