VYBERTE SI REGION

O banánech se na Moravě mluvilo jen šeptem

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Vzpomínám si, jako by to bylo dnes. Maminka z města přinesla síťovku s mandarinkami a obřadně ji položila na stůl. Musely jsme si se sestrou umýt ruce, poklidit stůl a každá jsme dostala jednu mandarinku, kterou jsme podle maminčiny rady rozdělily na dílky. Vůbec poprvé.

9.7.2014 7
SDÍLEJ:

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem.Foto: ČTK

Na den, kdy chtěla udělat radost svým dcerám, ale dlouho nezapomněla ani matka Brňanky Elišky Blatné. „Po prvním soustu jsem totiž zkřivila pusu a okamžitě mandarinku vyplivla. Byla hrozně kyselá. Matka mi to pak ještě dlouho vyčítala. Tropické ovoce se holt tehdy špatně shánělo, a když už se k němu člověk dostal, nikdo mu nemohl zaručit, že bude zároveň sladké," směje se Blatná. Právě ovoci a obtížím při jeho shánění se věnuje další díl seriálu Rovnosti Letní retro.

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem. „Nikdy jsme nevěděli, kdy nebo kam zboží dorazí. Informace se šířily různě, hlavně po sousedkách. Neexistovalo, že bych si řekla, že jdu koupit třeba kilo pomerančů. Dostali jsme to, co zrovna bylo," zavzpomínala jedenaosmdesátiletá Marie Zouharová z Blanska.

Fronty podle ní byly běžné. A to, že si je člověk vystál, ještě nic nezaručovalo. „Někdy jsme stáli třeba hodinu, a stejně jsme odešli s prázdnou," dodává důchodkyně.

Souhlasí s ní i Anna Štosová ze Sudoměřic na Hodonínsku. „Fronty se táhly až na ulici a stálo v nich i přes padesát lidí. Stávalo se navíc, že když jsem přišla na řadu, už na mě nezbylo. I na Vánoce byl počet ovoce omezený, na příděly. Každý mohl dostat třeba maximálně kilo banánů," vzpomíná žena.

Právě přídělový prodej ale mnohdy pomohl k tomu, aby se dostalo na více zákazníků. „Prodávala jsem zboží v kantýně. Lidé si nekupovali tak jako dnes například tři banány nebo mandarinky. Vystáli frontu a brali si jich kilo. Následně pak ještě objednávali v obchodech ve své obci další kilo. Když bylo nějaké zboží nedostatkové, chtěli ho všichni co nejvíc a nechtěli se podělit," popisuje vyškovská prodavačka Alena Valčíková.

Na dodávky ovoce vzpomíná i Miroslava Dokoupilová, kterou před revolucí zaměstnával státní podnik Zelenina Brno. „Pracovala jsem tehdy jako vedoucí prodejny i jako vedoucí učňovské prodejny v Boskovicích. Objednávky jsme dělali přes státní podnik. Někdy jsme dostali celou objednávku, někdy jen polovinu nebo čtvrtinu. Nedostatkové byly hlavně banány, mandarinky a pomeranče," zavzpomínala.

S ovocem a zeleninou v osmdesátých letech obchodoval také Vladislav Rakušan ze Znojma. Měl tehdy na starosti odbyt v někdejším zemědělském družstvu Práče. „Největší zájem byl o meruňky, broskve a jablka. Ze zeleniny o okurky," vzpomíná.

Obchod s ovocem a zeleninou podle něj někdy bývala dobrodružná práce. „Každoroční zkouškou byla sezona broskví. Je to ovoce, které vám vyteče z bedny, když ho neprodáte rychle. Vozili jsme je na aviích do Liberce, do Plzně, prostě kde byl odbyt. Po tehdejších silnicích. Chladicí vozy nebyly, ani žádné jemně odpružené speciální kamiony. Prodat jsme je museli do druhého dne, smlouvy s odběrateli, kteří by je automaticky kupovali, nebyly," upozorňuje obchodník.

Prodej ovoce a zeleniny v Jihomoravském kraji měl na starosti otec Václava Kubíčka, který v oboru zůstal dodnes. „Tropického ovoce bylo i podle tátova vyprávění strašně málo. Ani my jsme ho doma téměř vůbec nemívali, mimo Vánoce," říká Kubíček. Právě na štědrovečerní stoly se ale dostaly vedle pomerančů a banánů také jindy nemyslitelné datle a fíky.

Ani ceny, na něž někteří dosud s láskou vzpomínají, nebyly tak růžové. Kilo jablek za šest nebo kilo banánů za sedmnáct československých korun nebyla částka, kterou lidé mohli tahat z peněženek na potkání. „Ve srovnání s tehdejšími příjmy, byly obecně vyšší i ceny potravin. Nyní rodiny zvládnou zaplatit mnohem více věcí, například kabelovou televizi nebo internet. I to ovoce si můžou dopřávat častěji," doplnil brněnský analytik Michal Kozub.

Autor: Anna Fajkusová, Redakce

9.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies