VYBERTE SI REGION

Ondřeji Sekorovi říkají ve světě český Disney

Brno /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Je známý doma i ve světě, kde ho označují za Disneyho české knihy. Žádná z jeho kreseb se však neobjevila třeba v grafické sbírce Národní galerie. Ferda Mravenec i Brouk Pytlík se ale nakonec dostali úplně nejdál ze všech: do knihoven i myslí dětí několika generací. Rodáka z brněnského Králova Pole, spisovatele a ilustrátora dětských knížek, malíře, grafika a novináře Ondřeje Sekoru představuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

25.8.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrátor dětských knížek Ondřej Sekora.Foto: Archiv

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Šikovného a pracovitého Ferdu Mravence i jeho protiklad Brouka Pytlíka zná mnoho generací dětských čtenářů. Jejich autor se narodil 25. září 1899 v Králově Poli jako třetí ze šesti dětí odborného učitele Ondřeje Sekory. Ten zemřel, když po něm pojmenovaném synovi bylo necelých sedm let.

Přestože rodina žila ve velmi skromných poměrech, umožnila matka Ondřejovi studia na gymnáziu v Brně a od roku 1913 i ve Vyškově. Tam se rodina přestěhovala, aby měla blíž k příbuzným. „Už na gymnáziu měl Sekora spoustu zájmů. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl, bavilo ho kreslení. Jeho vzorem byl Mikoláš Aleš,“ poukázal na všestrannost mladého Ondřeje literární historik Jiří Šrubař.

V průběhu první světové války Sekoru ještě před maturitou jako jednoročního dobrovolníka odvedli. Do Vídně. V červnu 1919 složil maturitu na Českém gymnáziu ve Vyškově a na radu strýce Františka, známého brněnského právníka, se přihlásil na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Nepovedená první státnice však rozhodla o konci jeho studií i budoucí profesi.

Po přijetí několika příspěvků rozpoznal tehdejší šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich jeho novinářský talent a přijal Sekoru jako sportovního referenta. Mladý žurnalista a kreslíř se dostal jako zpravodaj i do Paříže. „Měsíčně musel kromě denních zpráv připravit tři osmistránkové sportovní cykly, dvanáct kreslených vtipů, dva kreslené cykly pro Dětský koutek a jeden obrázkový seriál pro nedělní přílohu,“ upozornil Šrubař.

Po žurnalistice se stal největším Sekorovým koníčkem sport. „Do Brna přivedl jako novinku ragby, které ho okouzlilo v Paříži. V roce 1926 přeložil do češtiny ragbyová pravidla a stal se trenérem prvních mužstev, Moravské Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno,“ podotkl sekretář ragbyového klubu Dragon Brno Jiří Šťastný. Sekora také založil časopis Sport.

V lednu 1933 se na stránkách Lidových novin, které se přestěhovaly do Prahy, poprvé objevil Ferda Mravenec. „Svého hmyzího hrdinu s puntíkovaným šátkem a těžkým zadečkem obdařil vlastnostmi, které oceňovali hlavně dětští čtenáři. Byl to činorodý všeuměl, nebojácný sportovec se smyslem pro fair play i legraci. Sekora do něho bezpochyby promítl i své osobní klukovské vlastnosti. Kladné i záporné lidské vlastnosti pak měly i jeho další postavičky z hmyzí říše,“ upozornil historik Šrubař.

V roce 1941 dostal Sekora z Lidových novin výpověď, protože jeho manželka Ludmila byla židovského původu. V letech 1944 až 1945 ho odvedli do pracovních táborů Kleinstein v Polsku a Osterode v Německu.

Se spoluvězněm, známým hercem Oldřichem Novým, tam hráli ostatním vězňům maňáskové divadlo. Právě válka a pobyt v táboře způsobily, že Sekora definitivně zanevřel na dospělé. „Možná proto měl pak děti raději než dospělé a věnoval dětským knížkám a ilustracím tolik času,“ myslí si přítelkyně Sekorovy rodiny Stanislava Zábrodská.

Za války, kdy se rodina octla bez peněz, ji nad vodou držel nakladatel Josef Hokr, který po roce 1935 vydával první série knížek s Ferdou Mravencem. „Sekora měl jednoho syna, Ondřeje, který zemřel před třemi lety,“ doplnila Zábrodská.

Po válce byl Sekora redaktorem v deníku Práce, jako šéfredaktor připravil prvních patnáct čísel Dikobrazu a v roce 1949 založil Státní nakladatelství dětské knihy, nynější Albatros. Ten nedávno přišel o autorská práva na Sekorovy knížky, přestože je o ně podle šéfredaktorky Šárky Krejčové stále velký zájem. „Ferdu Mravence stále čtou ve školách. Malí čtenáři jím začínají. Je to zkrátka stále pojem,“ konstatovala Krejčová.

O práva na vydávání Sekorových knížek přišel Albatros na přání manželky Sekorova syna Dagmar Sekorové. „Chtěla jsem se vrátit k prvnímu vydání Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, tak jak je autor napsal a nakreslil původně,“ uvedla Sekorová. V původním vydání totiž Ferda zaváněl skautismem, což se nelíbilo komunistům a Sekora musel knížky přepracovávat.

Podle literárních odborníků není divné, že si chce jediná žijící příbuzná dílo ohlídat. V letech, kdy s postavičkou Ferdy Mravence mohlo volně nakládat jedno německé nakladatelství, totiž vznikl dětský televizní seriál. O něm si teď mnoho odborníků myslí, že je to paskvil. „Sekora by určitě nikdy nesouhlasil s tím, jak je v seriálu Ferda prezentovaný,“ dodala Zábrodská.

Sekora v době vlády komunistů pracoval na volné noze a kreslil pro dětské časopisy Mateřídouška, Ohníček nebo Pionýr. Po záchvatu mrtvice v roce 1964 s kreslením a psaním skončil. Zemřel o tři roky později, 4. července 1967, v necelých osmašedesáti letech. „Jeho Ferdovi už je dnes víc než jemu tenkrát. A bude žít navždy,“ řekl s nostalgií Šrubař.

Cena za uprchlíka

Po Sekorovi zůstalo pětadvacet knížek pro děti, na čtyři desítky titulů ilustroval pro jiné autory. Získal Cenu na Expo 58 v Bruselu za knihu Uprchlík na Ptačím stromě, v roce 1964 ho jmenovali zasloužilým umělcem, o dva roky později převzal Cenu Marie Majerové za literaturu. Ke stému výročí jeho narození byla vydána stříbrná mince v hodnotě dvou set korun a přítisk k poštovní známce. Největším oceněním jeho práce je však stálý zájem malých čtenářů o jeho knížky.

Sekora byl výborným vypravěčem. V soukromí byl mužem spíš vážným, ale vtipu v sobě nosil za deset. Uměl lidi rozesmát a kromě dětí, sportu a malování miloval i přírodovědu. „Mravence a ostatní hmyz vylíčil tak bravurně, že spousta nynějších významných přírodovědců a entomologů přiznává, že se o svůj obor začali zajímat díky knížce Ferda Mravenec,“ konstatovala Zábrodská.

Sekretář ragbyového klubu Dragon Brno Jiří Šťastný o spisovateli říká:

Sekora přivezl první sešívané míče

Brno /ROZHOVOR/ - Ragby učarovalo Ondřeji Sekorovi při jeho pobytu ve Francii. Z francouzštiny do češtiny pak přeložil pravidla tohoto sportu a vytvořil i jeho české názvosloví. „V těchto názvech je hezky vidět jeho spisovatelské střevo. Nespokojil se jen s prostým označením hráčů čísly,“ tvrdí sekretář ragbyového klubu Dragon Brno a bývalý trenér národního týmu Jiří Šťastný.

Jak takové ragbyové názvosloví od Sekory vypadá?
On vlastně všechny názvy počeštil. Například hráče číslo osm označil za vazače a vyložil to tak, že je to hráč, který svazuje ve hře mlýn.

Proč se spisovateli zalíbilo právě ragby?
V zahraničí, ve Francii a Anglii, je ragby nesmírně populárním sportem. Sekora do Čech přivezl i první sešívané míče a přestože ragby moc nehrál, stal se v Čechách prvním trenérem i rozhodčím. Myslím, že na ragby miloval právě to, že je gentlemanským sportem.

Ragby že je gentlemanský sport?
Samozřejmě. Hráči k sobě přistupují daleko korektněji než třeba při fotbale. Není to jen o tom odehrát zápas a beze slova o výkonu soupeře zmizet v autobusu. V ragby se po každém zápase dělá ještě takzvaný třetí poločas, kdy se hráči, trenéři i jejich rodiny sejdou a nad stoly s pohoštěním zápas proberou. Zvláště v Anglii a Francii je to tradice. A oblečení? Před zápasy i po nich se scházíme v oblecích.

Máte na Sekoru nějakou vzpomínku?
Osobně ne, ale můj otec, který v Brně spoluzakládal oddíl Zbrojovky, se s ním setkal. Podědil jsem po něm i archiv klubu, ve kterém jsem našel fotografii družstva Moravské Slávie z roku 1928. Myslím, že je na ní zachycený i Sekora. Mám od otce také zarámovanou podobiznu tohoto spisovatele.

Ferda měl být původně proletář

Ondřej Sekora rovná se Ferda Mravenec. Jednoho od druhého oddělit nelze.
Příběhy šikovného mravence s červeným puntíkovaným šátkem okolo krku není třeba představovat. Ferda je zdatný řemeslník a co nezmůže silou, tam uplatní důvtip. Ochočí si lučního koníka, pro unavenou maminku ploštici a její děti postaví parádní kolotoč. Také se dá naverbovat do armády, aby bránil své rodné mraveniště.

Jeho opakem je brouk Pytlík, který všechno zná, všechno ví a všude byl, ale zpacká, co může.

Sekora doplnil příběhy legračními ilustracemi, ve kterých zúročil svůj zájem o entomologii a ukázal tak mladým čtenářům svět brouků se vším všudy.

Původně vycházel Ferda Mravenec v Lidových novinách jako postava kresleného komiksu pro dospělé. Měl znázorňovat osudem otloukaného proletáře. „Cílem bylo vytvořit postavičku, která bude vtipně popisovat politické dění,“ připomněla přítelkyně rodiny Ondřeje Sekory Stanislava Zábrodská.

Už i v Japonsku

Nakreslit Ferdu Mravence nebyl pro Sekoru jednoduchý úkol. „Aby se dal tolikrát zobrazit, musel být tento hrdina především velmi snadný k nakreslení a zároveň nesmělo být těžké stále vystihovat tutéž jeho podobu. Jeho tvář musela být taková, aby se v ní několika tahy pera daly bez rozpaků nakreslit všechny možné výrazy. Celá hrdinova postava musela být v každé pozici tak výrazná, aby k sobě poutala pozornost i na nejpestřejším obrázku,“ uvedl Sekora pro časopis kritické revue literatury pro mládež v únoru 1940.

Ferda Mravenec dosud vyšel v patnácti jazykových mutacích. Jeho první knížka vyšla už v roce 1936. Teprve předloni si ji mohly poprvé přečíst i děti v Japonsku. „Ferdu dříve překládali hlavně do jazyků zemí tehdejšího komunistického bloku a také do němčiny,“ podotkla Zábrodská.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

25.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies