VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okurky sbírali brigádníci. Někteří z donucení

Znojemsko /LETNÍ RETRO/ - Kraj okurkářů. Tak lidé z jiných regionů dodnes přezdívají Znojemsku. Pěstování a sběr okurek proslavilo region stejně jako zpracovatelská firma Fruta. Tradiční zelené pochutině se věnuje další díl seriálu Letní retro.

7.8.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Práci na poli se při dozrávání okurek nevyhnuli v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století ani pracovníci z kanceláří znojemských podniků.Foto: archiv Miloslavy Klimtové

Znojemské sterilované okurky v sedmdesátých a osmdesátých letech doslova ovládly domácí i zahraniční trh. Ve vzpomínkách pamětníků je ale tato plodina spojená hlavně s jejich sběrem. Jednotlivá zemědělská družstva si totiž na sklizeň sháněla brigádníky.

„Ročně jsme museli na poli odpracovat několik sobot. Práce byla rádoby dobrovolná, ve skutečnosti jsme tam ale samozřejmě chodili z donucení. Povinnost pomáhat při sběru se týkala hlavně těch, kteří nepracovali přímo v provozu a v dílnách. Na pole tak museli třeba pracovníci z kanceláří," zavzpomínala pamětnice Miloslava Klimtová.

Sběru na poli se nevyhnuli ani studenti. „Mám na to ale pěkné vzpomínky, sbližovali jsme se tam s dívkami," poznamenal někdejší student gymnázia Martin Pokorný.

ŠESTÝ DÍL SERIÁLU LETNÍ RETRO, VĚNOVANÝ FILMOVÉMU FESTIVALU PRACUJÍCÍCH, ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM (8. SRPNA) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Historie pěstování okurek na Znojemsku sahá až do šestnáctého století. Tehdy lidé této zelenině připisovali léčivou moc proti moru. Polní pěstování zavedli zemědělci o tři staletí později a brzy vznikla řada prosperujících konzerváren. Okurky se začaly uchovávat ve slaném a kyselém nálevu.

V osmdesátých letech se okurka stala na Znojemsku dominantní plodinou. Ročně jí místní zpracovatelé vyrobili mezi osmi a dvanácti tisíci tun. Část produktů se vyvážela do zahraničí a zajišťovala sedmdesát procent celkového tuzemského exportu okurek. Poptávka po kyselé zelenině však převyšovala nabídku domácích pěstitelů. Okurky se proto musely také dovážet, například z Polska a z Nizozemska.

„Zahraniční odrůdy se ale od té naší lišily. Znojemská okurka měla totiž protáhlý tvar a strupovitý povrch. Holandská se tvarem podobala té naší, povrch měla ale hladký. Naproti tomu polské odrůdy byly víc baňaté a příliš neodpovídaly našim požadavkům. Proto se z nich vyráběly spíše různé speciality, například okurkové řezy," přiblížil starosta Miroslavi Augustin Forman. V osmdesátých letech minulého století řídil znojemský i miroslavský zpracovatelský závod konzervárny Fruta.

Ta patřila mezi světoznámé výrobce této kyselé pochutiny. Kromě sterilovaných okurek a různých specialit značky Znojmia vyráběl závod také okurky kvašené. Zájem o ně měla hlavně židovská obec v Anglii, se kterou zpracovatelská firma obchodovala.

Po listopadové revoluci se díky volnému trhu dostalo do Česka víc čerstvé zeleniny, a to i v zimních měsících. „Proto jsme se snažili ještě víc zaměřit na sterilovanou úpravu okurek," vysvětlil Forman.

Kvůli tunelům se však konzervárna dostala do finančních potíží a roku 2002 zkrachovala. Přestože se na Znojemsku okurky už deset let nevyrábějí, spousta lidí si je i nadále spojuje s právě tímto regionem.

PETRA SVITAVSKÁ

Autor: Redakce

7.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Michal Škoda.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Mladé hrdinky ocenili. Spolužačky Izabela Jefimova (světlé vlasy) a Sára Bukovská z brněnské základní školy v Mutěnické ulici zachránily letos v lednu z řeky Svitavy dvouleté dítě.
11

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Bez ozvěny. Nová laboratoř je nejtišším místem v České republice, tvrdí vědci

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Jen zaklapnou třísetkilové dveře s elektromagnetickými zámky a rozlehne se ticho. Tedy alespoň od okolního ruchu. V brněnském výzkumném centru společnosti Honeywell před týdnem otevřeli takzvanou bezdozvukovou místnost, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Na jižní Moravě padaly teplotní rekordy, bylo i přes 23 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji ve středu padly teplotní rekordy na sedmi stanicích, což je asi polovina stanic v regionu. Meteorologové naměřili 23,4 stupně v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku, rekordy ale padly například i ve Strážnici na Hodonínsku, v Kuchařovicích na Znojemsku nebo v Pohořelicích na Brněnsku. V těchto místech byla překonána maxima stará 49 let. Uvedla to Ivana Záluská z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies