VYBERTE SI REGION

Pískovna vydala zprávu o dávné době ledové

Němčany /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Při těžbě za obcí Němčany lidé objevili takzvaný mrazový klín. Vzácný geologický jev v okolí doplňuje známé poutní místo Lutršték.

6.8.2012
SDÍLEJ:

Aktuální stav Mrazového klínu u Němčan.Foto: Archiv České geologické služby

Od třicátých let minulého století až do roku 1970 fungovala severně od Němčan na Vyškovsku pískovna. Kromě suroviny z ní lidé získali ještě něco, zprávu o době ledové. Těžba odhalila v jedné ze stěn pískovny takzvaný mrazový klín. Zvláštnímu geologickému útvaru se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Mrazové klíny v minulosti vznikaly stejně jako dnes v místech, kde je půda trvale zmrzlá. „Působením mrazu půda puká. Trhliny pak vyplňují jiné usazeniny a zvětraliny. Výsledek je klín v zemi vyplněný odlišným materiálem," vysvětluje geoložka Pavla Tomanová Petrová z České geologické služby.

Mrazový klín u Němčan je podle ní největší v republice. Je přes jedenáct metrů široký a přibližně šest a půl metru hluboký. „Literatura uvádí, že jde také o jeden z největších mrazových klínů ve střední Evropě. V tomto území se vyskytují poměrně hojně, protože do této oblasti zasahovaly hranice ledovce ve čtvrtohorách," objasňuje geoložka.

Tyto geologické útvary podle ní lidé nejčastěji odhalí při zemních pracích, v cihelnách či pískovnách. U nás se hojně vyskytují například na Ostravsku či v okolí Hranic a Předmostí u Přerova.

Pohodlnému pohledu na přírodní památku dnes vadí stromy a sesuvy půdy. „Pískovna je zakrytá sutí a porostlá náletovými dřevinami," potvrzuje geoložka.

Dno pískovny navíc v minulosti lidé osázeli borovicí. Jihomoravský krajský úřad, který má péči o místo na starost, ale dbá na to, aby lesní dělníci stromy z bezprostřední blízkosti stěny s mrazovým klínem každoročně pokáceli. „Díky tomu je stále viditelný a dostupný," ujišťuje vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Vycházku k mrazovému klínu mohou lidé spojit s prohlídkou poutního místa se zvláštním jménem Lutršték. Nachází se v těsné blízkosti geologického útvaru. Součást poutního místa je malý kostel zasvěcený Panně Marii Sedmibolestné postavený v letech 1867 až 1877. Ještě dál od něj se nachází studánka s malou kapličkou.

Původ jména Lutršték je nejasný. Zřejmě vznikl z německého sousloví lauter Steg, tedy samá cesta. K Němčanům totiž mířili poutníci z nedalekých obcí vyškovského německého jazykového ostrůvku, jako jsou třeba Rostěnice, Zvonovice, Kučerov nebo Čechyně.

O studánce a malé kapličce u ní se vypravuje mnoho pověstí. Podle nich stála svatyně u studánky odjakživa. A voda u kaple prý měla zázračné účinky. Údajně uzdravovala slepé. „Též nalézá se v kapličce pověšená berla, kterou prý tam jakási osoba, snad z Prostějova, nechala, když se byla uzdravila," cituje dobový text z roku 1888 starosta Němčan Martin Krátký.

Vodu ze studánky si nechalo vozit i panstvo. „Sám hrabě slavkovský Kaunic dával si každodenně nositi v plucarech vodu odtud na zámek buď na oslu v kabelách nebo robotou. Roku asi 1863 poslala jakási uherská hraběnka vůz pro vodu do Němčan na Luterštek," píše se dál v pamětech.

Milodary poutníků zaplatily stavbu nedalekého kostela Panny Marie Sedmibolestné. Pouť na Lutršték se koná dodnes každý rok. „Hlavní pouť je vždy třetí neděli v září. Kromě toho se tam konají i mše. Od května do října každou první neděli v měsíci. A v září každou neděli," uvádí slavkovský děkan Milan Vavro.

Vedení Němčan nyní plánuje obnovit okolí studánky. Původní pramen už totiž v místě neteče. „Lidé tam najdou pouze trubku s užitkovou vodou. Chceme místu vrátit jeho poutní atmosféru. Zatím ale není jisté, zda na projekt seženeme dost peněz," posteskl si němčanský starosta.

I tak jsou podle něj mrazový klín i Lutršték oblíbená místa procházek místních i přespolních. „Jsou odtamtud nádherné výhledy do krajiny. Scházejí se tam turisté, zamilovaní, majitelé psů i koní," říká starosta.

K prohlídce okolí Němčan se totiž lidé mohou pohodlně vypravit i na koni. Podél mrazového klínu a církevních památek totiž vede jedna z tras první regionální koňské stezky, která na jižní Moravě vzniká od roku 2008.

Hned vedle přírodní památky je kryté odpočívadlo s úvazištěm pro koně. Odtamtud lze pokračovat směrem k Letonicím nebo k národní přírodní rezervaci Větrníky. „Lidé se na cestu mohou vydat s vlastními koňmi nebo si objednat projížďku v některé ze stájí v okolí. Stezka je vhodná i pro cyklisty a pěší turistiku," přibližuje předseda sdružení Procyon Jiří Pospíšil. Procyon se na vzniku koňských stezek na jihu Moravy podílí.

Poslední dobou ledovou se zabýváDavid Nývlt. O jejích teplejších částech říká:

Pravěké léto? Nejvýš 15 stupňů

V době ledové vypadala krajina jižní Moravy jinak než dnes. Letmá vzpomínka na tehdejší období je například mrazový klín u Němčan. Poslední doba ledová začala přibližně před 115 tisíci lety a skončila téměř před dvanácti tisíci lety. „Na celou Moravu už ale v tomto období ledovec nezasahoval. Ledovcový štít postupující ze Skandinávie dosahoval za největší rozlohy na úroveň Berlína a Varšavy. Na jihu led pokryl Alpy. U nás mezi těmito ledovci byla trvale zmrzlá půda," podotýká geolog Daniel Nývlt z České geologické služby.

Jaké byly tehdy na jižní Moravě teploty?

V posledním ledovém období se teploty na jižní Moravě velmi měnily, a proto je obraz této doby velmi různorodý. V nejchladnějších časech bylo přibližně o patnáct stupňů Celsia chladněji než dnes. V létě se někdy teploty vyšplhaly až k patnácti stupňům. Zato teplé období trvalo jen dva měsíce a většinou převládaly teploty mezi pěti a deseti stupni.

Jak vypadala za největších mrazů jihomoravská krajina?

Ve vrcholné fázi doby ledové byla na jižní Moravě mrazová poušť. Chudá vegetace připomínala dnešní tundru Vysoké Arktidy. Nerostly tu téměř žádné stromy. Pokud ano, šlo jen o zakrslé druhy. V takových podmínkách mohla přežít jen velmi odolná zvířata. Mamut, sob, vlk, liška či rosomák.

Byla taková jižní Morava celou dobu ledovou?

Trochu jinak to zde vypadalo v teplejších částech tohoto období. Tehdejší klima bylo podobné tomu v dnešních českých horách, například Jeseníkách ve výšce přes tisíc metrů nad mořem. Léta trvala až čtyři měsíce. Také u nás žilo mnohonásobně víc zvěře a rostlo mnohem víc rostlin. Díky tomu, že podnebí nebylo tak drsné, rostly u nás i malé lesíky. Nejčastěji lemovaly říční údolí. Díky mírnějším podmínkám se v teplejších částech poslední doby ledové dařilo na jižní Moravě i lovcům a sběračům ze starší doby kamenné. Jejich trvalá sídliště známe z okolí Pavlovských vrchů, například z Dolních Věstonic či Pavlova. Nejčastěji sezonně migrovali mezi severem a jihem za zvěří a surovinou na výrobu nástrojů.

Jak se živili?

Lovili hlavně soby, koně, ale velmi často také menší zvířata, jako jsou třeba zajíci, hlodavci nebo lišky.

ANKETA: Znáte mrazový klín?

Jiří Purket.

Jiří Purket, 48 let, spolumajitel jezdecké stáje, Brno

Provozujeme v Němčanech jezdeckou stáj. Kolem Mrazového klínu i kaple Panny Marie Sedmibolestné často sami či s návštěvníky naší stáje projíždíme. Místo je zasazené mezi pole na jedné straně a němčanské zahrádky na druhé. Vyzařuje zvláštní energii. Jakoby se uvnitř zalesněného mrazového klínu skrývala brána do neznáma. A mezi námi jezdci věříme jedné pověsti. Kdo s čistým srdcem objede sochu Krista na koni před kaplí, tomu se splní tajné přání. Řada z našich jezdců to může potvrdit.

Pavla Tomanová Petrová.Pavla Tomanová Petrová, 39 let, geoložka, Brno

Mrazový klín a jeho okolí jsem poprvé navštívila v roce 2004. Tehdy byl ještě dobře pozorovatelný. Letos v březnu jsem k němu opět zavítala ještě s kolegyní, které jsem chtěla geologický jev ukázat. Stěna přírodní památky ale byla plná suti a těžebna zarostlá. Přesto nás velmi zaujal nedaleký poutní kostelík Panny Marie Sedmibolestné v Lutrštéku, který je nově opravený. Poutní místo působí na člověka ohromně pozitivně. Je skvělé pro odpočinek, meditaci nebo třeba jen pro daleké pohledy do krajiny.



Alena Ilčíková.Alena Ilčíková, 47 let, technička, Brno

Po přečtení naučné tabule jsem byla na mrazový klín opravdu zvědavá. Ale když jsem k němu dorazila, tak mne místo zklamalo. Pro laika je těžké přírodní památku mezi stromy vůbec objevit. Lokalita je totiž hodně zarostlá. To spíš doporučuji nevynechat v této lokalitě návštěvu poutního kostelíka Panny Marie Sedmibolestné v Lutrštéku. A pokud se do okolí Němčan někdo vydá zjara, určitě by neměl vynechat sněženkovou lokalitu v remízku nedaleko obce pod kopcem zvaným Vinohrad.

Autor: Klára Židková

6.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies