VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oleksovice měly moře. Před mnoha miliony lety

Znojemsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Ještě před několika lety hyzdily tamní krajinu černé skládky. Sloužila jako odkladiště věcí, které už nikdo nepotřeboval. Teď je Oleksovické vřesoviště oblíbeným vycházkovým cílem. A přírodní památkou. Nedaleko se rozkládá mokřina s řadou vzácných druhů živočichů. O obou oleksovických přírodních památkách pojednává další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

18.3.2012 1
SDÍLEJ:

Oleksovické vřesoviště je oblíbeným vycházkovým cílem. A přírodní památkou. Nedaleko se rozkládá mokřina s řadou vzácných druhů živočichů.Foto: Jan Vondra

„Na procházky na vřesoviště chodím prakticky celý život, skoro padesát let,“ říká místní rodák a starosta Oleksovic Zdeněk Koukal. Místní tam chodí hlavně v létě. „Je tam klid,“ dodává starosta.

Farář Petr Šmeral sice není rodákem, ale vřesoviště si také oblíbil. „Žiji v obci teprve sedmým rokem. Do vřesoviště zajdu na procházku rád. Pocházím od Boskovic na Blanensku. Pokud tam člověk narazí na vřes, tak jedině ve smrkovém lese. Tady roste mezi akáty. To je neobvyklé,“ vysvětluje Šmeral.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Na území Oleksovického vřesoviště se nacházejí dvě bývalé pískovny. „Písek se ale využíval jen pro potřeby místních obyvatel,“ říká starosta. Podle geoložky Pavly Tomanové Petrové nejsou totiž tamní písky vhodné pro náročnější využití, třeba jako sklářské.

Těžba v pískovnách skončila pravděpodobně se závěrem druhé světové války. Teď místo zarůstá vřesem. „Tamní písky dokládají existenci moře v dávné minulosti. Jsou pozůstatkem ukládání v mělké, příbřežní zóně,“ říká Tomanová Petrová. Moře tam podle ní bylo před sedmnácti až osmnácti miliony lety.

Těžební činnost a s ní spojené aktivity v okolí pískoven vedly k obnažování písčité půdy. „Vytvořily se tím podmínky pro výskyt pískomilných rostlin. Na stěnách lomu pak vznikly vhodné podmínky pro hnízdění chráněné břehule říční,“ tvrdí mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Oleksovické vřesoviště bylo před dvanácti lety vyhlášeno přírodní památkou. „Vřes tam sice rostl mnohem dříve, ale až po tomto vyhlášení se začal rozšiřovat,“ poznamenává starosta. Dodává, že odstranit černé skládky v okolí se povedlo před šesti lety díky dotacím.

Kromě vřesu roste v lokalitě například divizna brunátná, hvozdík kartouzek, chrpa porýnská či mateřídouška úzkolistá. Otevřené plochy lemují porosty trnovníku akátu staré padesát let.

Cílem péče na tomto území je zachovat vhodné podmínky pro rostliny i hnízdění břehule říční. „V lese, který obě pískovny obklopuje, by mělo dojít k přeměně druhové skladby ve prospěch domácích dřevin, zejména dubu,“ upřesňuje Klement.

Význam pískoven popisuje člen sdružení Calla Jiří Řehounek. „V pískovnách žijí hodnotná společenstva živočichů a rostlin, které potřebují k životu prostředí chudé na živiny. Současná krajina je ale přehnojená, s velkým množstvím živin. Proto jsou druhy, které tam žijí, ohrožené,“ vysvětluje.

Obec se může pochlubit ještě jednou přírodní památkou. Oleksovickou mokřinou. Ta se ale těší mnohem menší oblibě. „Do mokřadu se totiž nesmí chodit. Platí tam zákaz vstupu,“ říká starosta.

Mokřad se rozkládá v nivě potoka Skalička mezi dubnickým mlýnem a silnicí z Hostěradic do Oleksovic. Největší plochu zaujímají rákosy. Dalšími druhy jsou svízel bahenní, máta dlouholistá, vrbovka chlupatá či karbinec evropský. V severní části území se vyskytují vlhké louky s metlicí trsnatou a kostivalem lékařským. Z dřevin se v místě vyskytují hlavně vrby, topoly, olše a jasan.

Významnou součást území tvoří malé vodní plochy. V severní části je jedna větší a několik menších tůní na okraji lesa. Ve střední části se nacházejí tři tůně vzniklé před třinácti lety uvnitř rákosin.

Mokřina je také významným lovištěm pro netopýry. Okolní krajina jim totiž na rozdíl od mokřadu neposkytuje tolik úkrytů. Vyskytuje se tam také deset druhů obojživelníků, například ropucha obecná, rosnička zelená či čolek obecný. Většina těchto druhů je v České republice vzácná.

V jedné z nádrží bylo při zoologickém průzkumu odchyceno několik sekavců. Sekavec písečný je přitom řazen mezi silně ohrožené druhy. „Tento nález má nejen zoologickou a ochranářskou hodnotu, je důležitý také pro vědu. V budoucnu by lokalita mohla být význačným místem pro doplnění znalostí o rozmnožování těchto ryb,“ doufá Klement.

Oleksovice se kromě dvou přírodních památek mohou pochlubit také účastí v seriálu Četnické humoresky. „Na hřbitově a v kostele se před šesti lety natáčel sedmadvacátý díl s názvem Majlant,“ upozorňuje starosta.

DVOJICE PAMÁTEK

Forma ochrany: Přírodní památky.
Vyhlášeno: Oleksovické vřesoviště v roce 2000, Oleksovická mokřina v roce 1997.
Rozloha: Vřesoviště 2,53 hektaru, mokřina 43,18 hektaru.
Jak se tam dostat: Ze Znojma silnicí číslo 53 směrem na Pohořelice. Na křižovatce za Lechovicemi doleva do Oleksovic. Vřesoviště leží na jižním okraji obce, mokřina západně od ní.
Důvod ochrany: Vřesoviště: malé pískovny s kolonií břehule říční a navazující lesní porosty. Mokřina: rákosové porosty lemované na okrajích keřovými a stromovými olšinami a vrbinami střídané kulturním lesem.
Mapa: Turistická mapa KČT č.80.

Němky si sázely vřes do zahrad, říká starousedlice Růžena Bulová

Oleksovice - Konec druhé světové války zcela přerval i tamní historii. Původní německé obyvatele z Oleksovic na Znojemsku Češi vysídlili. Jejich domy dostali noví majitelé. Jen vřes rostoucí nedaleko obce zůstal dodneška stejný. „Tvrdili to staří Němci, když se k nám po letech přijeli podívat,“ vzpomíná šestaosmdesátiletá Růžena Bulová. Je poslední místní žijící starousedlicí. Jako dítě ze smíšené rodiny nemusela po válce odejít.

Máte s oleksovickým vřesovištěm spojené nějaké zajímavé vzpomínky?

Jako děti jsme si na písečňák chodily hrávat. Líbilo se nám tam. Běhali jsme tam a jezdili po pískovcích. Pozorovali jsme břehule. Také nás fascinovalo množství brouků, na které jsme tam narazili. Jako starší jsme už pak častěji chodili k místnímu rybníku. V současné době už do vřesoviště vůbec nechodím. Hlavně kvůli svému vysokému věku.

Vřesoviště tedy bylo zajímavou přírodní lokalitou už před koncem druhé světové války. V době, kdy Oleksovice byly ještě německé.

V roce 1945 mi bylo jedenáct let. Nepamatuji si proto místní poměry tak přesně jako například moje teta. Nedávno bohužel zemřela. Utkvělo mi v hlavě jen, že německé ženy do pískovny na vřes tajně chodily. Vyrývaly jej ze země a přesazovaly ho do svých vlastních zahrad. Nikdy se jim ale neujal a pokaždé uschl. Pravděpodobně se mu nejvíc dařilo právě v písčité půdě.

Jak se krajina v okolí Oleksovic proměnila po odsunu Němců? Byla tehdy jiná než je v současnosti?

Původní němečtí obyvatelé se do Oleksovic pravidelně vracejí na návštěvu. Často jim při procházkách po obci dělám průvodkyni. Před lety jsem s jednou takovou skupinou zavítala i do vřesoviště. Při pohledu na ně říkali, že jim připadá téměř stejné jako v době, než Oleksovice opustili.

V čem ovlivnil odsun Němců váš život?

Pocházela jsem ze smíšené rodiny. Tatínek byl Němec a musel ze země odejít. Maminka byla Češka a mohla zůstat. Nejméně tisíckrát potom litovala, že jsme také nešly. Po válce jsme zažívaly těžké časy. Doma jsme původně mluvili jen německy. Já musela začít chodit do české školy. Nerozuměla jsem ani slovo. Už je to ale všechno moc dávno.

Ohrožení živočichové

Chřástal vodní (Rallus aquaticus)

Chřástal vodní patří do řádu krátkokřídlých. Dorůstá do velikosti kosa. Jeho domovem jsou mokřady, bažiny, rybníky a další malé vodní plochy. „V Česku patří mezi ohrožené druhy,“ řekl vedoucí brněnského Ptačího centra Zdeněk Machař. Zajímavý je dlouhým zahnutým červeným zobákem a červenýma očima. Chůzi po plovoucích rostlinách mu umožňují dlouhé prsty. Nejčilejší bývá k večeru. „Vydává se na noční tahy, často se zamotá do drátů,“ uvedl Machař. 

Moták pochop (Circus aeroginosus)

Moták pochop patří do řádu dravců. Samci při toku předvádějí ve vzduchu obrátky a prudké lety střemhlav. Velký je přibližně jako káně, má delší křídla a ocas. „Vyskytuje se na celém území České republiky, řadíme ho ale mezi ohrožené druhy,“ řekl vedoucí brněnského Ptačího centra Zdeněk Machař. Moták si staví hnízdo v porostech rákosu blízko vody. Lze ho zahlédnout i nad otevřenou krajinou. Loví hlavně drobné savce, nejčastěji myši a obratlovce.

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

Rákosník patří do řádu pěvců. „Žije hlavně u velkých vodních děl a rybníků. Hnízdí v porostech rákosu,“ řekl vedoucí brněnského ptačího centra Zdeněk Machař. Dorůstá podobné velikosti jako špaček. Má dlouhý silný zobák, hnědé zbarvení a světlý proužek přes oko. Podle internetového atlasu Naši ptáci se ozývá drsným skřehotavým zpěvem, a to zejména v noci. Stejně jako řada dalších druhů patří i rákosník velký v Česku mezi ohrožené.

JANA VONDROVÁ
KLÁRA ŽIDKOVÁ

Autor: Redakce

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Silně opilý řidič kamionu jel po dálnici D2. Před policisty se sám nemohl ani postavit na nohy. Naměřili mu téměř tři promile.

VIDEO: Opilý řidič kamionu jel po dálnici se třemi promile. Nemohl pak ani stát

Ilustrační foto.
5

Rezidentní parkování? Starostové chtějí bránit místní před náporem řidičů

Žloutenková epidemie opět sílí. Za týden v kraji přibylo devět nakažených

Jižní Morava – Téměř tři měsíce epidemie infekční žloutenky typu A v Jihomoravském kraji slábla. Teď však znovu nabrala na intenzitě. Za poslední týden se nově nemocí nakazilo devět lidí. Podle hygieniků se mezi nimi nenašel žádný společný faktor. Od začátku roku žloutenkou onemocnělo devětatřicet Jihomoravanů.

Flotila parníků po zimě vyrazí na přehradu. V Brně otevřou čarodějnickou školu

Brno /TIPY NA VÍKEND/ – Flotila šesti lodí míří zpátky na hladinu přehrady. Brněnský dopravní podnik totiž v sobotu slavnostně zahájí letošní plavební sezónu. „Ceremoniál bude mít už tradiční scénář návštěvníkům se představí všichni kapitáni a potom vytáhnou vlajku na výpravně lodní dopravy. Doprovodí je originální znělka skladatele Jaromíra Hniličky," popsala sobotní dopoledne mluvčí podniku Barbora Lukšová.

AKTUALIZOVÁNO

Bezdomovci uctili památku mrtvého. V podchodu pak napadli policisty

Brno /VIDEO/ – Místo klidné pietní akce se čtvrteční shromáždění bezdomovců v podchodu pod brněnským hlavním nádražím přeměnilo v bitevní vřavu. Přibližně dvacítka lidí bez střechy nad hlavou tam přišla vzpomenout na zemřelého známého, kterého kolemjdoucí znali především jako hráče na píšťalu, jemuž u jeho obvyklého místa nedaleko bočních vstupů z nádraží a popelnice dělal na zemi společnost černý pes.

Tvrdost, důraz. Zbrojovka čelí záchranářskému střetu na hřišti poslední Jihlavy

Brno /INFOGRAFIKA/ – Už jde do tuhého. Nejvyšší domácí fotbalová soutěž má před sebou posledních pět kol a Zbrojovka stále není venku z ošemetných záchranářských starostí. Páteční utkání v Jihlavě může brněnský celek uklidnit, nebo jej dostat pod velký tlak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies