VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okurky sbírali brigádníci. Někteří z donucení

Znojemsko /LETNÍ RETRO/ - Kraj okurkářů. Tak lidé z jiných regionů dodnes přezdívají Znojemsku. Pěstování a sběr okurek proslavilo region stejně jako zpracovatelská firma Fruta. Tradiční zelené pochutině se věnuje další díl seriálu Letní retro.

7.8.2012
SDÍLEJ:

Práci na poli se při dozrávání okurek nevyhnuli v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století ani pracovníci z kanceláří znojemských podniků.Foto: archiv Miloslavy Klimtové

Znojemské sterilované okurky v sedmdesátých a osmdesátých letech doslova ovládly domácí i zahraniční trh. Ve vzpomínkách pamětníků je ale tato plodina spojená hlavně s jejich sběrem. Jednotlivá zemědělská družstva si totiž na sklizeň sháněla brigádníky.

„Ročně jsme museli na poli odpracovat několik sobot. Práce byla rádoby dobrovolná, ve skutečnosti jsme tam ale samozřejmě chodili z donucení. Povinnost pomáhat při sběru se týkala hlavně těch, kteří nepracovali přímo v provozu a v dílnách. Na pole tak museli třeba pracovníci z kanceláří," zavzpomínala pamětnice Miloslava Klimtová.

Sběru na poli se nevyhnuli ani studenti. „Mám na to ale pěkné vzpomínky, sbližovali jsme se tam s dívkami," poznamenal někdejší student gymnázia Martin Pokorný.

ŠESTÝ DÍL SERIÁLU LETNÍ RETRO, VĚNOVANÝ FILMOVÉMU FESTIVALU PRACUJÍCÍCH, ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM (8. SRPNA) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Historie pěstování okurek na Znojemsku sahá až do šestnáctého století. Tehdy lidé této zelenině připisovali léčivou moc proti moru. Polní pěstování zavedli zemědělci o tři staletí později a brzy vznikla řada prosperujících konzerváren. Okurky se začaly uchovávat ve slaném a kyselém nálevu.

V osmdesátých letech se okurka stala na Znojemsku dominantní plodinou. Ročně jí místní zpracovatelé vyrobili mezi osmi a dvanácti tisíci tun. Část produktů se vyvážela do zahraničí a zajišťovala sedmdesát procent celkového tuzemského exportu okurek. Poptávka po kyselé zelenině však převyšovala nabídku domácích pěstitelů. Okurky se proto musely také dovážet, například z Polska a z Nizozemska.

„Zahraniční odrůdy se ale od té naší lišily. Znojemská okurka měla totiž protáhlý tvar a strupovitý povrch. Holandská se tvarem podobala té naší, povrch měla ale hladký. Naproti tomu polské odrůdy byly víc baňaté a příliš neodpovídaly našim požadavkům. Proto se z nich vyráběly spíše různé speciality, například okurkové řezy," přiblížil starosta Miroslavi Augustin Forman. V osmdesátých letech minulého století řídil znojemský i miroslavský zpracovatelský závod konzervárny Fruta.

Ta patřila mezi světoznámé výrobce této kyselé pochutiny. Kromě sterilovaných okurek a různých specialit značky Znojmia vyráběl závod také okurky kvašené. Zájem o ně měla hlavně židovská obec v Anglii, se kterou zpracovatelská firma obchodovala.

Po listopadové revoluci se díky volnému trhu dostalo do Česka víc čerstvé zeleniny, a to i v zimních měsících. „Proto jsme se snažili ještě víc zaměřit na sterilovanou úpravu okurek," vysvětlil Forman.

Kvůli tunelům se však konzervárna dostala do finančních potíží a roku 2002 zkrachovala. Přestože se na Znojemsku okurky už deset let nevyrábějí, spousta lidí si je i nadále spojuje s právě tímto regionem.

PETRA SVITAVSKÁ

Autor: Redakce

7.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Byt. Ilustrační foto.
1

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Ilustrační foto
2

Mrtvice patří mezi významné zabijáky v kraji. Může za ni i znečištěný vzduch

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Brno /REPORTÁŽ/ – Ve stínu sedí na gymnastických balónech, sedacích pytlech nebo prostě v trávě děti a společně s rodiči sledují dění na blízkém pódiu. O kousek dál, taktéž ve stínu, jsou postavené stánky, které lemují cestu vedoucí po obvodu zahrady Augustiniánského opatství v Brně. Právě v ní se v sobotu odpoledne koná část festivalu Mendel knows.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Prozkoumat nová místa a vychutnat si adrenalinový prožitek. Jižní Morava je výjimečná i jedinečnou přírodou, kterou lze po mnohdy nenáročném lezeckém výstupu obdivovat z vrcholků skal. Lezení je věnovaný třetí díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení