VYBERTE SI REGION

Placzek: génius, jenž viděl výbuch první jaderné bomby

Brno /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Brněnský rodák Georg Placzek stál u objevu jaderného štěpení. S jeho vědeckými úspěchy ostře kontrastovala tragédie rodiny.

13.10.2010
SDÍLEJ:

Brněnský rodák Georg Placzek stál u objevu jaderného štěpení.Foto: Aleš Gottvald, archiv Jarmily Kocourkové a Aleše Gottvalda

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Když se v první polovině dvacátého století dělo v jaderné fyzice něco významného, byl u toho často brněnský rodák Georg Placzek. Skvělý teoretický fyzik a přítel mnoha špičkových vědců. Takovými byli například Niels Bohr, Hans Bethe nebo Robert Oppenheimer, kteří se při projektu Manhattan podíleli na vývoji jaderné bomby. Podle historických materiálů se Placzek musel znát také s Albertem Einsteinem. Byl zřejmě jediným Čechoslovákem, který se stal 16. července 1945 očitým svědkem prvního pokusného jaderného výbuchu v poušti u Alamogorda v Novém Mexiku. V sobotu uplynulo pětapadesát let od jeho ne zcela vyjasněného úmrtí. Zapomenutému géniovi je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Georg Placzek se narodil 26. září 1905. Pocházel z významné brněnské židovské rodiny, která vlastnila textilní továrnu Skene a Co. v Alexovicích u Ivančic na Brněnsku. „V pamětní knize Alexovic najdeme na rodinu mnoho dojemných vzpomínek. Georgův otec Alfréd Placzek se zasloužil hlavně o to, že díky němu přestalo poněmčování Alexovic. Matka Marianne se zase dobře starala o zaměstnance továrny. Znala jménem všechny ženy i jejich děti. Často jim roznášela dárky a jídlo,“ řekl Aleš Gottvald z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, který se o Placzekův život zajímá.

Georg měl dva mladší sourozence. Bratra Fritze, jenž později převzal po otci správu továrny, a sestru Edith. V létě rodina pobývala na venkovském sídle v Alexovicích, v zimě v Brně. „V době, kdy se Placzek narodil, bydlela rodina na náměstí Svobody 3. Kolem roku 1925 se přestěhovala do vily v Kounicově ulici, poblíž dnešní budovy rektorátu Vysokého učení technického,“ uvedl ivančický amatérský historik Jiří Široký.

Mezi lety 1918 a 1923 navštěvoval Placzek Německé státní gymnázium v Brně, kde se učil také česky. Tehdy se začal zajímat o vědu. Jeho zájem podporoval dědeček, první moravský zemský rabín Baruch Placzek. „Byl všestranný člověk. Přírodovědec, básník i učitel. Zasloužil se třeba o postavení druhé synagogy v Brně na Ponávce,“ popsala jeho zásluhy Zuzana Prudilová z brněnské židovské obce.

Po ukončení gymnázia studoval mladý Placzek na vídeňské univerzitě, několik semestrů strávil v Praze. Studia ukončil prací z elektrostatiky v roce 1928. Následovaly stáže u předních evropských fyziků na univerzitách v Utrechtu, Lipsku a Římě, kdy se zapsal do dějin fyziky teorií Ramanova rozptylu.

Meziválečné období strávil Placzek v Kodani jako asistent Nielse Bohra, který se zasloužil o vytvoření modelu atomu. „V Bohrově ústavu se seznámil téměř se všemi významnými fyziky předválečné Evropy. Patřili mezi ně Victor Weisskopf, Felix Bloch, Rudolf Peierls a další,“ upozornil Gottvald.

V letech 1934 a 1936 se Placzek vydal na stáže do Charkova ke Lvu Davidoviči Landauovi. Tyto pobyty ovlivnily jeho politické smýšlení. Z výrazně levicově zaměřeného člověka se stal téměř ze dne na den sociální demokrat. Kvůli tomu, co viděl v Rusku, dokázal později přesvědčit vedoucího projektu Manhattan Roberta Oppenheimera, že jadernou bombu nesmí získat jako první nejen Němci, ale ani Sověti.

S Oppenheimerem vedli zásadní diskuze v létě roku 1938 na jeho ranči Perro Caliente v Novém Mexiku. „Byl to jeden z přelomových momentů historie dvacátého století. Společně s Weisskopfem mluvili o záležitostech moderní fyziky a také o jejich nedávném pobytu v Charkově. Poté, co Georg vylíčil poměry stalinských represí v Sovětském svazu, uznal Oppenheimer, že jadernou bombu musí mít jako první Američané,“ řekl Gottvald.

O pár měsíců později stál Placzek u objevu jaderného štěpení. Poradil fyzikovi Otto Frischovi při významném experimentu, kterým přímo prokázal štěpení jader uranu. Důležitou roli sehrál i při objevu významu izotopu uranu U235, který je obvykle připisovaný Bohrovi. „V obou případech bylo spoluautorství Placzeka nesporné. Jeho kolegové je však přiznali a ocenili až později,“ uvedl Gottvald.

Před začátkem druhé světové války se Georg krátce vrátil do Československa. Snažil se přesvědčit rodinu, aby včas emigrovala. Nepodařilo se mu to. Jeho otec, matka i sestra nakonec zahynuli v koncentračních táborech. „Bratr Fritz odvezl těhotnou manželku Edith v prvních dnech okupace do Londýna a po hádce s některými zaměstnanci firmy se v kanceláři v Alexovicích zastřelil,“ vysvětlil Široký. Synovec Georga Placzeka a nyní jeho nejbližší žijící příbuzný F. Anthony Placzek se narodil v Londýně jen pár dní po otcově smrti.

S tragédií rodiny kontrastoval osobní úspěch ve vědě. „Nejpozději v roce 1943 byl Georg v Montrealu v Kanadě, kde vedl skupinu teoretických fyziků, kteří pracovali na válečném jaderném programu pod záštitou takzvané British mission,“ vysvětlil Gottvald.

V květnu 1945 povolali Placzeka přímo do centra projektu v Los Alamos. Byl pravděpodobně jediným Čechoslovákem, který se 16. července 1945 zúčastnil u Alamogorga v Novém Mexiku prvního pokusného výbuchu jaderné bomby. „I když přímé důkazy Placzekovy účasti na místě exploze zvaném Trinity site chybějí, existuje řada nepřímých. Jedním z nich jsou fotografie z alegorické divadelní scénky, zobrazující události a lidi na Trinity site, kterou na oslavu vítězství nad Japonskem v září 1945 připravila v Los Alamos British Mission. Na fotografiích je s jistotou i Placzek,“ vysvětlil Gottvald.

V Americe se Placzek také oženil. Na konferenci v Paříži roku 1938 ho zaujala krásná Els von Halbanová, žena jeho rakouského kolegy Hanse von Halbana. „Do Georga se zamilovala a s Hansem se vzápětí rozvedla. Z prvního manželství si přivedla dceru, kterou měl Georg rád a vychovával ji jako vlastní,“ konstatoval Gottvald.

Po válce byl Placzek jmenovaný vedoucím teoretické skupiny v Los Alamos. Od roku 1948 trvale zakotvil v Institute of Advanced Study v Princetonu, kterému šéfoval Oppenheimer.

Po honu odchod

V první polovině padesátých let se v Americe rozpoutal takzvaný Hon na čarodějnice, zaměřený na lidi podezřelé ze spolupráce s komunisty. Vyšetřovaný byl i Oppenheimer. „Placzeka vyzvali, aby proti němu vypovídal. Rezolutně to odmítl. Oppenheimer se odvděčil tím, že mu neprodloužil smlouvu a Placzek musel z Princetonu odejít,“ uvedl Gottvald. Rozhodl se pro roční pobyt na univerzitě v Římě, kam odjel i s manželkou.

V té době se výrazně zhoršoval jeho zdravotní stav. Pravděpodobně trpěl maniodepresivní psychózou. Po příjezdu do Evropy na jaře 1955 je zastihla v Curychu zpráva, že v Americe zemřela Elsina matka. Elsa se obratem vrátila do Ameriky a manžela už nikdy neviděla.

Nemocný Placzek zemřel podle oficiální verze 9. října v jedné z curyšských nemocnic. „Z dochovaných svědectví není pochyb, že zvolil dobrovolný odchod ze světa. Byl těžce nemocný, trpěl rozchodem s některými bývalými přáteli, nesl tíhu válečné tragédie rodiny, a také morálního dilematu z podílu na vývoji jaderné bomby. Dost důvodů k tomu, aby i zdravý člověk ukončil život,“ myslí si Gottvald.

Strýc měl rád humor, tvrdí synovec

Brno – Fyzik Georg Placzek byl muž s výjimečným smyslem pro humor. Tvrdí to o něm jedenasedmdesátiletý synovec F. Anthony Placzek, který žije v americké Kalifornii. Do Brna jezdí jednou za rok, aby navštívil místo bydliště předků a aby zavzpomínal na strýce. I když ho potkal jen párkrát za život, pamatuje si ho velmi dobře. „Byl to krásný člověk s neuvěřitelným smyslem pro humor, ale také hloubavý a přemýšlivý muž, kterého si lidé vážili i jako skvělého vědce,“ vzpomíná Placzek.

Sám si význam strýcovy práce zprvu neuvědomoval. „Byl jsem teprve pětileté dítě a neměl takový přehled o podrobnostech jeho života a práce. Teprve později jsem pochopil, že jeho úsilí v jaderné fyzice bylo významné pro zásadní objevy dvacátého století,“ říká Placzek.

Výraznější vzpomínky na strýce má z roku 1949, kdy se přestěhovali z Anglie do Kalifornie. Georg Placzek za nimi přijel na návštěvu a vyprávěl synovci historku, kterou si desetiletý chlapec zapamatoval. „Strýc byl v té době velmi silný kuřák. Doktor mu řekl, že pokud nepřestane okamžitě kouřit, do šesti měsíců zemře. On odpověděl, že když přestane hned kouřit, zemře do druhého dne,“ směje se Placzek.

Naposledy se oba setkali těsně před fyzikovou smrtí v roce 1955 ve Švýcarsku, kam Anthony přijel strýci poblahopřát k padesátým narozeninám. „Krátce nato Georg zemřel. Byl hodně nemocný,“ upřesňuje Placzek.

Po Georgově smrti zůstal Anthony v kontaktu alespoň s jeho manželkou Els. „Její první muž byl rakouský fyzik Hans von Halban, pracoval ve Francii. Když začala válka, postarala se francouzská vláda, aby se vědci přestěhovali do Anglie. Někdy tou dobou potkala bratra mého otce a zbláznila se do něho. Halbana poslali pracovně do Kanady. Když odjížděl, řekl prý mému strýci: ‚Georgu, postarej se o mou ženu, když budu pryč.‘ On to udělal po svém. I přesto zůstali všichni tři přátelé a společně se podíleli na výchově Elsiny dcery z prvního manželství,“ vzpomíná Placzek.
Iniciátorka programu Stipendium Georga Placzeka Marie Fojtíková říká: Jsem spojka Brna a nadace rodiny

Brno /ROZHOVOR/ – V roce 2005 vznikl v hlavě Marie Fojtíkové nápad na spolupráci mezi Vzdělávací nadací Jana Husa a Nadací rodiny Placzekovy. Od té doby ji předseda správní rady Nadace rodiny Placzekovy F. Anthony Placzek nazývá spojkou s Brnem. Stipendia tři tisíce dolarů získali dva studenti. „O tom, kdo bude další, se rozhodne v sobotu,“ řekla Fojtíková.

Jak dlouho Vzdělávací nadace Jana Husa působí a na co se zaměřuje?
Vznikla na sklonku sedmdesátých let v Oxfordu s cílem pomoci ohrožené kultuře a vzdělanosti v komunistickém Československu. Do roku 1989 sídlila v zahraničí, například ve Velké Británii. V roce 1990 byla založena Československá Vzdělávací nadace Jana Husa se sídlem v Brně a pobočkami v Praze a v Bratislavě. Snahou je podpořit rozvoj vzdělávání v obou republikách.

Koho napadlo založit program Stipendium Georga Placzeka?
Když jsem se asi před třemi lety stala členkou Správní rady Vzdělávací nadace Jana Husa, požádal mě předseda rady Jiří Müller, abych přemýšlela o programu, který by mohl aktivity nadace obohatit. Ještě předtím, koncem září 2005, kdy se v Brně konala mezinárodní konference na počest fyzika Georga Placzeka, mě po setkání s jeho synovcem napadlo, že by se dalo kontaktu s ním využít pro podporu fyziků či jejich vzdělávání. Počátkem října 2008 byla podepsána dohoda mezi Nadací rodiny Placzekovy a Vzdělávací nadací Jana Husa a loni udělena první dvě stipendia pro rok 2010.

Komu je stipendium určeno?
Studentům gymnázií České republiky, kteří byli přijati k univerzitnímu studiu fyziky na jakékoliv univerzitě na světě s akreditovaným studiem fyziky. Musí být kvalifikováni k tomu, aby se věnovali fyzice jako vědě a byli schopni spojovat výsledky přírodních věd s vědami humanitními.
Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Helena Čtvrtečková

13.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

AKTUALIZOVÁNO

Jihomoravský kraj si chce pořídit vlastní vlaky. Zaplatí za ně 5,5 miliardy

Jižní Morava – Vlaky v Jihomoravském kraji jsou staré, kraj je nahradí novými. Vypsání výběrového řízení na dodávku schválila ve čtvrtek krajská rada. Do roku 2019 plánuje pořídit pětadvacet souprav pro alespoň 310 sedících cestujících a dalších šest posilových jednotek po 140 místech dohromady za pět a půl miliardy korun. Kromě toho chce v soutěži získat také servis objednaných vlaků. Za třicet let má stát šest miliard korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies