VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Písař: krása bývala přednější než rychlost

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Písaři dříve trpělivě stávali v klášterních skriptoriích a opisovali knihy. Většinu jejich práce však později převzaly tiskařské stroje.

22.3.2010
SDÍLEJ:

PÍSMOMALÍŘ. Povolání písaře bylo ve středověku spíše ceněným uměním než obyčejným řemeslem.Foto: DENÍK

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Prostě zařízená klášterní místnost s pultíkem, stoličkou a několika stolky. Tak vypadala středověká skriptoria, dílny, kde mniši před vynálezem knihtisku trpělivě opisovali knihy. Zdobili je bohatými iluminacemi, tedy okrasnými ornamenty a obrázky. Číst a psát tehdy uměl málokdo.

Zruční písaři však na jižní Moravě byli už před tím, než se zde objevila první písařská centra. „Přišli v devátém století s Cyrilem a Metodějem, ale jejich nejstarší dochovaná díla máme až z konce devátého a počátku desátého století,“ popsala správkyně historické knihovny rajhradského kláštera Jindra Pavelková.

Cyrilici a hlaholici, kterou jsou psány první písemné památky, však zakrátko nahradila latinka a ve vznikajících klášterech postupně začali budovat písařské dílny. „Písaři působili například v Rajhradě, na Velehradě, později také na Starém Brně, v augustiniánském klášteře u svatého Tomáše i u brněnské kapituly,“ vyjmenovává Pavelková.

Práce na rukopise nebyla nic snadného a mohla mnichům trvat i několik let. „Opisování a zdobení knih iluminacemi se věnovali ti, kteří k tomu byli zvlášť vybráni. A na práci měli přesně vyhrazený čas mezi modlitbami. Režim dne byl přitom záležitostí jednotlivých řádů,“ nastínila Pavelková.

Později začala písařská centra vznikat i při městských kancelářích ve větších městech. Tam však byla úloha písaře trochu jiná než v klášteře. Městský písař byl totiž spíše notářem. Nejlépe znal městské právo a měl ve svých rukou veškeré městské písemnosti. Například Brno na tyto důležité osoby nezapomnělo ani po staletích.

Například písař Jan, jehož působení v Brně je doloženo v letech 1343 až 1358, je dodnes zařazený na seznamu brněnských významných osobností. „Takzvaná Kniha písaře Jana, kterou napsal, je nejvýznamnější sborník městského práva na Moravě. Bez jejího studia se neobejde žádný právní historik zabývající se v době feudalismu vývojem městského práva u nás,“ vysvětluje význam spisu autor jeho knižního vydání z roku 1990 Miroslav Flodr.

Práce písařů neskončila ani okamžikem vynálezu knihtisku. „Tištěná kniha byla poměrně drahá a běžnou záležitostí se stala až po více než sto letech,“ podotkla Pavelková. V klášterech se tak knihy opisovaly ještě dlouho. A lidé na venkově si později knihy často raději opisovali, než by si je kupovali.

Jižní Morava se však do dějin tisku zapsala výrazně hned na počátku. „Už v roce 1486 zde totiž vyšla první tištěná kniha a do konce patnáctého století jich byly další dvě desítky,“ uvedla historička Jitka Šibíčková.

S rostoucím vlivem knihtisku v dalších staletích se pak měnila i role těch, kdo zaznamenávali důležité texty. Zbylo na ně totiž spíše jen zapisování mluvené řeči, kde víc než na kráse a zdobnosti písma záleželo na rychlosti zápisu. Ke slovu se tak dostal třeba těsnopis či rychlé psaní na psacích strojích. I ty jsou však už dnes díky počítačům také minulostí.

O výuce psaní na počítači Alena Damborská z hustopečského gymnázia říká: Rychlé psaní žáci v životě ocení

Hustopeče – Studenti Masarykova gymnázia v Hustopečích mají v Jihomoravském kraji pověst těch, kteří vyhrávají. Tedy alespoň soutěže v psaní na počítači a v úpravě textu.

„Po několika letech úspěchů se nebojím říct, že jsme v tomto ohledu nejlepší škola v kraji,“ říká učitelka Alena Damborská.

Uvedené předměty ve škole vyučuje. Škola dokonce na konci března krajské kolo celostátní soutěže v psaní na počítači sama pořádá.

Jaké jsou největší úspěchy vašich studentů?
Tím největším byla bezpochyby loňská účast na mistrovství světa v čínském Pekingu. Petra Vintrlíková z oktávy tam totiž získala titul mistryně světa v disciplíně korespondence a protokolování a celkově se umístila na třetím místě. V Pekingu ale uspěli i další studenti.

Kolik žáků ve škole se do nepovinných kurzů psaní na počítači hlásí?
Učím jich zhruba osmdesát z celé školy. Každý rok asi dvě desítky z nich dělají státnice v psaní na stroji nebo v úpravě textu.

Co je na tom předmětu láká?
Snažím se je motivovat právě účastí na soutěžích. A pak také sami vidí, že rychlé psaní využijí i v praktickém životě. Protože takový doktor nebo právník, který píše jedním prstem, pracuje samozřejmě pomaleji než ten, který umí psát rychle.

Jak vlastně taková výuka psaní na počítači vypadá?
Je to podobné jako hraní na hudební nástroj. Jednou týdně máme dvě hodiny výuky ve škole a vše další musí studenti natrénovat doma.

Poznáte, když se neučí?
Jistě, protože pak nezvládají jednotlivá cvičení a nedělají pokroky. Když se tomu však věnují, je to hned vidět.

Jak dlouho je potřeba trénovat, aby člověk mohl závodit třeba s mistryní světa z vaší školy?
Petra píše rychlostí 525 úhozů za minutu. Taky se tomu ovšem věnuje už pět let.

Park, či párek? V těsnopisu stejné

Snadno se píše, těžko se čte a i malá nepřesnost může změnit význam. Tak mluví Dagmar Nováková z Brna o těsnopisu, tedy zjednodušeném písmu, umožňujícím rychlý zápis textu. „Dosud nepřekonaný rekord v zápisu těsnopisem je z roku 1958 a činí dvě stě slov za minutu. To je rychlost, kterou se skoro ani nedá srozumitelně mluvit,“ usmívá se Nováková.

Těsnopis se naučila jako mnoho jejích vrstevníků na střední ekonomické škole, kde patřil k povinným předmětům. „Bavil mě, takže jsem v něm i soutěžila, přestože kvůli špatnému rukopisu jsem měla někdy potíže po sobě text přečíst,“ vzpomíná Nováková.

Naučit se těsnopis tak, aby člověku pomohl při zaznamenávání diktovaného textu, trvá podle ní přibližně dva roky. „Když si dnes dělám nějaké poznámky, občas se mezi normálním textem kroutí těsnopisná zkratka, protože je to rychlejší. A poznámky v diáři mám také často těsnopisem. Je to kratší a rychlejší,“ popisuje své zvyky Nováková.

Od roku 1989 předávala své znalosti také studentům na střední škole. A při opravování jejich textů se s kolegyněmi někdy dost nasmála. „Jeden žák například přepsal část těsnopisného záznamu jako park v rohlíku. Park a párek se v těsnopisu sice píše stejně, ale do té doby jsem se domnívala, že zrovna tahle dvě slova si nikdo zaměnit nemůže,“ usmívá se Nováková.

Dnes už však těsnopis ze školních lavic zcela zmizel a nepoužívá se ani na úřadech. Jedinou výjimkou jsou stenografové v parlamentu, kteří dodnes zapisují pomocí těsnopisných krucánků a kudrlinek.

Zatímco dříve byl totiž těsnopis jednou z mála možností, jak rychle zaznamenat mluvený text například na různých přednáškách a jednáních, před časem ho nahradily notebooky. „Jsou skladné, dají se nosit s sebou a člověk se může naučit psát rychle pomocí zkratek. Pak už má text částečně v latince, zatímco těsnopisné záznamy se musely ještě pracně přepisovat,“ vysvětluje Nováková, proč dříve rozšířená znalost pomalu mizí.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

22.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jakub Kornfeil se prohání na svém oblíbeném jetsurfu.
5

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Byt. Ilustrační foto.
1

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

AKTUALIZOVÁNO

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Bruck an der Grossglocknerstra, Brno – Tureckého soupeře nachytali brněnští fotbalisté hned v úvodu utkání. Kayserisporu zasadila Zbrojovka dva údery za devět minut a na soustředění v rakouském Kaprunu si po vítězství 2:1 připsala úspěšnou prvoligovou generálku.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Podolí – Úsek dálnice, který v pátek odpoledne zablokovala hromadná nehoda čtyř osobních aut se dvěma nákladními auty a jednou dodávkou, je opět průjezdný. Nehoda se stala kolem třetí hodiny odpoledne na 205. kilometru dálnice D1 u Podolí na Brněnsku ve směru na Vyškov.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení