VYBERTE SI REGION

Pět prstů láká pamětníka za každého počasí

Jižní Morava, Vysočina /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Sedávám rád na břehu Oslavy. Najdu si klidný koutek. Všude je ticho, jen voda se valí a valí. Nedělám nic, jen se dívám do hlučící řeky. Tak popisuje pamětník Karel Stejskal peřeje takzvané Divoké Oslavy, které se jmenují Pět prstů.

27.8.2012
SDÍLEJ:

Údolí Oslavy.Foto: archiv

Míří k nim v každém ročním období. Jde podle něho o jednu z nejkrásnějších částí chráněného území Údolí Oslavy a Chvojnice. Přírodní rezervace patří k největším v republice. Polovina leží na Brněnsku, druhá už zasahuje do Kraje Vysočina. Území je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Rezervace se rozkládá jižně od Náměště nad Oslavou na Třebíčsku, pokračuje dál kolem Kladrub nad Oslavou a končí přibližně u Ketkovic a Senorad na Brněnsku. Místo je chráněné hlavně kvůli kaňonovitým údolím, která tam obě řeky vytvářejí svými ostrými zářezy.

„Údolí vznikla tak, že si řeky prorazily cestu skrz tvrdé horniny," vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí Jan Joneš z vysočinského krajského úřadu, který rezervaci spravuje. K nejzajímavějším částem toků podle něho patří peřeje Divoké Oslavy nedaleko zříceniny hradu Lamberk. A také soutok Chvojnice s Oslavou severně od Senorad.

Na ostrý tok Oslavy odkazuje už její název. „Je odvozený od staroslovanského slova „osla", které znamená brus. Oslava je proto řeka ostrá, brousící prudkým tokem řečiště. Říčka Chvojnice má jméno od chvojnatých a jehličnatých lesů, které pokrývají údolí jejího toku," píše v knize Pooslaví a Pojihlaví pamětník a místní rodák Jiří Lysák.

Rezervaci lze projít po červené a modré turistické trase. Lidé tam kromě romantického říčního údolí uvidí zříceniny několika hradů. „Populární jsou Lamberk, Levnov, častěji známý jako ketkovický hrad, a také zřícenina sedleckého hradu. Kromě mnoha turistů, trampů a chatařů lze při tamních procházkách potkat hodně lidí z okolí," uvádí starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka.

Sám k Oslavě a Chvojnici míří nejraději na podzim. „Není krásnější zážitek, než být v této krajině uprostřed října, kdy slunce rozzáří barevné stromy a člověk k tomu ucítí kouř z ohně krbu ve srubu ukrytém ve strmé stráni," popisuje starosta.

Údolí Oslavy a Chvojnice.

Podle místostarostky Senorad na Brněnsku Květy Adamové jsou oblíbeným cílem i Kraví hora nebo Malá skála nedaleko obce. „Sama se odtamtud ráda dívám do údolí řeky a na zříceninu hradu Levnova. Bohužel už při pohledu neuvidím splav, který patřil ke koloritu údolí," vzpomíná místostarostka.

Výšlap na Malou skálu absolvuje kvůli výhledu několikrát do roka i šestaosmdesátiletý pamětník Jiří Lysák. Nedaleko Oslavy bydlí většinu roku na samotě v hájence.

Od mládí patřil k místnímu trampskému hnutí. V okolí řek se totiž nachází množství trampských a chatových osad. „Největší rozmach zažil tramping za druhé světové války. Trampové však míří do údolí dodnes. Každou první sobotu v lednu se koná velký sraz," říká Lysák. Dodává, že velmi oblíbené byly například tři chaty, které v roce 1933 postavil pod ketkovickým hradem místní malíř a mlynář Bohumil Vydra nedaleko svého mlýna.

Těch je v rezervaci několik, žádný z nich už nefunguje. „Velkou ranou pro drobné mlýny zvláště na potocích byla náhrada vodních kol turbínami. Vyžádalo si to výměnu strojního zařízení mlýnice," vysvětluje Karel Stejskal v knize Mlýny na povodí (dolní) Oslavy. Pokračuje, že drobní mlynáři často neměli na výměnu kol za turbíny peníze. Nemnozí, kteří to zvládli, stejně museli skončit. „Politická rozhodnutí v letech 1951 až 1953 zastavila i mlýny zbývající. Po roce 1990 už žádný činnost neobnovil," pokračuje Stejskal.

V ohrožení

Komu nestačí mlýny, hradní zříceniny či chataření v okolí řeky, může navštívit ještě lovecký zámek Vlčí kopec. V jeho blízkosti se nachází také altán Gloriet. I ten nabízí výhled do říčního údolí.

V budoucnu však hrozí, že romantické kaňony i chatové osady pohltí voda. Ministerstvo zemědělství loni v říjnu zveřejnilo seznam pětašedesáti míst v republice, kde mohou vzniknout nové přehrady. Jako zásobárny vody pro období sucha. Nová přehrada Čučice může podle plánu ministerstva vzniknout i na řece Oslavě nedaleko Mohelna. Na hranicích obou sousedních krajů, v dnešním chráněném území. „Byla by to obrovská škoda. Podobnou zkušenost už máme s Dalešickou přehradou na řece Jihlavě, severozápadně od Mohelna. Voda nádrže zaplavila stejně krásné scenerie, jaké jsou v údolí Oslavy a Chvojnice," myslí si starosta Náměště nad Oslavou Měrka.

Údolí Oslavy a Chvojnice

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 11. dubna 1974

Rozloha: 2309,87 hektaru

Jak se tam dostat: Území se rozkládá jižně od Náměště nad Oslavou na Třebíčsku, pokračuje dál kolem Kladrub nad Oslavou a končí přibližně u Ketkovic a Senorad na Brněnsku. Rezervaci lze projít celou částečně po červené a částečné po modré turistické trase.

Důvod ochrany: Kaňonovité údolí řek Oslavy a Chvojnice, v některých částech původní skladba lesa.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 83

DALŠÍ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Klára Židková

27.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Výšlap k nové židenické rozhledně zpestří lidem streetartový umělec Timo

Ilustrační fotografie.

Sprosté nadávky řidiči i záchranářům. Strážníci krotili agresivní opilce

Skauti převzali klíče od opravené budovy. V klubovnách už mají teplo

Brno /FOTOGALERIE/ - Dřevěná okna, fasády i nové topení zpříjemní pobyt v klubovnách více než stovce královopolských skautů a pionýrů. Klíče k opraveným domům ve Slovinské ulici jim v pondělí předali zástupci z Úřadu městské části Královo Pole.

Na dálnici nacouval do jiného auta. Agresivního řidiče dopadli policisté

Rousínov /VIDEO/ – Klidná jízda po dálnici nejspíš nudila sedmačtyřicetiletého muže z Brna. Při cestě po D1 směrem na Ostravu, mezi Rousínovem a Vyškovem donutil jiného řidiče nejprve zastavit a poté do něj nacouval. Policistům z dálničního oddělení v Ivanovicích na Hané se v těchto dnech podařilo bezohledného řidiče vypátrat.

Na Kamechy může vést lanovka. Stavbu tramvajové tratě totiž komplikuje podloží

Brno /INFOGRAFIKA/ - Dopravu na sídliště Kamechy může v budoucnu obstarat lanová dráha. Lanovky v Brně už vedení města ale několikrát navrhlo a zatím nikdy nedokončilo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies