VYBERTE SI REGION

Oleksovice měly moře. Před mnoha miliony lety

Znojemsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Ještě před několika lety hyzdily tamní krajinu černé skládky. Sloužila jako odkladiště věcí, které už nikdo nepotřeboval. Teď je Oleksovické vřesoviště oblíbeným vycházkovým cílem. A přírodní památkou. Nedaleko se rozkládá mokřina s řadou vzácných druhů živočichů. O obou oleksovických přírodních památkách pojednává další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

18.3.2012 1
SDÍLEJ:

Oleksovické vřesoviště je oblíbeným vycházkovým cílem. A přírodní památkou. Nedaleko se rozkládá mokřina s řadou vzácných druhů živočichů.Foto: Jan Vondra

„Na procházky na vřesoviště chodím prakticky celý život, skoro padesát let,“ říká místní rodák a starosta Oleksovic Zdeněk Koukal. Místní tam chodí hlavně v létě. „Je tam klid,“ dodává starosta.

Farář Petr Šmeral sice není rodákem, ale vřesoviště si také oblíbil. „Žiji v obci teprve sedmým rokem. Do vřesoviště zajdu na procházku rád. Pocházím od Boskovic na Blanensku. Pokud tam člověk narazí na vřes, tak jedině ve smrkovém lese. Tady roste mezi akáty. To je neobvyklé,“ vysvětluje Šmeral.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Na území Oleksovického vřesoviště se nacházejí dvě bývalé pískovny. „Písek se ale využíval jen pro potřeby místních obyvatel,“ říká starosta. Podle geoložky Pavly Tomanové Petrové nejsou totiž tamní písky vhodné pro náročnější využití, třeba jako sklářské.

Těžba v pískovnách skončila pravděpodobně se závěrem druhé světové války. Teď místo zarůstá vřesem. „Tamní písky dokládají existenci moře v dávné minulosti. Jsou pozůstatkem ukládání v mělké, příbřežní zóně,“ říká Tomanová Petrová. Moře tam podle ní bylo před sedmnácti až osmnácti miliony lety.

Těžební činnost a s ní spojené aktivity v okolí pískoven vedly k obnažování písčité půdy. „Vytvořily se tím podmínky pro výskyt pískomilných rostlin. Na stěnách lomu pak vznikly vhodné podmínky pro hnízdění chráněné břehule říční,“ tvrdí mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Oleksovické vřesoviště bylo před dvanácti lety vyhlášeno přírodní památkou. „Vřes tam sice rostl mnohem dříve, ale až po tomto vyhlášení se začal rozšiřovat,“ poznamenává starosta. Dodává, že odstranit černé skládky v okolí se povedlo před šesti lety díky dotacím.

Kromě vřesu roste v lokalitě například divizna brunátná, hvozdík kartouzek, chrpa porýnská či mateřídouška úzkolistá. Otevřené plochy lemují porosty trnovníku akátu staré padesát let.

Cílem péče na tomto území je zachovat vhodné podmínky pro rostliny i hnízdění břehule říční. „V lese, který obě pískovny obklopuje, by mělo dojít k přeměně druhové skladby ve prospěch domácích dřevin, zejména dubu,“ upřesňuje Klement.

Význam pískoven popisuje člen sdružení Calla Jiří Řehounek. „V pískovnách žijí hodnotná společenstva živočichů a rostlin, které potřebují k životu prostředí chudé na živiny. Současná krajina je ale přehnojená, s velkým množstvím živin. Proto jsou druhy, které tam žijí, ohrožené,“ vysvětluje.

Obec se může pochlubit ještě jednou přírodní památkou. Oleksovickou mokřinou. Ta se ale těší mnohem menší oblibě. „Do mokřadu se totiž nesmí chodit. Platí tam zákaz vstupu,“ říká starosta.

Mokřad se rozkládá v nivě potoka Skalička mezi dubnickým mlýnem a silnicí z Hostěradic do Oleksovic. Největší plochu zaujímají rákosy. Dalšími druhy jsou svízel bahenní, máta dlouholistá, vrbovka chlupatá či karbinec evropský. V severní části území se vyskytují vlhké louky s metlicí trsnatou a kostivalem lékařským. Z dřevin se v místě vyskytují hlavně vrby, topoly, olše a jasan.

Významnou součást území tvoří malé vodní plochy. V severní části je jedna větší a několik menších tůní na okraji lesa. Ve střední části se nacházejí tři tůně vzniklé před třinácti lety uvnitř rákosin.

Mokřina je také významným lovištěm pro netopýry. Okolní krajina jim totiž na rozdíl od mokřadu neposkytuje tolik úkrytů. Vyskytuje se tam také deset druhů obojživelníků, například ropucha obecná, rosnička zelená či čolek obecný. Většina těchto druhů je v České republice vzácná.

V jedné z nádrží bylo při zoologickém průzkumu odchyceno několik sekavců. Sekavec písečný je přitom řazen mezi silně ohrožené druhy. „Tento nález má nejen zoologickou a ochranářskou hodnotu, je důležitý také pro vědu. V budoucnu by lokalita mohla být význačným místem pro doplnění znalostí o rozmnožování těchto ryb,“ doufá Klement.

Oleksovice se kromě dvou přírodních památek mohou pochlubit také účastí v seriálu Četnické humoresky. „Na hřbitově a v kostele se před šesti lety natáčel sedmadvacátý díl s názvem Majlant,“ upozorňuje starosta.

DVOJICE PAMÁTEK

Forma ochrany: Přírodní památky.
Vyhlášeno: Oleksovické vřesoviště v roce 2000, Oleksovická mokřina v roce 1997.
Rozloha: Vřesoviště 2,53 hektaru, mokřina 43,18 hektaru.
Jak se tam dostat: Ze Znojma silnicí číslo 53 směrem na Pohořelice. Na křižovatce za Lechovicemi doleva do Oleksovic. Vřesoviště leží na jižním okraji obce, mokřina západně od ní.
Důvod ochrany: Vřesoviště: malé pískovny s kolonií břehule říční a navazující lesní porosty. Mokřina: rákosové porosty lemované na okrajích keřovými a stromovými olšinami a vrbinami střídané kulturním lesem.
Mapa: Turistická mapa KČT č.80.

Němky si sázely vřes do zahrad, říká starousedlice Růžena Bulová

Oleksovice - Konec druhé světové války zcela přerval i tamní historii. Původní německé obyvatele z Oleksovic na Znojemsku Češi vysídlili. Jejich domy dostali noví majitelé. Jen vřes rostoucí nedaleko obce zůstal dodneška stejný. „Tvrdili to staří Němci, když se k nám po letech přijeli podívat,“ vzpomíná šestaosmdesátiletá Růžena Bulová. Je poslední místní žijící starousedlicí. Jako dítě ze smíšené rodiny nemusela po válce odejít.

Máte s oleksovickým vřesovištěm spojené nějaké zajímavé vzpomínky?

Jako děti jsme si na písečňák chodily hrávat. Líbilo se nám tam. Běhali jsme tam a jezdili po pískovcích. Pozorovali jsme břehule. Také nás fascinovalo množství brouků, na které jsme tam narazili. Jako starší jsme už pak častěji chodili k místnímu rybníku. V současné době už do vřesoviště vůbec nechodím. Hlavně kvůli svému vysokému věku.

Vřesoviště tedy bylo zajímavou přírodní lokalitou už před koncem druhé světové války. V době, kdy Oleksovice byly ještě německé.

V roce 1945 mi bylo jedenáct let. Nepamatuji si proto místní poměry tak přesně jako například moje teta. Nedávno bohužel zemřela. Utkvělo mi v hlavě jen, že německé ženy do pískovny na vřes tajně chodily. Vyrývaly jej ze země a přesazovaly ho do svých vlastních zahrad. Nikdy se jim ale neujal a pokaždé uschl. Pravděpodobně se mu nejvíc dařilo právě v písčité půdě.

Jak se krajina v okolí Oleksovic proměnila po odsunu Němců? Byla tehdy jiná než je v současnosti?

Původní němečtí obyvatelé se do Oleksovic pravidelně vracejí na návštěvu. Často jim při procházkách po obci dělám průvodkyni. Před lety jsem s jednou takovou skupinou zavítala i do vřesoviště. Při pohledu na ně říkali, že jim připadá téměř stejné jako v době, než Oleksovice opustili.

V čem ovlivnil odsun Němců váš život?

Pocházela jsem ze smíšené rodiny. Tatínek byl Němec a musel ze země odejít. Maminka byla Češka a mohla zůstat. Nejméně tisíckrát potom litovala, že jsme také nešly. Po válce jsme zažívaly těžké časy. Doma jsme původně mluvili jen německy. Já musela začít chodit do české školy. Nerozuměla jsem ani slovo. Už je to ale všechno moc dávno.

Ohrožení živočichové

Chřástal vodní (Rallus aquaticus)

Chřástal vodní patří do řádu krátkokřídlých. Dorůstá do velikosti kosa. Jeho domovem jsou mokřady, bažiny, rybníky a další malé vodní plochy. „V Česku patří mezi ohrožené druhy,“ řekl vedoucí brněnského Ptačího centra Zdeněk Machař. Zajímavý je dlouhým zahnutým červeným zobákem a červenýma očima. Chůzi po plovoucích rostlinách mu umožňují dlouhé prsty. Nejčilejší bývá k večeru. „Vydává se na noční tahy, často se zamotá do drátů,“ uvedl Machař. 

Moták pochop (Circus aeroginosus)

Moták pochop patří do řádu dravců. Samci při toku předvádějí ve vzduchu obrátky a prudké lety střemhlav. Velký je přibližně jako káně, má delší křídla a ocas. „Vyskytuje se na celém území České republiky, řadíme ho ale mezi ohrožené druhy,“ řekl vedoucí brněnského Ptačího centra Zdeněk Machař. Moták si staví hnízdo v porostech rákosu blízko vody. Lze ho zahlédnout i nad otevřenou krajinou. Loví hlavně drobné savce, nejčastěji myši a obratlovce.

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník patří do řádu pěvců. „Žije hlavně u velkých vodních děl a rybníků. Hnízdí v porostech rákosu,“ řekl vedoucí brněnského ptačího centra Zdeněk Machař. Dorůstá podobné velikosti jako špaček. Má dlouhý silný zobák, hnědé zbarvení a světlý proužek přes oko. Podle internetového atlasu Naši ptáci se ozývá drsným skřehotavým zpěvem, a to zejména v noci. Stejně jako řada dalších druhů patří i rákosník velký v Česku mezi ohrožené.

JANA VONDROVÁ
KLÁRA ŽIDKOVÁ

Autor: Redakce

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies