Původně se na svazích nynějšího zámku v Letovicích na Blanensku pěstoval chmel. Podle dobových materiálů ho na nich za příznivého léta načesali až 300 měřic. V devatenáctém století proměnili tehdejší páni okolí zámku v jeden z nejcennějších zámeckých parků na jižní Moravě. Klid a stín tamních stromů vyhledávají Letovičtí s oblibou dodnes. Park pozvolna přechází ve strmé zalesněné svahy nad řekou Svitavou. Celé území je chráněné jako přírodní památka. Je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Park je podle letovického starosty Vladimíra Stejskala kulturním i sportovním centrem města. „Návštěvníky zámku láká procházka po tamních stezkách. Maminky s kočárky a starší lidé zase míří do parku kvůli klidu a stínu. V zimě se pak trávníky mění v lyžařské a sáňkařské svahy, které využívá snad polovina obyvatel města," líčí starosta. Dodává, že po celou sezonu slouží svahy pod zámkem také k pořádání soutěží a programů pro děti.

Původní zámecká zahrada se v osmnáctém století rozkládala na jižní straně zámeckého kopce a byla ještě sevřená hradební zdí do obdélníku. Zásadní úpravy parku začaly po roce 1826 za hraběte Gustava Kálnokyho, který se pustil i do dostavby zámku v romantickém stylu. „Upravovaná nebyla jen plocha zahrady. Celý hradní kopec byl přetvořený v rozsáhlý přírodně krajinářský park s romanticko-gotickou úpravou v anglickém slohu," píše v knize Parky a parkové areály Boskovicka a Blanenska archivář František Mlateček. Níže pokračuje, že další úpravy zámeckých svahů následovaly na konci devatenáctého a v prvních dvaceti letech dvacátého století.

Zámek Letovice

Podle Dagmar Fetterové z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu je letovický park zajímavý tím, že se na malé ploše vyskytují různá rostlinná společenstva. „Na počátku dvacátého století vysadili v parku, kde se střídají travnaté palouky se skupinami stromů, také exotické dřeviny. Mezi nejvzácnější patří ambroň západní, který roste poblíž tamního jezírka," uvádí Fetterová. Zajímavé podle ní je, že tento strom rostoucí přirozeně v Severní a Střední Americe či na Dálném východě se v Česku dá najít spíše v arboretech či botanických zahradách než v zámeckých parcích.

Ještě donedávna rostl v letovickém areálu jediný exemplář vzácného ambroně. „Tento kus bylo potřeba ošetřit kvůli hnilobě uvnitř stromu. Na jeho vzhled to ale nemělo vliv. Před časem vysadili kousek od původního ambroně dva nové kusy. A nedaleko toho nejstaršího vyrostl nedávno mladý výhonek tohoto druhu, takže o legendu nejvzácnějšího stromu parku bude do budoucna postaráno," myslí si Jiří Hájek z odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu.

Stejně jako u mnoha dalších českých památek zasáhlo do vzhledu zámku i parku hospodaření komunistů. Po roce 1945 totiž zámek i s parkem přešel z rukou hraběcího rodu Kálnokyů do správy městského národního výboru.

„Po znárodnění vznikl v zámku internát, škola a byty. V předzámčí byly nově kanceláře letovického zemědělského družstva. Chlévy použili k ustájení dobytka, část parku přeměnili na sady. Ani v tomto období nebyl park cíleně devastovaný. Noví správci však o zámek či o park nijak organizovaně nepečovali. Některé části zarostly náletovými dřevinami, zmizely průhledy do krajiny, při živelných návštěvách parku vznikly nové cesty mezi kdysi systematicky plánovanými pěšinami," líčí archivář Mlateček.

Chtěla jej armáda

Skutečnému zpustošení podle něho unikl park v osmdesátých letech minulého století. „Zámek v té době přešel do vlastnictví ministerstva národní obrany. To usilovalo také o získání parku. V zámku plánovali vojáci nový rehabilitační ústav brněnské a olomoucké vojenské nemocnice. A místo parku chtěli stavět podzemní sklady či dokonce kryty a ocelové hangáry pro vojenskou techniku. Jejich plány naštěstí přerušila sametová revoluce," upozorňuje archivář.

Po znárodnění zpustla jedna z důležitých dominant parku, okrasné jezírko. „Dříve kromě ozdoby sloužilo zřejmě i k chovu ryb. Bylo napájené dešťovou vodou ze střech zámku nebo pomocí přepadu ze zámecké studny. Dno tvořily kameny a jíl. Někdy v sedmdesátých letech se tyto materiály začaly hodit do staveb a lidé dno a stěny rozebírali," vysvětluje starosta Stejskal. Na přelomu tisíciletí vedení města jezírko obnovilo. „Teď nás čeká ještě úprava stěn a napájení," dodává starosta.

Zámecký park v Letovicích

Forma ochrany: přírodní památka

Vyhlášeno: 20. února 1996

Rozloha: 27, 5 hektaru

Jak se tam dostat: Chráněný park okolo zámku v Letovicích na Blanensku leží v jižní části města. Zámek i park jsou přístupné ze Zámecké ulice.

Důvod ochrany: Romanticko-gotický park v anglickém stylu patří k nejcennějším jihomoravským zámeckým parkům. Roste v něm například vzácný ambroň západní.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 50

Majitel Vavříček: Chci se tam s rodinou nastěhovat

Letovice /ROZHOVOR/ - Obrovská ruina, která nemá větší hodnotu než dva miliony korun. Tak vypadal zámek v Letovicích na Blanensku po čtyřiceti letech hospodaření komunistů. Po roce 1945 jej zabavili posledním majitelům, maďarskému hraběcímu rodu Kálnoky. Poslední potomek Alexander Kálnoky žije v Austrálii. Po listopadové revoluci získal v restituci zámek zpět. Nevěděl si však rady s jeho opravou. Nakonec jej prodal boskovickému podnikateli Bohumilu Vavříčkovi. Ten se pustil do zdlouhavé opravy památky.

Proč jste se rozhodl zámek koupit?

Bylo to v roce 2004. Tehdejší majitel hrabě Alexander Kálnoky už si s opravami nevěděl rady. K mým dlouholetým zájmům patří historie a sbírání starožitností. A letovický zámek byl největší starožitností na Boskovicku, kterou jsem mohl koupit.

V jakém stavu jste památku získal?

Koupil jsem tenkrát hotovou ruinu. Chyběla všechna okna i dveře, střecha byla děravá. Také proto jsem za ni zaplatil jen dva miliony korun.

Co všechno jste už opravil?

Jako první jsem zrekonstruoval fasády, položil nové podlahy a zasklil okna. Vytvořil jsem na zámku ubytovací apartmán, konají se u nás i svatby. Letos jsme na zámku otevřeli galerii s prodejními výstavami. V dolní části je restaurace a obchod se starožitnostmi. Mým cílem je, aby letovický zámek začal znovu žít a sloužil lidem.

Co ještě na rekonstrukci čeká?

Neopravené zůstávají tři čtvrtiny vnitřních prostor zámku. Doufám, že postupně přijde řada i na ně. Zatím je zámek neobyvatelný. Ale mám plán, že až s rekonstrukcí skončím, na zámek se s rodinou přestěhuji.

Dochovalo se alespoň něco z původního interiéru?

Vůbec nic. Komunisté zámek po roce 1945 zcela vybydleli. Vnitřní zařízení rozkradli nebo rozprodali. Nové vybavení interiéru sháním po starožitnictvích. Abych jej alespoň částečně přiblížil duchu dřívější doby.

V roce 2008 získal letovický zámek ocenění Nejlépe opravená památka Jihomoravského kraje. Zvýšilo ocenění zájem o památku?

Bezesporu ano. Dodnes je to pro letovický zámek skvělá reklama, která od té doby přilákala mnoho dalších návštěvníků.

Jste v kontaktu s bývalým majitelem zámku hrabětem Alexanderem Kálnokym? Zajímá se ještě o osud svého bývalého domova?

Příležitostně si zavoláme. Bydlí v Austrálii.O to, co se děje se zámkem, se moc nestará. Je to už přece jen hodně starý pán.

Zámek v LetovicíchOsobnosti spjaté se zámkem

Na zámku zemřel známý humanista
Ladislav z Boskovic byl ve své době velký humanista. V mládí procestoval Evropu, Asii i Afriku. Jediný dochovaný opis původního českého překladu cestopisu Marka Pola Milion pochází pravděpodobně z jeho knihovny. Příznivec krále Vladislava II. Jagellonského byl nejdříve olomouckým kanovníkem. „Bratrova násilná smrt přiměla Ladislava, že se vzdal církevních hodností a převzal rodný statek," píše Emanuel Janoušek v Pamětech města Letovic. Vlastnil i zámek v Letovicích, v němž v roce 1520 zemřel, a kde založil rozsáhlou knihovnu.

Úředník monarchie založil klášter
Od roku 1724 vlastnil letovické panství rod Blümegenů. Jeho členové zaujímali významná postavení v habsburské monarchii. Na portrétu z katalogu k výstavě Obrazy ze zámku v Letovicích je Jindřich Kajetán Blümegen. Marie Terezie jej zvolila předsedou komise, která měla potlačit náboženské nepokoje na Valašsku. V Letovicích Blümegen založil v roce 1751 klášterMilosrdných bratří. Emanuel Janoušek v letovických pamětech uvádí, že svobodný pán věnoval čtyřiadvacet tisíc zlatých a veškerý stavební materiál na stavbu kláštera pro šest řeholníků.

Byl ministr, jeho otec založil park
Až do znárodnění letovického zámku po roce 1945 vlastnili panství maďarští Kálnokyové. Na portrétu z katalogu k výstavě Obrazy ze zámku v Letovicích je hrabě Gustav Kálnoky. Proslavil se jako ministr zahraničí Rakousko-Uherska. Je jmenovcem svého otce, který se kolem roku 1850 pokoušel v Letovicích těžit uhlí. Nebylo však kvalitní, a proto od těžby ustoupil. „Gustav Kálnoky (starší pozn. red.) byl podnikavý ve všech směrech, neboť postavil při zámku i typickou jízdárnu a založil anglický park," uvádí vletovických pamětech Emanuel Janoušek.