VYBERTE SI REGION

Navrhovaný růst Brna okolní obce odmítají

Brno /20 ILUZÍ 20 LET DEMOKRACIE/ - Přestože se v Brně denně pohybuje přes půl milionů lidí, počet stálých obyvatel klesá. Rozšíření města o další obce vázne na jejich nesouhlasu.

3.3.2010 11
SDÍLEJ:

Ilustrační: Brno-leteckyFoto: Archiv DENÍKU

Předchozí díly seriálu 20 iluzí 20 let demokracie najdete ZDE

Stejně jako všechna města v České republice i Brno podle oficiálních čísel stále ztrácí obyvatele. Trendem poslední doby je totiž stěhování lidí na venkov a do satelitních vesniček v okolí měst. Takže zatímco v roce 2001 mělo Brno 382 tisíc obyvatel, v současnosti jich má o více než deset tisíc méně.

Vedení města proto nabízelo okolním obcím připojení. Ty to odmítly. Podle jejich zástupců by spojením s Brnem více ztratily než získaly. Vývoji počtu obyvatel Brna a snahám připojit okolní obce k městu se věnuje předposlední díl seriálu Deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

V roce 1919 se Brno stalo druhým největším městem republiky. Tehdy se doslova ze dne na den rozrostlo o jedenadvacet bývalých předměstí a dvě samostatná města, Královo Pole a Husovice, a dostalo přívlastek „velké“. Díky tomuto rozšíření se Brno zvětšilo téměř sedmkrát a počet jeho obyvatel stoupl o více než sto tisíc. „Konkrétně 16. dubna 1919 se plocha Brna zvětšila z necelých dvou tisíc hektarů na více než dvanáct tisíc a počet obyvatel vzrostl z 131 663 na 221 758 osob. Od té doby se také říká velký jako Brno,“ upřesnila brněnská historička Milena Flodrová.

Tehdejší spojení s okolními obcemi přineslo všem velké výhody. Třeba v podobě jednotné kanalizační, vodovodní i elektrické sítě. Ta některým připojeným obcím dříve chyběla. „Připojení mělo také významný vliv na rozvoj dopravy, vždyť dříve existovala v Brně jediná linka z Králova Pole do Pisárek. Přitom mnoho lidí z předměstí pracovalo ve velkých továrnách na Cejlu nebo v Křenové ulici. Začaly se také tvořit zárodky brněnských sídlišť,“ vysvětlil známý brněnský architekt a odborník na urbanismus Josef Němec.

Politické tlaky

Po tomto velkém rozšíření se však další růst téměř zastavil. „Komunisté rozvoj Brna zarazili z politických důvodů. Dali přednost Bratislavě jako hlavnímu slovenskému městu a taky uspokojili vedení menších měst kolem Brna,“ dodal Němec. Přesto se v roce 1944 k Brnu připojila Líšeň a v roce 1971 Bosonohy, Dvorska, Chrlice, Ivanovice, Jehnice, Ořešín a Žebětín. Poslední obcí, která se stala brněnskou městskou částí, byl Útěchov v roce 1980.

Snaha o připojení dalších obcí na sebe nenechala dlouho čekat. „Vzpomínám si, že první snahy o připojení naší obce k Brnu se objevily už za minulého režimu v osmdesátých letech. Tehdy jsme naštěstí odolali. Neměli jsme zájem být součástí Brna,“ říká bývalý starosta Bílovic nad Svitavou Vilém Kleveta.

Po změně režimu v roce 1989 podobné snahy usnuly. Připojení ostatních obcí by totiž nepřineslo žádné výraznější změny. „V době, kdy jsem byl na radnici, by Brno nezískalo žádné výhody z daňových výnosů. Tehdy totiž stát rozděloval městům peníze podle odstupňované tabulky, a protože jsme nedosáhli půl milionu obyvatel, nemělo to pro nás žádný smysl,“ objasnil bývalý brněnský primátor z let 1998 až 2004 Petr Duchoň.

Konkrétní nabídka na připojení se objevila až v roce 2005. Tehdy brněnští sociální demokraté navrhovali, aby se k městu připojilo zhruba jedenáct okolních obcí. To mělo přinést výhody jak pro ně, tak i pro město. „Byla to spíše snaha upozornit, že Brno má potenciál dál růst. Ve městě je totiž bez ohledu na hranice jeho území o hodně více lidí než stálých obyvatel. Přestože se lidé často stěhují za bydlením do jiných míst jižní Moravy, stále každodenně dojíždějí do Brna za prací a za zábavou,“ podotýká předseda brněnské organizace ČSSD Jeroným Tejc.

Tehdy argumentoval tím, že krajské město získává na jednoho obyvatele daleko větší dotaci ze státního rozpočtu než menší obec. „Koeficient, na jehož základě se vypočítává příspěvek státu na jednoho obyvatele, je v případě Brna ve srovnání s malými obcemi téměř trojnásobný. A peníze, které bychom tak vybrali, bychom mohli použít ve prospěch malých obcí,“ doplňuje Tejc.

Možnost připojit se tehdy měly obce jako Bílovice nad Svitavou, Střelice, Troubsko, Ponětovice, Podolí, Popůvky, Ochoz u Brna, Šlapanice, Moravany, Ostopovice či Modřice. Brno tak mohlo získat navíc téměř dvacet tisíc obyvatel. To mohlo pomoci mimo jiné i potvrdit oficiální pozici druhého největšího města České republiky, kterou může s růstem Ostravy v budoucnu ztratit. „Je pravda, že si Brno před Ostravou udržovalo poměrně solidní náskok. Ale v posledních letech začíná Ostrava Brno dohánět,“ zhodnotil postavení obou měst analytik internetového portálu Finance.cz Lukáš Buřík.

Přesto hlavní důvod, proč chtělo Brno okolní obce připojit, byl údajně jiný. „Aglomerace Ostravy je už nyní daleko větší a spojením s okolními městy bude konkurovat spíše Praze než jihomoravské metropoli. Každý z Brňanů si ovšem na skutečnost, že Brno je druhé největší město České republiky, potrpí a nechce o to přijít,“ podotýká Tejc.

Jak se dosud rozšiřovalo Brno.

Chtějí nezávislost

Žádná z obcí ovšem nabídku před pěti lety nepřijala. V odmítnutí viděly více výhod než nevýhod. Starostové navíc nevěřili tomu, že skutečně získají více peněz. Předpokládali spíš, že si je ponechá krajské město. „V roce 2005 jsme připojení odmítli, protože jsme chtěli zůstat samostatnou obcí. Znali jsme totiž problémy sousedních městských částí, například Maloměřic nebo Obřan. Peníze ze státního rozpočtu jim totiž přerozděluje brněnský magistrát a městské části dostávají pouze část peněz na údržbu. O dotace na investice a opravy musí žádat zvlášť,“ vysvětlil zásadní problém bílovický starosta Kleveta. Dodal, že jedinou výhodu viděl v tom, že do obce bude jezdit městská hromadná doprava. I bez připojení však do Bílovic jezdí autobus pravidelně a s dopravou nemají podle něj problém.

Podobně argumentuje i starosta další z obcí, která se mohla s Brnem spojit. „Nevidím jediný dobrý důvod, proč bychom to měli udělat. Oficiální výzvu jsme nikdy nedostali, ale taková věc přesto nepřipadá v úvahu. V současné době jsme svými pány. Brněnské městské části mají problémy s přerozdělováním peněz, a proto nevěřím, že bychom na tom byli lépe než nyní. Dopravu vyřešil Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje a po Brnu v podstatě nic nechceme,“ říká starosta Ochozu u Brna Vlastimil Čoupek.

Nevýhodou tak podle starostů může být jen to, že obce se nacházejí v jiných tarifních pásmech. „Městská hromadná doprava je tu ve třetím pásmu, a je pro naše lidi tedy dražší. Přesto se nám samostatnost bohatě vyplatí,“ souhlasí bývalý starosta Modřic Jaromír Valenta.
Připojení obcí se proto zatím nepodařilo. Tejc i tak tento nápad úplně neopouští. „Vyslovili jsme myšlenku a je teď na obcích, aby se rozhodly, zda je pro ně výhodnější spojit se s Brnem. Určitě je zapotřebí najít nějaký vhodný model spolupráce, aby peníze, které díky připojeným obcím vybereme navíc, zůstaly jim. Taková spolupráce přinese prospěch všem,“ je stále přesvědčený Tejc

Současně však tvrdí, že okolní obce nelze k připojení nutit. A tak Brno bude muset na své rozšíření počkat. „Důležité je, aby iniciativa vzešla z konkrétní obce a tamní zastupitelé, a hlavně obyvatelé se s navrhovaným připojením ztotožnili. Určitě by se tam muselo konat místní referendum. To je jediná cesta, jak takového rozhodnutí dosáhnout,“ myslí si Tejc.

Brno se tedy překonání čtyřsettisícové hranice v počtu obyvatel asi jen tak nedočká. Platí to ovšem pouze pro oficiální počet obyvatel. Reálně je totiž v Brně každý den kolem půl milionu lidí. Podle studie Masarykovy univerzity, respektive jejího Centra pro regionální rozvoj, zveřejněné v minulém roce, totiž každý všední den pobývá ve městě o 150 tisíc více lidí, než kolik jich v Brně má trvalé bydliště.

Celkový počet zvyšují hlavně ti, kteří do města dojíždějí za prací. Je jich asi sedmdesát tisíc. Dále je to zhruba pětačtyřicet tisíc studentů, kteří nejsou z Brna. Zbytek lidí do Brna přijíždí za různými službami nebo jako turisté. Do součtu se počítají i ti, kteří v Brně bydlí, ale nemají ve městě trvalé bydliště. Patří mezi ně například mladí absolventi univerzit, kteří v Brně pracují a žijí, ale nejsou tam nahlášení k pobytu.

Půl milionu denně

Celkový počet lidí zaplňujících ulice krajského města se bude nadále zvyšovat. Podle odhadů bude za deset let denně ve městě pobývat až 550 tisíc lidí. „V roce 2010 bude do Brna dojíždět až 166 tisíc lidí a deset let poté dokonce 174 tisíc osob,“ píše v uvedené studii jeden z jejích tvůrců Daniel Seidenglanz. Podle něj je daný trend způsobený tím, že lidé jsou více ochotní dojíždět za prací na delší vzdálenosti.

Současné vedení města se proto chce zaměřit hlavně na to, aby lidé, kteří v Brně žijí, si skutečně trvalé bydliště ve městě nahlásili. „Brno musí být pro lidi atraktivní. Můžeme například nabízet různé druhy startovacích bytů a podobně,“ myslí si náměstek brněnského primátora Martin Ander. Studie Centra pro regionální rozvoj totiž navíc předpovídá, že počet lidí s trvalým bydlištěm v Brně bude v dalších deseti letech spíše stagnovat nebo jen mírně narůstat.

Vážení čtenáři, seriál 20 iluzí 20 let demokracie najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Michal Kárný

3.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

AKTUALIZOVÁNO

Vlak srazil ženu na nádraží v Rosicích. Na místě zemřela

Rosice – Pod koly vlaku zemřela šestatřicetiletá žena v sobotu v Rosicích u Brna. Podvečerní nehoda komplikovala vlakovou dopravu na trati mezi Brnem a Jihlavou.

AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies