VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O banánech se na Moravě mluvilo jen šeptem

Jižní Morava /LETNÍ RETRO/ - Vzpomínám si, jako by to bylo dnes. Maminka z města přinesla síťovku s mandarinkami a obřadně ji položila na stůl. Musely jsme si se sestrou umýt ruce, poklidit stůl a každá jsme dostala jednu mandarinku, kterou jsme podle maminčiny rady rozdělily na dílky. Vůbec poprvé.

9.7.2014 7
SDÍLEJ:

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem.Foto: ČTK

Na den, kdy chtěla udělat radost svým dcerám, ale dlouho nezapomněla ani matka Brňanky Elišky Blatné. „Po prvním soustu jsem totiž zkřivila pusu a okamžitě mandarinku vyplivla. Byla hrozně kyselá. Matka mi to pak ještě dlouho vyčítala. Tropické ovoce se holt tehdy špatně shánělo, a když už se k němu člověk dostal, nikdo mu nemohl zaručit, že bude zároveň sladké," směje se Blatná. Právě ovoci a obtížím při jeho shánění se věnuje další díl seriálu Rovnosti Letní retro.

Zatímco k jablkům se přes známé a příbuzné na venkově snadno dostávali i lidé ve městech, sehnat banány nebo citrusové ovoce nebylo před revolucí jednoduché. Zaručené zprávy, kam přivezou banány, se šířily šeptem. „Nikdy jsme nevěděli, kdy nebo kam zboží dorazí. Informace se šířily různě, hlavně po sousedkách. Neexistovalo, že bych si řekla, že jdu koupit třeba kilo pomerančů. Dostali jsme to, co zrovna bylo," zavzpomínala jedenaosmdesátiletá Marie Zouharová z Blanska.

Fronty podle ní byly běžné. A to, že si je člověk vystál, ještě nic nezaručovalo. „Někdy jsme stáli třeba hodinu, a stejně jsme odešli s prázdnou," dodává důchodkyně.

Souhlasí s ní i Anna Štosová ze Sudoměřic na Hodonínsku. „Fronty se táhly až na ulici a stálo v nich i přes padesát lidí. Stávalo se navíc, že když jsem přišla na řadu, už na mě nezbylo. I na Vánoce byl počet ovoce omezený, na příděly. Každý mohl dostat třeba maximálně kilo banánů," vzpomíná žena.

Právě přídělový prodej ale mnohdy pomohl k tomu, aby se dostalo na více zákazníků. „Prodávala jsem zboží v kantýně. Lidé si nekupovali tak jako dnes například tři banány nebo mandarinky. Vystáli frontu a brali si jich kilo. Následně pak ještě objednávali v obchodech ve své obci další kilo. Když bylo nějaké zboží nedostatkové, chtěli ho všichni co nejvíc a nechtěli se podělit," popisuje vyškovská prodavačka Alena Valčíková.

Na dodávky ovoce vzpomíná i Miroslava Dokoupilová, kterou před revolucí zaměstnával státní podnik Zelenina Brno. „Pracovala jsem tehdy jako vedoucí prodejny i jako vedoucí učňovské prodejny v Boskovicích. Objednávky jsme dělali přes státní podnik. Někdy jsme dostali celou objednávku, někdy jen polovinu nebo čtvrtinu. Nedostatkové byly hlavně banány, mandarinky a pomeranče," zavzpomínala.

S ovocem a zeleninou v osmdesátých letech obchodoval také Vladislav Rakušan ze Znojma. Měl tehdy na starosti odbyt v někdejším zemědělském družstvu Práče. „Největší zájem byl o meruňky, broskve a jablka. Ze zeleniny o okurky," vzpomíná.

Obchod s ovocem a zeleninou podle něj někdy bývala dobrodružná práce. „Každoroční zkouškou byla sezona broskví. Je to ovoce, které vám vyteče z bedny, když ho neprodáte rychle. Vozili jsme je na aviích do Liberce, do Plzně, prostě kde byl odbyt. Po tehdejších silnicích. Chladicí vozy nebyly, ani žádné jemně odpružené speciální kamiony. Prodat jsme je museli do druhého dne, smlouvy s odběrateli, kteří by je automaticky kupovali, nebyly," upozorňuje obchodník.

Prodej ovoce a zeleniny v Jihomoravském kraji měl na starosti otec Václava Kubíčka, který v oboru zůstal dodnes. „Tropického ovoce bylo i podle tátova vyprávění strašně málo. Ani my jsme ho doma téměř vůbec nemívali, mimo Vánoce," říká Kubíček. Právě na štědrovečerní stoly se ale dostaly vedle pomerančů a banánů také jindy nemyslitelné datle a fíky.

Ani ceny, na něž někteří dosud s láskou vzpomínají, nebyly tak růžové. Kilo jablek za šest nebo kilo banánů za sedmnáct československých korun nebyla částka, kterou lidé mohli tahat z peněženek na potkání. „Ve srovnání s tehdejšími příjmy, byly obecně vyšší i ceny potravin. Nyní rodiny zvládnou zaplatit mnohem více věcí, například kabelovou televizi nebo internet. I to ovoce si můžou dopřávat častěji," doplnil brněnský analytik Michal Kozub.

Autor: Anna Fajkusová, Redakce

9.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
16

VIDEO: Na Moravě se hnuly ledy. Přehnaly se přes jez a zamířily k Dunaji

Michal Škoda patří mezi největší opory brněnské Zbrojovky.
EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZOVÁNO
1

Odejde, nebo zůstane? Brněnského útočníka Škodu nově lanaří čínský klub

Zloděj spícímu podnapilému muži prohledával kapsy i batoh. Zachytily ho kamery

Brno /VIDEO/ – Na kamerový systém na brněnském hlavním nádraží doplatil dvaadvacetiletý mladík, který se v noci na středu rozhodl okrást podnapilého muže, který spal na lavičce. „Prohledával mu kapsy u bundy, u kalhot, a posléze i jeho batoh. Strážníci se od začátku na jeho chování zaměřili a vše nahráli," uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

AKTUALIZOVÁNO

Muž se dotkl tyčí vedení na železniční trati. Na místě zemřel

Břeclavsko – Tragické následky měl ve čtvrtek pro muže kontakt s vedením na železniční trati mezi Podivínem a Ladnou na Břeclavsku. Policii o tom informoval dozorčí železničního provozu.

Doprava za 30 let? Čtvrtina lidí jde pěšky či jede na kole, tvrdí plán mobility

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ - Sprchy na pracovištích, bezbariérové stezky nebo hlídané stojany na kola. To jsou jen některé z nápadů, které mají nalákat brněnské cestující ke kolům nebo pěší chůzi. Plán mobility hledá podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana cestu k vyváženému složení dopravy, posílit mají ale zejména tyto prostředky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies