VYBERTE SI REGION

Park vznikl ze hřbitova, teď se pyšní květinami pro slepce

Brno - Tyršův sad byl původně městský hřbitov. Vznikla tam první botanická a zoologická zahrada v Brně. Dnes je to i archeologické naleziště.

12.3.2012 5
SDÍLEJ:
Fotogalerie
15 fotografií
Tyršův sad patří k nejmenším brněnským parkům. Lidé si ho oblíbili, protože poskytuje možnost oddechu téměř v centru. Původně byl v jeho místě hřbitov, který založil císař Josef II.

Tyršův sad patří k nejmenším brněnským parkům. Lidé si ho oblíbili, protože poskytuje možnost oddechu téměř v centru. Původně byl v jeho místě hřbitov, který založil císař Josef II.Foto: DENÍK/Attila Racek

Brno Tyršův sad je vlastně pozůstatek hřbitova, který založil císař Josef II. v roce 1785. „Rok před tím zakázal pohřbívání těl v městské zástavbě kvůli nebezpečí otravy studní. Od doby založení se hřbitov třikrát zvětšoval. Sahal tak od dnešní Antonínské až po Sokolskou ulici,“ popisuje brněnská historička Milena Flodrová počátky historie parku, kterému je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Brněnské parky.

Městský hřbitov v roce 1883 zanikl a nahradil ho ústřední hřbitov ve Vídeňské ulici. „Byly tam převezené exhumované ostatky významných osobností. Většinu starého pohřebiště pak pohltila zástavba. O patnáct let později vznikl Tyršův sad, který se dnes rozprostírá mezi Botanickou a Kounicovou ulicí. Je to jediná část, která ze starého brněnského hřbitova zbyla,“ zmiňuje historička.

Původ parku připomíná pietní místo, kde stojí litinový kříž a pomník generála Valhuberta, který padl v bitvě u Slavkova roku 1805.

Tyršův sad je výjimečný několika zajímavostmi. „Na začátku dvacátého století v něm postavili první botanickou zahradu, o dvacet let později malou zoo,“ říká Flodrová. Nahradil je botanický koutek pro slepé. Je to vyvýšený záhon, kde si nevidomí můžou na rostliny sáhnout. Jejich název se dozvědí z cedulek v Braillově písmu.

Park prodělal nákladnou rekonstrukci podle návrhu Ivana Otruby v devadesátých letech 20. století. „Přestavbu jsme dokončili v roce 2000. Přidali jsme například letničkový záhon. Jeho údržba nás ročně vyjde na dvacet tisíc korun. Tyršův sad je významnou kulturní památkou Brna,“ přiblížila Kateřina Novotná z příspěvkové organizace Veřejná zeleň města Brna, která má správu parku na starosti. Dodala, že ze všech parků v Brně lze jen Tyršův sad zamknout. Díky zdem, které ho obklopují.

Kromě lidí toužících po oddechu si Tyršův sad oblíbili archeologové. Neustále tam totiž nacházejí lidské ostatky a drobnosti, jako jsou růžence, medailonky, nebo křížky z původního hřbitova.

TYRŠŮV SAD

Park o rozloze 1,7 hektaru vznikl v roce 1883. V 90. letech 20. století ho obnovila Veřejná zeleň města Brna podle návrhu architekta Ivana Otruby. K zajímavostem tam patří především letničkové záhony, původní litinový kříž z roku 1846, náhrobek generála Valhuberta a speciální záhon pro nevidomé. Park je v noci uzamčený, přes den je běžně přístupný. Psi tam smějí jen na vodítku.

Autor: Martina Koziolová

12.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies