Pivní opice: Ryba byla bez kostí, vytahali je asi pinzetou

Jednoduchý jídelní lístek, ochotná obsluha a kuchaři, kteří vědí, co dělají. „Pivní opice není typická pivnice. Kromě klasických jídel k pivu nabízí i jiná. Každý tam najde to své. Příprava jídel z lístku v čase poledních menu je sice trochu delší, ale na dobré jídlo se vyplatí chvilku počkat,“ myslí si odborník na zážitkovou gastronomii a kuchař restaurace Boulevard Ivo Ševčík. Restaurant & pub Pivní opice hodnotil pro další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Test restaurací.

Do Pivní opice se schází po schodech. Z první části s barem vede vchod do členitých místností se stoly. Stěny i stoly zdobí jednoduché kresby opic, visících na uchách půllitrů. „Prostor je dobře členěný. Nabízí dostatek soukromí pro pracovní oběd, ale také větší stoly pro večerní posezení s přáteli,“ chválí prostředí Ševčík.

Líbí se mu i jídelní lístek. „Je to zvláštní kombinace české a italské kuchyně. Těstoviny se sice k pivu moc nehodí, ale je logické, že jsou v nabídce. Nejspíš proto, aby si vybraly i ženy,“ míní Ševčík. Nechybějí klasiky české kuchyně ani chuťovky k pivu. U jedné z položek zapochybuje. „Smažené sýry. Nutné zlo. Ale jestli to tak hosté chtějí,“ krčí rameny Ševčík.

Číšník přichází téměř okamžitě a zapisuje si objednávku: hovězí vývar a paštiku z husích jater. Vývar je silný a kousky masa v něm libové. „Paštika je jemná, jen nasolená, bez dochucovadel. Brusinky jsou ideální doplněk. Tak to má být,“ říká Ševčík a roztírá paštiku na bílé bagetky.

Spokojený je také s kachním stehnem s červeným zelím a knedlíkem. „Maso je křehké, konfitované, dělané při nízké teplotě. Kuchař je pekl několik hodin. Také na zelí si dal záležet. Myslím, že je v něm červené víno a není to rozvařená šlichta. Knedlík je pěkně opečený s kůrkou, žádné slizy,“ hodnotí hlavní chod kuchař.

Také steak z lososa je příjemně křehký. Jen citronové omáčky k němu mohlo být víc a vařené brambory nechutnají úplně čerstvě. V rybě nejsou kosti. „V kuchyni je asi vytahali pinzetou,“ vysvětluje Ševčík. Na talíři mu vadí zeleninová obloha. „Myslel jsem, že už si Češi začali uvědomovat, že je to přežitek. Větší parádu než suchý kousek syrového rajčete a okurky udělá snítka kopru, která chuť ryby doplní,“ míní Ševčík.

K jídlu si dává pivo. „Sedm druhů stačí. S pivem je to jako jako s jídlem. Musí se stále točit. Když je ho moc, nemůže být čerstvé,“ říká.

Rád se vrátí

Dezerty jsou podle Ševčíka zvolené vhodně. Povidlové taštičky, domácí čokoládový dort a palačinka v pomerančovém másle s vanilkovou zmrzlinou. „Konečně si někde uvědomili, že do palačinek se nemusí dávat jen marmeláda nebo nutela a šlehačka,“ míní Ševčík.

S obědem je spokojený. „Jednoduchý interiér i servírování mám rád. Navíc se pozná, když kuchař ví, co dělá, a nebojí se připravit i méně tradiční variace. Do takového podniku se vrátím rád,“ říká. Není sám. Téměř všechny stoly jsou v Pivní opici neustále obsazené a hosté si podávají dveře.