VYBERTE SI REGION

Okurky sbírali brigádníci. Někteří z donucení

Znojemsko /LETNÍ RETRO/ - Kraj okurkářů. Tak lidé z jiných regionů dodnes přezdívají Znojemsku. Pěstování a sběr okurek proslavilo region stejně jako zpracovatelská firma Fruta. Tradiční zelené pochutině se věnuje další díl seriálu Letní retro.

7.8.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Práci na poli se při dozrávání okurek nevyhnuli v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století ani pracovníci z kanceláří znojemských podniků.

Práci na poli se při dozrávání okurek nevyhnuli v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století ani pracovníci z kanceláří znojemských podniků.Foto: archiv Miloslavy Klimtové

Znojemské sterilované okurky v sedmdesátých a osmdesátých letech doslova ovládly domácí i zahraniční trh. Ve vzpomínkách pamětníků je ale tato plodina spojená hlavně s jejich sběrem. Jednotlivá zemědělská družstva si totiž na sklizeň sháněla brigádníky.

„Ročně jsme museli na poli odpracovat několik sobot. Práce byla rádoby dobrovolná, ve skutečnosti jsme tam ale samozřejmě chodili z donucení. Povinnost pomáhat při sběru se týkala hlavně těch, kteří nepracovali přímo v provozu a v dílnách. Na pole tak museli třeba pracovníci z kanceláří," zavzpomínala pamětnice Miloslava Klimtová.

Sběru na poli se nevyhnuli ani studenti. „Mám na to ale pěkné vzpomínky, sbližovali jsme se tam s dívkami," poznamenal někdejší student gymnázia Martin Pokorný.

ŠESTÝ DÍL SERIÁLU LETNÍ RETRO, VĚNOVANÝ FILMOVÉMU FESTIVALU PRACUJÍCÍCH, ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM (8. SRPNA) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Historie pěstování okurek na Znojemsku sahá až do šestnáctého století. Tehdy lidé této zelenině připisovali léčivou moc proti moru. Polní pěstování zavedli zemědělci o tři staletí později a brzy vznikla řada prosperujících konzerváren. Okurky se začaly uchovávat ve slaném a kyselém nálevu.

V osmdesátých letech se okurka stala na Znojemsku dominantní plodinou. Ročně jí místní zpracovatelé vyrobili mezi osmi a dvanácti tisíci tun. Část produktů se vyvážela do zahraničí a zajišťovala sedmdesát procent celkového tuzemského exportu okurek. Poptávka po kyselé zelenině však převyšovala nabídku domácích pěstitelů. Okurky se proto musely také dovážet, například z Polska a z Nizozemska.

„Zahraniční odrůdy se ale od té naší lišily. Znojemská okurka měla totiž protáhlý tvar a strupovitý povrch. Holandská se tvarem podobala té naší, povrch měla ale hladký. Naproti tomu polské odrůdy byly víc baňaté a příliš neodpovídaly našim požadavkům. Proto se z nich vyráběly spíše různé speciality, například okurkové řezy," přiblížil starosta Miroslavi Augustin Forman. V osmdesátých letech minulého století řídil znojemský i miroslavský zpracovatelský závod konzervárny Fruta.

Ta patřila mezi světoznámé výrobce této kyselé pochutiny. Kromě sterilovaných okurek a různých specialit značky Znojmia vyráběl závod také okurky kvašené. Zájem o ně měla hlavně židovská obec v Anglii, se kterou zpracovatelská firma obchodovala.

Po listopadové revoluci se díky volnému trhu dostalo do Česka víc čerstvé zeleniny, a to i v zimních měsících. „Proto jsme se snažili ještě víc zaměřit na sterilovanou úpravu okurek," vysvětlil Forman.

Kvůli tunelům se však konzervárna dostala do finančních potíží a roku 2002 zkrachovala. Přestože se na Znojemsku okurky už deset let nevyrábějí, spousta lidí si je i nadále spojuje s právě tímto regionem.

PETRA SVITAVSKÁ

Autor: Redakce

7.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies