VYBERTE SI REGION

Plazma ošetří kovové archeologické předměty

Brno - Osoby v bílých pláštích a zvláštní přístroje. Na první pohled to vypadá jako nemocniční zařízení. A ona to svým způsobem nemocnice je – pro kovové archeologické nálezy. Na konzervátorském pracovišti v brněnském technickém muzeu je totiž čistí ve speciální plazmové komoře.

19.2.2008
SDÍLEJ:

Restaurátoři z Technického muzea používají na čištění kovových nálezů i plazmovou komoru.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Hlavní roli při ošetření kovů hraje plazma. „Je to částečně ionizovaný plyn, kde se kromě neutrálních částic vyskytují také záporně nabité elektrony a kladně nabité ionty. Díky takovému složení je tento plyn schopen vést elektrický proud,“ popsala plazmu vědecká pracovnice Hana Grossmannová z Technického muzea.

V přírodě je nejznámějším příkladem plazmy blesk či polární záře. V laboratoři Technického muzea pak odborní pracovníci generují plazmu ve velkém proskleném válci, který je dlouhý sto padesát centimetrů a v průměru měří čtyřicet centimetrů. Při výboji válec připomíná velkou zářivku.

Plazma odstraní z velké části z kovových nálezů korozní vrstvy. Potom mohou pracovníci muzea snadněji odkrýt původní povrch předmětů. „A to i jejich nejjemnější reliéfy a zdobení. Plazma také lehce pronikne do dutin nalezených věcí. To jde při běžném mechanickém čištění jenom velmi obtížně,“ řekla další z vědeckých pracovnic muzea Jitka Vrajová.

„Zatím tuto metodu pouze zkoušíme. Poprvé s plazmou začal experimentovat v osmdesátých letech dvacátého století profesor Stanislav Vepřek na univerzitě ve švýcarském Curychu. Nyní se stále vylepšuje,“ doplnila Grossmannová.
Výhodou plazmové komory je i to, že odborníci v ní mohou ošetřit několik předmětů naráz. Neznamená to ale, že by tato technologie nahradila běžné konzervování nálezů. Spíše jej doplňuje.

Při běžném ošetření nejprve pracovníci muzea zbaví archeologické předměty nečistot a uloží je do destilované vody. Pak mechanicky odstraní rez a na předmět nanesou ochrannou vrstvu, aby se koroze už dál nešířila.

Autor: Martin Mikuláš

19.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kterak chce ministr Jurečka „odklonit" státní dříví

Stát chce omezit vývoz surového dřeva. Podpoří proto nové pily, kterým zajistí surovinu ze státních lesů. Dřevaři a jejich sdružení ale takový zásah do trhu, který zvýhodní novou konkurenci, svorně odmítají. Vědí, že argument o snížení exportu kulatiny je jen zástěrka a ve skutečnosti jde o pomoc pro pár vyvolených. Státní podpora se šije především pro obří pilu Labe Wood, kterou Rakušané plánují postavit ve Štětí.

Kupec Jalty zvažuje Typos. Svou sbírku domů vysvětluje brněnským patriotismem

Brno - Další úlovek do sbírky. I tak je možné vnímat rozhodnutí podnikatele Richarda Saliby koupit od města za sto milionů korun bývalou obchodní pasáž Jalta. Deset let přitom chátrala, její oprava tak může stát dalších sto milionů.

Velbloudi si užívají jako na dovolené

Vyškov /O ZVÍŘATECH A LIDECH/ - Hned pět velbloudů dvouhrbých má na starosti třiadvacetiletá ošetřovatelka Patricie Kachlíková. Oblíbená velbloudí rodinka žijící ve vyškovském zooparku se dnes představí v dalším dílu seriálu Deníku Rovnost O zvířatech a lidech. „Naše velbloudy mám moc ráda. Jsou velmi přítulní, protože je u nás máme už odmalička. Zajímavostí je, že jsou úplně ochočení," uvádí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies