VYBERTE SI REGION

Plazma ošetří kovové archeologické předměty

Brno - Osoby v bílých pláštích a zvláštní přístroje. Na první pohled to vypadá jako nemocniční zařízení. A ona to svým způsobem nemocnice je – pro kovové archeologické nálezy. Na konzervátorském pracovišti v brněnském technickém muzeu je totiž čistí ve speciální plazmové komoře.

19.2.2008
SDÍLEJ:

Restaurátoři z Technického muzea používají na čištění kovových nálezů i plazmovou komoru.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Hlavní roli při ošetření kovů hraje plazma. „Je to částečně ionizovaný plyn, kde se kromě neutrálních částic vyskytují také záporně nabité elektrony a kladně nabité ionty. Díky takovému složení je tento plyn schopen vést elektrický proud,“ popsala plazmu vědecká pracovnice Hana Grossmannová z Technického muzea.

V přírodě je nejznámějším příkladem plazmy blesk či polární záře. V laboratoři Technického muzea pak odborní pracovníci generují plazmu ve velkém proskleném válci, který je dlouhý sto padesát centimetrů a v průměru měří čtyřicet centimetrů. Při výboji válec připomíná velkou zářivku.

Plazma odstraní z velké části z kovových nálezů korozní vrstvy. Potom mohou pracovníci muzea snadněji odkrýt původní povrch předmětů. „A to i jejich nejjemnější reliéfy a zdobení. Plazma také lehce pronikne do dutin nalezených věcí. To jde při běžném mechanickém čištění jenom velmi obtížně,“ řekla další z vědeckých pracovnic muzea Jitka Vrajová.

„Zatím tuto metodu pouze zkoušíme. Poprvé s plazmou začal experimentovat v osmdesátých letech dvacátého století profesor Stanislav Vepřek na univerzitě ve švýcarském Curychu. Nyní se stále vylepšuje,“ doplnila Grossmannová.
Výhodou plazmové komory je i to, že odborníci v ní mohou ošetřit několik předmětů naráz. Neznamená to ale, že by tato technologie nahradila běžné konzervování nálezů. Spíše jej doplňuje.

Při běžném ošetření nejprve pracovníci muzea zbaví archeologické předměty nečistot a uloží je do destilované vody. Pak mechanicky odstraní rez a na předmět nanesou ochrannou vrstvu, aby se koroze už dál nešířila.

Autor: Martin Mikuláš

19.2.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies