VYBERTE SI REGION

Pekárnu kdysi obývala i tlupa lovců mamutů

Mokrá-Horákov /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - K nejhodnotnějším nálezům v jeskyni Pekárna patří objevy rytin na žebrech koní. Je v ní i imitace pravěké kresby ze španělské Altamiry.

30.1.2012 1
SDÍLEJ:

Jeskyně Pekárna leží v jižní části Moravského krasu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Najednou vykoukl měsíc z mráčků a lovci spatřili medvěda. Málem by do něho byli vrazili. Medvěd pořád slídil čumákem u země a olizoval stopy krve. Teď uviděl před sebou oba muže. Pozdvihl se v celé své strašné velikosti a s tělem kupředu nachýleným a s otevřenou tlamou se na ně řítil.“ Drama, které prožívá putující tlupa v knize Lovci mamutů, umístil spisovatel Eduard Štorch do krajiny Moravského krasu. Skupina obývala i jeskyni Pekárna. Této národní přírodní památce je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Nový díl seriálu, tentokrát o národní přírodní rezervaci Čertoryje, čtěte v dnešním (pondělním) vydání jihomoravských Deníků Rovnost.

Pekárna leží v jižní části Moravského krasu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka. Pod téměř padesátimetrovou stěnou z vápence se nachází pět metrů vysoký a dvacet metrů široký vstup do jeskyně. Její odkaz na doby, kdy tam žili jeskynní lidé, odedávna přitahoval turisty, děti a také vědce. „Vzpomínám, že jako malý kluk jsem si k Pekárně chodil hrát s kamarády. Lezli jsme do jeskyně, běhali po lese. A představovali si, že lovíme divokou zvěř. Co jsme také měli dělat? V té době jsme žádné hračky neměli,“ vypráví Jaroslav Brzobohatý z nedaleké obce Mokrá-Horákov.

Teď k jeskyni nechodí. „Ta cesta je spíš pro mladší. Mně je přes sedmdesát a už bych si netroufl. Ani knihu o lovcích mamutů jsem od mládí nečetl,“ dodává důchodce.

Podle starosty Mokré-Horákova Aleše Ryšánka tvoří místní většinu turistů, kteří k jeskyni míří. „Učitelé s třídami tam pořádají naučné výlety. V okolí se procházejí starší lidé i rodiny s dětmi. Jaký je zájem turistů z Moravy nebo z celé republiky je těžko zmapovatelné. Turisté ale o Pekárně většinou vůbec nevědí a tak míří spíše do jiných částí krasu,“ říká Ryšánek.

Přilákat víc výletníků chce obec v létě, kdy do okolí umístí informační tabule, které na jeskyni upozorní. „Uvažujeme také o spolupráci se skauty. Mohli by v jeskyni udržovat pořádek nebo tam umístit odpadkové koše,“ dodává starosta.

JESKYNĚ PEKÁRNA

Forma ochrany: národní přírodní památka
Vyhlášeno: 31. 12. 1933
Rozloha: 14 hektarů
Jak se tam dostat: Autem lze dojet na parkoviště Hádek nedaleko Ochozu u Brna a poté pěšky údolím Říčky až pod jeskyni.
Důvod ochrany: Představuje významné archeologické naleziště. Jeskyně je také významným obydlím netopýrů mimo zimní období. V okolí se vyskytují i vzácné druhy rostlin. Například áron karpatský, lilie zlatohlávek nebo prvosenka vyšší.
Mapa: turistická mapa KČT č. 86

Jeskyně získala název podle tvaru portálu, který připomíná pec na chleba. „Název nese od konce 19. století,“ uvádí amatérský jeskyňář Josef Pokorný. První zmínky o jeskyni podle něho pocházejí od syna líšeňského rolníka Martina Kříže. „Jeskyně, které měl téměř za humny, ho zřejmě zajímaly ještě za studií. A tak o prázdninách roku 1864, před odchodem na vysokou školu, ve svých výzkumech pokračoval. Mimo jiné také 18. srpna 1864 sestoupil v hornickém koši do Macochy,“ uvádí Pokorný.

Ve své práci Kříž jeskyni nenazýval Pekárna, ale Kostelíček. „V roce 1864 ho doprovázel hajný z Mokré, který mu vyprávěl, že v době napoleonských válek byly v jeskyni zakopané zlaté bohoslužebné nádoby z kostela v Pozořicích. A že se tam ukrývali obyvatelé mlýnů z údolí Říčky i s dobytkem,“ říká archeolog.

Kříže podle něho v jeskyni kopat nenapadlo. Po něm však přišla do Pekárny řada objevitelů. Florian Koudelka v jeskyni pátral mimo jiné s pozdějším zakladatelem Rovnosti Pankrácem Krkoškou. Našel například koňské zuby i první kamenné nástroje. „Později si, patrně v euforii z nálezu, dali mladí nadšenci nad vykopávkou čestné slovo, že o nálezu pomlčí a budou jej dále zkoumat sami,“ dodává Pokorný.

Rytiny na žebrech koní

O jeskyni se ale postupně dozvěděli další lidé, kteří se rozhodli tajemství Pekárny prozkoumat. Bádal v ní i otec moravské archeologie Jindřich Wankel.

Mezi nejhodnotnější nálezy však patří objevy rytin na žebrech koní. První nalezl v roce 1927 Karel Absolon, druhou až v roce 1963 archeolog Bohuslav Klíma starší.

V jeskyni navíc dodatečně vznikla i jedna falešná připomínka pravěku. „Někdo tam nakreslil imitaci pravěké kresby ze španělské jeskyně Altamira. I když je to pěkné dílo, jde o poškozování přírodního dědictví. Nakonec jsme se ale rozhodli, že malbu neodstraníme. A počkáme, až si s ní poradí čas,“ říká Leoš Štefka ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.


Archeolog Klíma: Kresbu jsme odkryli v garáži

Brno - Jeskyni Pekárna na Brněnsku nejvíce proslavily pravěké nálezy rytin na žebrech koní, které tam zanechali lovci sobů. Výjev souboje bizonů objevil v roce 1927 Karel Absolon. Rytinu pasoucích se koní nalezl až v roce 1963 archeolog Bohuslav Klíma. „Pátrání po částech žebra bylo téměř detektivním příběhem,“ vzpomíná jeho syn Bohuslav Klíma mladší. Je archeolog a učí na brněnské pedagogické fakultě.

Bylo vám třináct let, když otec rytinu pasoucích se koní na koňském žebru objevil. Pamatujete si, jak nález prožíval?
K objevu došlo u nás doma v garáži. Otec často vozil z výzkumů nálezy v papírových sáčcích a krabicích domů. Společně jsme pak kamenné nástroje a kosti zbavovali hlíny, čistili kartáčky, sušili na novinách a připravovali k nakreslení. Při jedné takové očistě jsme na části koňského žebra narazili na rytinu. Otec byl nadšený. Věděl, že jde o další světově významný nález pravěkého umění. Zároveň ihned věděl, že žebro není kompletní.

Co jste pak udělali?
Začalo intenzivní pátrání v ostatních sáčcích. Nic dalšího jsme už nenašli. Otec znervózněl, ale záhy si uvědomil, že z Pekárny nedovezl všechno. Výzkum tam ještě pokračoval a v pracovní maringotce toho dost zůstalo. Hned druhý den se jelo směrem na Ochoz. Na místě jsme s obrovskou radostí našli zbylé dvě části žebra a dali dohromady kompletní obraz.

Brával vás otec na archeologické průzkumy pravidelně?
Trávil jsem s ním každou volnou chvilku. Obdivoval jsem jeho nádherné perokresby nálezů. Jezdil jsem s ním do terénu každé prázdniny. Postupně mě zasvěcoval do tajů archeologie, ale nijak na mě netlačil. O volných nedělích mě „bral na lov“. Nastartoval svou jawu a po dešti jsme občas vyrazili na sběry. Chodili jsme po polích, sbírali pazourky a soutěžili, kdo z nás bude úspěšnější. Přirozeně to ovlivnilo i mé rozhodnutí stát se archeologem.

Sám se zabýváte středověkou archeologií. Proč jste ji upřednostnil před pravěkou?
Vedle paleolitu se mi středověk vždy líbil. A hned ze začátku vysokoškolského studia mě otec nabádal, ať se věnuji vlastním a novým tématům. Moji učitelé mě pak pracovně uvedli do Mikulčic. Potom jsem v roce 1986 zahájil svůj dlouholetý výzkum ve znojemském Hradišti svatého Hypolita. (kž)

OBJEVY Z JESKYNĚ

Na koňském žebru jsou obrazy koní

V jeskyni Pekárna našli archeologové pozůstatky po takzvané magdalénské kultuře. Její členové byli lovci sobů a koňů. Nejvzácnější pozůstatky, které po sobě zanechali, jsou dvě koňská žebra s jemnými rytinami. „Na jednom z nich je zachycený souboj tří zubrů, na druhém čtyři pasoucí se koně,“ řekl Martin Oliva z ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Obě díla se našla pouhých několik metrů od sebe.

Ženské plastice chybějí hlava a prsa

Dalším zajímavým pravěkým nálezem je plastika ženy. „Vyjadřuje, jak je v magdalénské kultuře obvyklé, boční pohled na ženské tělo se zdůrazněním zadku,“ uvedl Martin Oliva z ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Hlava a prsa chybějí. Není ani jisté, že je plastika měla. Zajímavé je, že je vyřezaná z mamutího klu. „Protože mamuti už tehdy patřili k takzvaným vzpomínkovým zvířatům,“ dodal Oliva.

Umělec kreslili na koňskou čelist

Kromě kreseb na koňských žebrech objevili archeologové v jeskyni Pekárna i kresby na zlomcích tří lžícovitých předmětů. „Vyrobili je z dolních čelistí divokých koní. Jsou na nich vyryté podoby koní, antilopy a zubra. A doplňují je značky neznámého významu,“ vysvětlil Martin Oliva z ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Naopak nástěnné umění v jeskyni chybí. Stejně jako v celé střední Evropě,“ řekl Oliva. (kž)

Autor: Anna Fajkusová

30.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies