VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O banánech se na Moravě mluvilo jen šeptem

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Vzpomínám si, jako by to bylo dnes. Maminka z města přinesla síťovku s mandarinkami a obřadně ji položila na stůl. Musely jsme si se sestrou umýt ruce, poklidit stůl a každá jsme dostala jednu mandarinku, kterou jsme podle maminčiny rady rozdělily na dílky. Vůbec poprvé.

9.7.2014 7
SDÍLEJ:

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem.Foto: ČTK

Na den, kdy chtěla udělat radost svým dcerám, ale dlouho nezapomněla ani matka Brňanky Elišky Blatné. „Po prvním soustu jsem totiž zkřivila pusu a okamžitě mandarinku vyplivla. Byla hrozně kyselá. Matka mi to pak ještě dlouho vyčítala. Tropické ovoce se holt tehdy špatně shánělo, a když už se k němu člověk dostal, nikdo mu nemohl zaručit, že bude zároveň sladké," směje se Blatná. Právě ovoci a obtížím při jeho shánění se věnuje další díl seriálu Rovnosti Letní retro.

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem. „Nikdy jsme nevěděli, kdy nebo kam zboží dorazí. Informace se šířily různě, hlavně po sousedkách. Neexistovalo, že bych si řekla, že jdu koupit třeba kilo pomerančů. Dostali jsme to, co zrovna bylo," zavzpomínala jedenaosmdesátiletá Marie Zouharová z Blanska.

Fronty podle ní byly běžné. A to, že si je člověk vystál, ještě nic nezaručovalo. „Někdy jsme stáli třeba hodinu, a stejně jsme odešli s prázdnou," dodává důchodkyně.

Souhlasí s ní i Anna Štosová ze Sudoměřic na Hodonínsku. „Fronty se táhly až na ulici a stálo v nich i přes padesát lidí. Stávalo se navíc, že když jsem přišla na řadu, už na mě nezbylo. I na Vánoce byl počet ovoce omezený, na příděly. Každý mohl dostat třeba maximálně kilo banánů," vzpomíná žena.

Právě přídělový prodej ale mnohdy pomohl k tomu, aby se dostalo na více zákazníků. „Prodávala jsem zboží v kantýně. Lidé si nekupovali tak jako dnes například tři banány nebo mandarinky. Vystáli frontu a brali si jich kilo. Následně pak ještě objednávali v obchodech ve své obci další kilo. Když bylo nějaké zboží nedostatkové, chtěli ho všichni co nejvíc a nechtěli se podělit," popisuje vyškovská prodavačka Alena Valčíková.

Na dodávky ovoce vzpomíná i Miroslava Dokoupilová, kterou před revolucí zaměstnával státní podnik Zelenina Brno. „Pracovala jsem tehdy jako vedoucí prodejny i jako vedoucí učňovské prodejny v Boskovicích. Objednávky jsme dělali přes státní podnik. Někdy jsme dostali celou objednávku, někdy jen polovinu nebo čtvrtinu. Nedostatkové byly hlavně banány, mandarinky a pomeranče," zavzpomínala.

S ovocem a zeleninou v osmdesátých letech obchodoval také Vladislav Rakušan ze Znojma. Měl tehdy na starosti odbyt v někdejším zemědělském družstvu Práče. „Největší zájem byl o meruňky, broskve a jablka. Ze zeleniny o okurky," vzpomíná.

Obchod s ovocem a zeleninou podle něj někdy bývala dobrodružná práce. „Každoroční zkouškou byla sezona broskví. Je to ovoce, které vám vyteče z bedny, když ho neprodáte rychle. Vozili jsme je na aviích do Liberce, do Plzně, prostě kde byl odbyt. Po tehdejších silnicích. Chladicí vozy nebyly, ani žádné jemně odpružené speciální kamiony. Prodat jsme je museli do druhého dne, smlouvy s odběrateli, kteří by je automaticky kupovali, nebyly," upozorňuje obchodník.

Prodej ovoce a zeleniny v Jihomoravském kraji měl na starosti otec Václava Kubíčka, který v oboru zůstal dodnes. „Tropického ovoce bylo i podle tátova vyprávění strašně málo. Ani my jsme ho doma téměř vůbec nemívali, mimo Vánoce," říká Kubíček. Právě na štědrovečerní stoly se ale dostaly vedle pomerančů a banánů také jindy nemyslitelné datle a fíky.

Ani ceny, na něž někteří dosud s láskou vzpomínají, nebyly tak růžové. Kilo jablek za šest nebo kilo banánů za sedmnáct československých korun nebyla částka, kterou lidé mohli tahat z peněženek na potkání. „Ve srovnání s tehdejšími příjmy, byly obecně vyšší i ceny potravin. Nyní rodiny zvládnou zaplatit mnohem více věcí, například kabelovou televizi nebo internet. I to ovoce si můžou dopřávat častěji," doplnil brněnský analytik Michal Kozub.

Autor: Anna Fajkusová, Redakce

9.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Maketa Německého domu na brněnském Moravském náměstí stojí načerno. Chybí ji stavební povolení.
11 5

Maketa Německého domu na Moravském náměstí stojí načerno. Nemá stavební povolení

Ilustrační foto.
2

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Policisté zastavili auto kvůli překročení rychlosti. Řídil šestnáctiletý mladík

Brno – Rychlou jízdou na sebe minulý týden upozornil zdrogovaný mladík, který projel židenickou Jedovnickou ulicí rychlostí dvaadevadesát kilometrů za hodinu. „Poté, co ho policisté zastavili, předložil řidič doklady k autu. Řidičský průkaz ale ne. Ukázalo se, že je mu teprve šestnáct," sdělil v pondělí policejní mluvčí Pavel Šváb.

Za kávu mu platí místo penězi dobrým skutkem. Inspirovala ho dalajlámova kočka

Brno - Dostat kávu, aniž by museli sáhnout do peněženky, mohou lidé od června na Zelném trhu. „U nás všichni platí dobrým skutkem," říká autor nápadu Libor Hoření.

Čtvrt hodiny nebeského divadla? Ohňostroj na Špilberku chystali patnáct hodin

Brno /REPORTÁŽ/ - Špilberk obsadili v osm hodin ráno. A večer z něj Brňanům ukázali, jak vypadá Nebe na zemi. Než ale ohňostrůjci ze společnosti Flash Barrandov SFX závěrečnou show festivalu Ignis Brunensis pod tímto názvem odpálili, čekaly je ještě dlouhé hodiny práce na jihozápadním bastionu hradu, přímo pod pražícím sluncem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies